Světové listy o možných změnách na Blízkém východě
Světové listy o možných změnách na Blízkém východě Americký deník The Christian Science Monitor ve svém dnešním vydání píše o změnách na Blízkém východě. Změny souvisejí s vážnou mozkovou příhodou, která tento týden ve středu postihla izraelského premiéra Ariela Šarona. židovský stát, podobně jako celý mírový proces na Blízkém východě, se najednou a zcela nečekaně ocitá v situaci, kdy hledá nové politické vedení.
Hospitalizace premiéra Šarona vytvořila mocenské vákuum, které pravděpodobně nevyplní nikdo, kdo by mohl konkurovat Šaronově politické síle a prozíravosti. Náhlá a nepředvídaná absence Ariela Šarona zahajuje novou éru, kdy izraelsko-palestinské scéně nebudou vévodit silné, svéhlavé a velké osobnosti se značnou politickou podporou.
Když loni zemřel palestinský vůdce Jásir Arafat, který se osvědčil jako příliš opatrný vyjednávač, nastoupil na jeho místo Mahmoud Abbas. Právě do něj se vkládaly velké naděje. Ale Mahmoud Abbas se projevil jako slabý vůdce. Je to politik s dobrými úmysly, který dokáže odsoudit násilí. Není ale schopen dohlížet na palestinské bojovníky. Nedokáže zamezit korupci a zmatkům ani ve straně Fatah, ani v palestinské vládě.
Izrael teď očekává období nejistoty, které by mohlo skončit podobně oslabeným vůdcovství. Na dalších sto dní bude funkci izraelského premiéra vykonávat bývalý starosta Jeruzaléma Ehud Olmert, ale kdo povede Izrael k plánovaným březnovým volbám, to nikdo neví, uzavírá The Christian Science Monitor.
Jiný americký deník The New York Times píše o včerejších sebevražedných útocích v iráckých městech Karbala a Ramádí. Počet obětí vyšplhal na sto třicet a byli mezi nimi jak američtí vojáci, tak civilisté, včetně tříměsíčního kojence, a více než šedesát šíitských poutníků, kteří se v okamžiku exploze nacházeli v blízkosti jedné z největších muslimských svatyní. Na rozdíl od dřívějších útoků se ty čtvrteční odehrály v lépe střežených oblastech. I když se zatím k útokům nikdo nepřihlásil, jednalo se pravděpodobně o bojovníky, kteří spolupracovali s teroristickou organizací Al-Kajdá.
Američtí vojenští úředníci v posledních týdnech zaznamenali pokles masových útoků. Přesto je ale potřeba mít na paměti, že se jedná o velmi nebezpečného nepřítele. Al-Kajdá stále klade velký důraz na sebevražedné atentáty. Včerejší útoky, které jsou nejkrvavějšími od prosincových voleb, jsou reakcí na neúspěšné pokusy o jejich zmaření, závěrem píše The New York Times.
Nový bolivijský prezident Evo Morales byl zvolený teprve nedávno ale ještě před inaugurací - plánovanou na 22. ledna - se vypravil na velkolepou cestu. Jak ale zaznamenaly noviny Financial Times, v unijním ústředí bolivijský prezident velké diplomatické úspěchy nezaznamenal. Do deníku se začetl bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.
Cesta je to opravdu velkolepá - po Kubě a Venezuele se vydal Evo Morales do Evropy a po ní ho přivítají v Jihoafrické republice, Číně a Brazílii. Spojené státy levicový prezident vynechá, což je považované za významné gesto: Bolívie pod jeho vedením se zřejmě vůči Washingtonu bude chovat stejně jako Venezuela Huga Cháveze - tedy ne právě přátelsky. Jenže v Bruselu - všímá si list Financial Times v rubrice Evropský pozorovatel - měl Evo Morales nečekaně hodně času.
Setkal se s ním jen Javier Solana, vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Předseda Evropské komise Barroso má ještě dovolenou, stejně tak Benita Ferero-Waldnerová, komisařka pro vnější vztahy. Už z protokolárního pohledu je to trochu hubený výsledek diplomatické ofenzívy. Trochu jízlivě proto deník Financial Times dodává, že prezident Morales mohl využít volné ho času k nákupu - povánoční výprodeje jsou v bruselských obchodních střediscích totiž stále v plném proudu.
