Světový tisk o irácké ropě i o Balkánu
Šest dolarů nebo šedesát dolarů? Ptá se ve svém článku v New York Times jeho autor Thomas L. Friedman. Když čtu noviny, jsem zmatený z toho, jestli Pentagon plánuje zaútočit na Irák ze tří nebo ze čtyř stran; jestli jako výchozí bod použije Jordánsko, Kuvajt nebo ostrov Diego García. Útok na Irák je tedy důkladně plánováný.
Ovšem důsledky tohoto útoku plánovány nejsou - teď mám na mysli důsledky v oblasti trhu s ropou, píše Thomas L. Friedman.
Vývoj na bitevním poli bude bezpochyby ovlivňovat ceny ropy. Válka v Iráku bude válkou v největší čerpací stanici! Jeden barel tohoto paliva pak může stát 60 dolarů nebo také 6 dolarů. Je dost pravděpodobné, že ceny budou klesat. A země OPEC a také arabští diktátoři, kteří jsou závislí na vysokých cenách ropy, budou tak po útoku Spojených států oslabeni, protože právě vysoké ceny ropy jim pomáhají udržet jejich autoritativní režimy.
Dejme tomu, že americká invaze opravdu bude úspěšná a Saddám bude nahrazen iráckým Thomasem Jeffersonem.
To by znamenalo, že Irák bude schopen zmodernizovat svá zničená ropná pole, přilákat zahraniční investory a krátce na to zvýšit výkonnost a zajistit kapacitu těžby na pět milionů barelů denně. Irák pod Saddámovým režimem napumpuje asi dva miliony barelů ropy denně. Zničený Irák, který bude potřebovat finance na rekonstrukci, ale nebude moct udržet těžbu na uzdě, nebude ji schopen kontrolovat. A co bude dál? Ptá se Thomas L. Friedman v New York Times.
Slovenský parlament se v důvěře občanů propadl na samé dno. Podle dnešního deníku Pravda se slovo poslanec stalo mezi slovenskou veřejností téměř nadávkou. Nad příčinami obrovské nedůvěry se zamýšlejí hned dva slovenské listy - už zmíněná Pravda a Nový čas. Vybírala z nich Renata Havranová.
Na první pohled to na Balkáně všechno vypadá tak dobře - píše rakouský deník Die Presse:
V Makedonii zbraně mlčí, v Albánii chtějí vláda a opozice bojovat už jen v parlamentu a v Srbsku vládne stejně jako dříve protimiloševičovská koalice. Na druhý pohled to ale už vůbec nevypadá růžově: jihovýchodní Evropa trpí hospodářskou mizérií, organizovaným zločinem, pseudodemokratickými postupy a žhoucí ctižádostivostí některých politiků. Na podzim budou karty znovu zamíchány, konstatuje list:
V Srbsku, Černé Hoře a Makedonii se bude hlasovat o parlamentech nebo o prezidentech. Vítězné tažení nové politické generace, která by mohla přinést stabilitu a prosperitu, ale není na dohled, domnívá se die Presse a varuje: Evropská unie rozhodně nesmí Balkán ztrácet ze zřetele. Nyní je potřeba pomáhat této oblasti při dosahování hospodářské prosperity a politické stability.
Unie ale zároveň musí politikům těchto států pozorně koukat na prsty. V opačném případě by to totiž znamenalo ztratit z očí důležitou část Evropy. Polský list Gazeta Wyborcza komentuje průtahy v přijímání zákona o registrovaném partnerství tamním parlamentem. Z článku cituje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.
