Světový tisk o výročí masakru na Tchien-an-men
Svět si připomíná další smutné výročí masakru studentů na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989. Událost komentuje i taiwanský deník Taipei Times. V Číně se mezi mladými politiky šíří názor, že vojenský zásah tehdy vůbec nebyl zapotřebí. To se čínské vládě nelíbí, a tak nechala natočit instruktážní film.
V něm se mladí odvážlivci dozvídají, že povraždění pekingských studentů byla nevyhnutelná nutnost. Čtyřhodinový film ukazuje, že demonstrace se zvrhla v rebelii. Nebyla jiná možnost než zasáhnout, dozvědí se jeho diváci. Zlé jazyky přitom tvrdí, že celý dokument je snahou svrhnout vinu na tehdejšího šéfa strany.
Současná čínská politická špička zakázala veřejné oslavy masakru. Bojí se totiž, že by lidé mohli zase protestovat proti nízké životní úrovni nebo nezaměstnanosti. A jak to dopadlo s účastníky slavné demonstrace? Většina disidentů žije v exilu nebo v domácím vězení v Číně. Stejně dopadl i zmíněný šéf komunistů. Zato jeho tehdejší kolega, bývalý premiér Li Peng, přezdívaný Pekingský řezník si nemůže stěžovat. Jako důchodce se právě snaží vydat své paměti prý aby očistil své jméno, doplňuje deník Taipei Times.
Událostí číslo v USA je odstoupení šéfa CIA. Prezident Bush George Teneta ohodnotil slovy: Udělal kus dobré práce. To samé řekl i o svém ministru Donaldu Rumsfeldovi po aféře s týráním iráckých vězňů, špičkují New York Times. Je sice pravda, že se George Tenet snažil. Pod jeho velením ale CIA zažila jednu z největších špionážních blamáží ve svých dějinách. Příští šéf americké rozvědky ji bude muset umět nejenom vést ale taky se bránit vlivům z vnějšku. George Tenet totiž nedokázal ustát tlak Donalda Rumsfelda. Píše se v dnešních New York Times.
Washington Post píše o tom, že Tenetovi zlomila vaz irácká krize. Bílý dům sice neměl proti jeho práci žádné výhrady, historici s tím ale asi souhlasit nebudou. Chyby v Iráku vrhly stín nejen na Teneta, ale i na celou výzvědnou službu. Ta se s tím bude ještě dlouho vyrovnávat. Za všechny stačí jen připomenout tvrzení CIA, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení. Ty se však, jak známo, potom nenašly. Ano, Tenetův odchod byl nevyhnutelný. Prezident Bush by si z něj ale měl vzít velké ponaučení, popichuje deník Washington Post.
Francouzskému Le Mondu vadí zdražení ropy. Myslet si, že drahé palivo zastaví ekonomický růst na Západě, by byl zbytečný pesimismus. Vyšší ceny nám ale nejspíš vydrží pěkně dlouho. Ropu totiž spotřebujeme rychleji, než nalézáme nová ložiska. Za chvíli nám dojde. Proto je čas začít s energií šetřit a hledat nové druhy výroby a to i tu nukleární, tvrdí Le Monde.
S tím ale zásadně nesouhlasí rakouský Der Standart. Doufá naopak, že Vídeň zpřísní svou protijadernou politiku. Vláda by měla protestovat proti jaderné elektrárně v německém Ohu, kterou tak vehementně prosazuje bavorák Edmund Stoiber. Copak je vláda slepá? Nevadí jí, že jen sedmdesát kilometrů od západních hranic máme špatně zabezpečenou časovanou bombu? Musí se pokusit Stoiberova projaderná rozhodnutí změnit, nabádá Der Standart.
Kauza propuštěného moderátora ruské televize NTV Leonida Parfjonova, za kterou je v pozadí cenzura vysílání, nepřestává zaměstnávat ruské deníky. Moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán vybral z jejich komentářů jeden, který se týká vztahu informací a podnikání v komerční televizi.
