Tisíce Američanů pomáhají lidem postiženým hurikánem Irma, bez rozdílu víry i odlišné barvy pleti
Hurikán Irma semknul Američany. Na postižené Floridě pomáhají lidé bez ohledu na barvu pleti i odlišnou víru, místní i dobrovolníci z různých koutů USA. Řádění přírodního živlu napáchalo škody přesahující 50 miliard dolarů a o střechy nad hlavou připravilo desetitisíce rodin, které jsou teď závislé na dodávkách potravin, oblečení či hygienických prostředků.
Několik mužů a žen vybaluje papírové krabice obsahující sušené mléko, konzervy s fazolemi nebo tekuté mýdlo. Jiní je zase skládají do tašek, pojízdných vozíků nebo berou jen tak, do ruky.
O tom, jak se Američané po hurikánu Irma semkli, natáčel v Sugarloaf Key Robert Mikoláš
Pod provizorním stanem z bílé plachty postaveným hned vedle hlavní silnice protínající městečko Sugarloaf Key, se mezi dvěma řadami za sebe naskládaných stolů pohybují humanitární pracovníci a dobrovolníci i místní obyvatelé. Jedni nabízejí pomoc, druzí se bez ní prakticky neobejdou.
Třicetipětiletá Nordine prý potřebuje hlavně základní jídlo, rýži, olej, ale také tekutiny, džus a hlavně pitnou vodu. Všude podél silnice jsou nápisy, že zdejší vodu mají všichni raději převařit. Problém je, že většinou nemají na čem.
Dům paní Nordene naštěstí hurikán zcela nezničil, na auto jí však spadl strom, a tak ani nemůže odjet. A protože má malé dítě, je zcela závislá na druhých, dodává a do malého vozíku vkládá ještě pleny.
Clarice, teprve dvacetiletá dobrovolnice mezitím rozbaluje další pomoc, která právě dorazila. Jak mi ale říká, její hlavní role je v kuchyni. Dnes tu vaří první teplé jídlo, už od zítřka přibydou i snídaně. Dohromady pro 150 lidí.
Clarice pracuje v organizaci Compassion for Humanity spolupracující i s místním baptistickým kostelem, před kterým také toto provizorní humanitární centrum vzniklo.
Provizorní všechno
Pastor Jose považuje za nejdůležitější to, že lidé jsou šťastní, že mají nějakou naději a že tu je někdo, na koho se mohou v nouzi obrátit. V kostele tak nyní je provizorní kuchyně i noclehárna pro dobrovolníky. Mezi nimi je i několik vyznavačů sikhismu s turbany na hlavě kryjícími dlouhé vlasy a typickým plnovousem.
Singh je z New Jersey, další ze Seattlu, jedna celá rodina z Miami, dva muži z Nového Mexica. Jak ale podotýká, hlavní je, že všichni pomáhají. Černoši, běloši, Indové, Mexikánci. Křesťani či sikhové. A to podle něho dělá Ameriku takovou, jaká je. I proto se rychlé pomoci dočkali i ti nejpotřebnější, v tuto chvíli obyvatelé souostroví Florida Keys včetně 30letého Nelsona.
Není mu moc do řeči, ale je hrozně vděčný. I za to, že se jeho dvouletá dcera, kterou drží v náručí, opět směje. A to i proto, že si tu našla i novou hračku, malou panenku, kterou někdo bezejmenný věnoval.
