Tisk: K řešení íránské krize je třeba kompromisu
Bez kompromisu k řešení íránské krize nedospějeme, tvrdí Moskva. Východní Německo udává krok. Taková jsou témata čtvrtečního výběru ze zahraničního tisku.
Írán není Irák, píše v narážce na předání teheránského jaderného programu Radě bezpečnosti americký list USA Today. Když se ale v současné době mezi Washingtonem a Teheránem rozhořívá válka slov, máme najednou zřetelný pocit, že něco podobného tady už jednou bylo.
Slyšíme totiž podobná slova, jaká padala mezi Georgem Bushem a Saddámem Husajnem před invazí do Iráku. Podle projevu Dicka Cheneyho z tohoto týdne Spojené státy nepřipustí, aby Teherán disponoval jadernými zbraněmi. Americká vláda také potvrdila, že všechny možnosti řešení konfliktu zůstávají otevřené.
Odpor Íránu se zdá být rezolutní. Největší nadějí by byla dohoda založená na sankcích a diplomacii. Teherán pohrozil, že začne působit "škodu a bolest". A tyto hrozby jsou skutečné. Kromě ropného embarga by mohlo dojít k rozdmýchávání nepokojů mezi šíity v sousedním Iráku a k dalším teroristickým činům proti Spojeným státům a Izraeli.
Teherán představuje pro celý svět vážnou hrozbu. Mohl by poskytnout jaderné zbraně teroristům, mohl by rozpoutat atomovou válku s Izraelem nebo třeba spustit závod v ozbrojování na Blízkém východě. Řešení celého konfliktu vyžaduje zručnost, trpělivost, vytrvalost a diplomacii, uzavírá deník USA Today.
Na vyřešení íránské krize mají zájem hlavně Moskva a Washington. Každý ale hájí svůj zájem. Jak se zdá, bez společné dohody to však nepůjde. To také naznačuje ve svém dnešním komentáři ruský deník Komersant, ze kterého cituje náš moskevský zpravodaj Petr Vavrouška.
Východní Německo se z hlediska reforem začíná pořádně hýbat, píše deník Financial Times. Oblast, o které se dlouho říkalo, že je brzdou rozvoje největší evropské ekonomiky, začíná reagovat na globalizační tlaky. Velká skupina politiků, obchodníků a ekonomů vidí východní Německo jako příklad obrovské flexibility na pozadí turbulentních změn. Je snadné si představit, co reformy znamenají pro zemi, která se stále ještě vyrovnává se zemětřesením, které vyvolalo znovusjednocení Německa před patnácti lety.
Reformy ale pomalu získávají pevnou půdu pod nohama, a to za zcela jedinečných okolností. Poprvé v poválečné historii země stojí v jejím čele dva východní Němci. Jak nová německá kancléřka Angela Merkelová, tak nový předseda sociálních demokratů Matthias Platzeck se snaží vystupovat jako političtí vůdci sjednoceného národa. Jedno je totiž jasné: pouze až bude Německo schopné vzít si to nejlepší ze své východní a západní části, teprve potom bude jeho identita jako sjednoceného národa celistvá, uzavírá Financial Times.
