Tisk komentuje případ britských námořníků zadržovaných v Íránu
Deníky ve Velké Británii i na Blízkém východě přinášejí komentáře k zadržování patnácti britských vojáků a námořníků. Jihoafrické noviny si zase všímají rostoucího napětí v Somálsku a na Slovensku se věnují překvapivé změně v čele Strany maďarské koalice.
Britští námořníci jsou v íránském zajetí už od 23. března. Měli údajně narušit výsostné vody Íránu. Tamní televize už odvysílala několik přiznání námořníků, že neoprávněně vnikli na území tohoto státu. Británie odmítá, že by se její vojáci nacházeli v íránských teritoriálních vodách, a žádá jejich okamžité propuštění.
Této kauze samozřejmě stále věnují pozornost britské noviny. Například deník Independent dnes napsal: Tohle není válka proti teroru, to je válka ponížení. Ponížení Británie, Tonyho Blaira, britské armády i George Bushe. Ačkoliv si to Západ nepřipouští, režisérem tohoto představení je Írán, soudí deník.
Íránci teď musí přímo s potěšením poslouchat duo Blair-Bush, které volá po okamžitém osvobození patnácti smolařů. Přitom jejich naléhání bude jistojistě ignorováno. Jak je vidět, Íránci rozumí Západu mnohem lépe než západní státy Teheránu. Desítky tisíc Íránců umíralo za zničení Saddámovy armády. A teď jsou svědky toho, jak se urputně snažíme zachránit 15 duší. Je to velká show, širokoúhlý film o politickém ponížení. A Íránci jediní ví, jak tohle drama hrát, konstatuje britský Independent.
Tématu se věnují i blízkovýchodní noviny Middle East Times. Írán praktikuje zásadu oko za oko, zub za zub, píše tento list. Upozorňuje, že britské lodě brázdí vody kolem Iráku a Íránu už čtyři roky. Proč tedy čekal Írán s náhlým zatčením britské lodi až do 24. března?, ptá se deník.
Odpověď podle listu leží v předchozím zatčení pěti íránských vyzvědačů. V zatčení patnácti britských námořníků list vidí logické vyústění této události. Uplatnili zásadu "oko za oko, zub za zub" a zároveň si připravili půdu pro diplomatické vyjednávání. To, že skončili v zajetí Britové a ne Američané, bylo dáno snahou Teheránu vyhnout se vojenské eskalaci konfliktu," píše Middle East Times.
V Somálsku se opět rozhořely prudké boje mezi povstalci a somálskou armádou podporovanou etiopskými jednotkami. Centrem bojů je somálské hlavní město Mogadišo, kde umírají stovky lidí, tisíce prchají z města. Boje si včera vyžádaly i první oběť z řad příslušníků mírových sil OSN.
Mogadišo zažívá nejhorší střety za posledních 15 let. Boje ukončily krátké a křehké příměří mezi etiopskými jednotkami a vůdci největšího klanu ve městě, píše deník Mail and Guardian. Upozorňuje na to, že si boje vybírají oběti především mezi neozbrojenými obyvateli. Nemocnice jsou přeplněné civilisty, přitom kvůli pokračujícím bojům se k nim potřebná pomoc často nedostane. Je to totální krveprolití na civilistech, myslí si deník.
Podle listu to může ovlivnit postoj obyvatel Somálska k Etiopii. Etiopie se soustředí na potlačení nepokojů, její ofenzíva však může mít opačný efekt - Somálci se proti svému křesťansky orientovanému sousedovi mohou obrátit a nechají se zlákat muslimskými džihádisty," upozorňuje jihoafrický list Mail and Guardian.
Severoamerický deník The Christian Science Monitor rozebírá příčiny neúspěchu uzavřeného příměří. Klan Hawiye patřil k hlavním stoupencům radikálů, kteří ovládali Mogadišo po šest měsíců, než byli v prosinci vyhnáni vládou a etiopskými jednotkami. Staršinové se s vládou dohodli na míru, jenže bylo velmi nepravděpodobné, že se příměří podaří dodržet.
Starší předáci kmene mají velmi malou kontrolu nad mladými a radikálními členy klanu. A tak násilnosti pokračovaly, myslí si deník. Zklidnit situaci v zemi má 8000 příslušníků Africké unie, jenže obyvatelé už nechtějí čekat. Hromadně opouštějí své domovy - za poslední dva měsíce už opustilo Mogadišo na 58.000 lidí, dodává Christian Science Monitor.
Před pětadvaceti lety začala britsko-argentinská válka o Falklandské ostrovy. Druhého dubna 1982 se vylodily na ostrovech argentinští vojáci a obsadili hlavní město. Začala tak dvouměsíční válka, která nakonec přinesla vítězství Británii a pád vojenského režimu v Argentině. Výročí se věnuje deník Independent Herald Tribune, který si všímá zejména současné situace na Falklandech.
Argentinská invaze tehdy vše na ostrově změnila, myslí si deník. Podle listu si teď užívají prosperitu, která nastartovala po ukončení války. Dříve byly Falklandy jen velká farma na chov ovcí. Obyvatelé ostrovů byli pouze nájemci a nikoliv vlastníci půdy. Konflikt přinutil Británii přehodnotit k ostrovanům vztah a dát jim větší samostatnost. Například získali plné britské občanství, píše deník.
Ovšem největší změny přišly v ekonomice. Britové se totiž rozhodli povolit rybolov v 320kilometrové zóně kolem ostrovů, což dříve kvůli obavám z Argentiny zakazovali. Teď je rybolov největším vývozním odvětvím. Také to je trnem v oku Argentině, která se svých nároků na ostrov nikdy oficiálně nevzdala. A s blížícími se volbami se mezi argentinskými nacionalisty o Malvínách začíná opět mluvit, dodává International Herald Tribune.
Slovenské i maďarské deníky píší o překvapivé změně v čele Strany maďarské koalice. Dosavadního dlouholetého předsedu Bélu Bugára nahradil Pál Csaky. Noviny spekulují, jestli se s jeho příchodem strana zradikalizuje a bude prosazovat autonomii na jihu Slovenska. Více vyčetl jak ze slovenských, tak z maďarských novin bratislavský zpravodaj ČRo Lubomír Smatana.
