Tisk: Ukrajina se stala frontovou zemí
Pentagon zvyšuje před volbami počet vojáků v Iráku. Britský tisk komentuje prodej státního podílu v Českém Telecomu. Ode dneška velí mezinárodním jednotkám v Bosně a Hercegovině Eufor.
Pentagon chce navýšit počet svých mužů v Iráku. O jeho záměru informuje americký deník USA Today. Pro zabezpečení blížících se voleb hodlá vedení americké armády zvýšit počet vojáků na zatím maximální úroveň. Více než deset tisíc členů vojenských a námořních jednotek očekávalo návrat domů ještě před 30. lednem, kdy se konají v Iráku volby, píše americký list.
Podle nového rozhodnutí zde zůstanou až do března a navíc se k nim už tento měsíc připojí další vojáci ze vzdušné výsadkové jednotky. Počet členů amerických sil tak dosáhne čísla 150.000, což předčí dosavadní rekord v počtu nasazených amerických vojáků. Šéfové Pentagonu se rozhodovali mezi vysláním nových jednotek nebo rozšířením stávajících. Nakonec zvolili druhou variantu s odůvodněním, že vojáci už dobře znají místní prostředí, dodává americký list USA Today.
Ukrajina může změnit rozložení sil ve Východní Evropě. Stala se frontovou zemí, soudí komentátor polského týdeníku Politika. Kreml je zklamaný. Prezidentské volby na Ukrajině měly zajistit současný status quo. Prezident Putin bez okolků osobně posvětil Viktora Janukovyče jako jediného správného vůdce bratrské Ukrajiny. Co chybělo v této ukrajinské hře? Předvídavost. Kreml uvěřil, že zcela ovládá situaci. Možnost havárie se nebrala v úvahu. To je školácká chyba vlád, které věří ve vlastní sílu, píše v týdeníku Politika komentátor Adam Szostkiewicz.
Vedení doniecké oblasti plánuje referendum o autonomii východní Ukrajiny. To už není jen gesto politické podpory pro Viktora Janukovyče. To je stupňování nátlaku na prezidenta Kučmu a přívržence Viktora Juščenka. Co by ve skutečnosti znamenala autonomie ? Určitě něco úplně jiného, než co si představují lidé zvyklí na západní demokratické tradice. Rozpad Ukrajiny by byl katastrofou pro stát i národ, míní Politika. Vznik Jihoruské gubernie vedené Janukovyčem a Západní Ukrajiny v čele s Juščenkem by byl předzvěstí trvalé destabilizace celého našeho regionu. V dlouhodobé perspektivě tím nikdo nic nezíská, ale všichni na tom budou tratit.
Česká vláda prodává svůj podíl v Českém Telecomu, všímá si britský deník Financial Times. Poté, co švýcarský Swisscom vyjádřil svůj mimořádný zájem o státní podíl v české telekomunikační společnosti, se vláda rozhodla vyhlásit výběrové řízení. Pokud v něm však žádný zájemce neuspěje, nabídnou se akcie Telecomu na kapitálovém trhu. Rozhodnutí kabinetu předcházela schůzka premiéra Stanislava Grosse a zástupců Swisscomu, popisuje situaci renomovaný britský list.
Kromě švýcarské firmy se o posledního státního operátora ve střední Evropě zajímaly i dánská společnost TDC a francouzský Telecom. Zájem Swisscomu o Český Telecom ale nebyl ve Švýcarsku přivítán zrovna s nadšením. Ani švýcarský ministr financí Hans-Rudolf Merz se netají nechutí vystavovat prozatím ziskovou firmu neznámému riziku, uzavírá britský list Financial Times.
Ostnaté dráty a vysoké zdi jistí území na předměstí Sarajeva. Zde se nachází hlavní sídlo jednotek SFOR, které Severoatlantická aliance vyslala na konci roku 1995 do oblasti Bosny a Hercegoviny. Na dnešním dnu na první pohled není nic zvláštního, píše německý deník Die Tageszeitung.
Činnosti vojáků budou stejné jako každý den, jen velení se změní. Ode dneška totiž přebírá dohled nad centrálou v Sarajevu Evropská unie a jednotky SFOR se mění na Eufor. Hluboká nedůvěra obyvatel Bosny a Hercegoviny vůči Evropanům zmizela, domnívá se německý list. Ostatně Bosna by se ráda jednou stala členem Evropské unie. Američtí vojáci ale neodcházejí všichni část jich v oblasti zůstane a budou působit jako zástupci NATO. Na Balkáně tak nastává paradoxní situace. Celý islámský svět se bouří proti přítomnosti amerických jednotek, jen bosenští muslimové je vítají, uvažuje deník Die Tageszeitung.
