Až 200 km za hodinu. Meteorologové odhadli rychlost tornáda, které zpustošilo slovenskou obec
Tornádo, které ve čtvrtek poničilo východoslovenskou obec Petkovce u Vranova nad Topľou mohlo dosahovat rychlosti okolo 200 kilometrů za hodinu, odhadl podle agentury TASR Slovenský hydrometeorologický ústav.
Ke změření síly tornáda se používá Fujitova stupnice, která tyto jevy dělí do šesti stupňů od nejslabšího F0 až po nejsilnější F5, který se celosvětově vyskytuje pouze ve dvou procentech případů.
Fujitova stupnice
- F0 - Škody na komínech, větvích stromů a vyvrácení mělce kořenících dřevin. Vítr v nárazech: do 119 km/h.
- F1 - Strhává střešní krytinu, posune prefabrikované domy či sfoukne auta ze silnice. Vítr v nárazech: 120 až 180 km/h.
- F2 - Strhává střechy, převrací vagóny a dodávky, zdvihá auta ze země a vyvrací velké stromy. Vítr v nárazech: 180 až 250 km/h.
- F3 - Strhává střechy a zdi domů, převrací vlaky, zvedá auta ze země, vyvrátí většinu stromů v lesích. Vítr v nárazech: 250 až 330 km/h.
- F4 - Zboří dobře postavené domy a ty se slabšími základy odfoukne pryč, stejně jako automobily. Vítr v nárazech: 330 až 420 km/h.
- F5 - Třísekundové nárazy větru o síle přes 420 km/h, které i pevné domy dokážou vyrvat ze základů. Automobily odhazuje do stometrové vzdálenosti a je schopné servat kůru ze stromů. Dokáže srovnat se zemí nebo odnést pryč i bytelně postavené budovy.
Slovenští meteorologové odhadli sílu čtvrtečního tornáda předběžně na F2 s tím, že pro přesnější určení je nutný podrobnější průzkum napáchaných škod.
Tornádo se ve čtvrtek nevyskytlo jen na Slovensku, ale i na jihovýchodě Polska, ve městech Rzeszów a Józefów.
„V tento den (čtvrtek) se v karpatské oblasti vlnila studená fronta, v jejímž rámci postupovala z Maďarska přes Slovensko do Polska tlaková níže. Těsně před jejím přechodem přes naše území vznikly v okolí Slanských vrchů přeháňky a s jednou z nich bylo spojeno i tornádo v obci Petkovce,“ popsal meterolog Miroslav Šinger.
Zdůraznil, že v oblasti byly jen přeháňky a meteorologové nezaznamenali jediný blesk. Případ tak dokumentuje možný výskyt tornáda i bez bouřky.
Odneslo střechy
Letos na Slovensku zaznamenali tornádo už 22. dubna ve východoslovenské obci Ploské u Košic. V Petkovcích ale živel napáchal vážnější škody, tornádo poškodilo obytné domy a některé zůstaly bez střechy.
„Bylo vidět, jak se točí vír a všechno zvedá nahoru. Plechy ze střech to odneslo možná 100 metrů. Přehnalo se jen spodní částí obce. Trvalo to možná minutu, ale demolovalo to všechno. Je tady spoušť,“ popsal starosta Pavol Hybala.
Slovenskou obcí Petkovce se prohnalo tornádo. Odneslo několik střech, polámalo elektrické vedení
Číst článek
Dodal, že podle jeho informací nebyl nikdo zraněn. Podle hasičů bylo nahlášeno poškození čtyř rodinných domů, které přišly o střechy.
V samé obci v pátek pokračuje odstraňování škod. I díky rychlému zásahu hasičů se podařilo odstranit stromy a další překážky z ulic a opravit elektřinu.
„Na odstraňování následků pracujeme vlastními silami, ale pomoc nám slíbili i starostové okolních obcí,“ uvedl Hybala podle deníku Sme.
Lidé z tornádem zasažených oblastí podali v programu Živel 761 žádostí. Vyplaceno bylo 57 záloh
Číst článek
Tornádo se na konci června přehnalo rovněž Břeclavskem a Hodonínskem. Na Moravě tehdy poničilo kolem 1200 domů, asi 200 z nich muselo být zbouráno. Šest lidí zemřelo. Bouře způsobila škody za miliardy korun. Podle Českého hydrometeorologického ústavu škody odpovídají síle F4, kdy se rychlost větru pohybuje od 267 do 324 kilometrů v hodině.
Tornáda se nejčastěji vyskytují v jarních měsících v oblasti středozápadu a jihu Spojených států, kde se nachází takzvaný tornádový pás a USA každoročně zasáhne přes 1100 tornád. Tento ničivý větrný jev se však nevyhýbá ani Evropě, byť ji zasahuje s menší četností a intenzitou.
Podle Evropské laboratoře pro výzkum silných bouří bylo v letech 2010 až 2020 na evropském kontinentě zaznamenáno 3287 tornád. Z nich bylo 329 o síle F2 (způsobující značné škody s nárazy větru 180 až 250 km/hod), 28 o síle F3 (vážné škody, vítr v nárazech o rychlosti 250 až 330 km/hod) a dvě o síle F4 nebo F5 (zničující až ohromující škody, nárazy větru 330 až více než 420 km/hod).
Nejtragičtějším evropským tornádem ve 20. století byla větrná smršť, která se v červnu 1984 přehnala rychlostí až 360 km/hod. v okolí ruských měst Jaroslavl a Ivanovo a zabila na 90 lidí.
