EDF má zadání, aby se tendr na Dukovany zbořil a nové bloky v Česku vůbec nevznikly. „Snaha Francouzů bude hnát to tak dlouho, až se to celé rozsype, začne to celé znovu a pak budou říkat, vyberte si nás bez soutěže. My jsme přece jediní vaši opravdoví kamarádi,“ říká v první části exkluzivního rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Exkluzivně Praha 5:00 20. května 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V posledních dnech pronesl generální ředitel a předseda představenstva skupiny ČEZ Daniel Beneš dva silné výroky: Kontrakt s francouzskou EDF bych v životě nepodepsal. Firmě nejde o to zakázku na nové Dukovany vyhrát, ale o to, aby tahle elektrárna vůbec nevznikla.

Zazněly v ten samý den, kdy měla dceřiná polostátní společnost ČEZu, Elektrárna Dukovany II podepisovat smlouvu na stavbu dvou nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany za 407 miliard korun s vítězem tři roky trvajícího tendru, korejskou firmou KHNP. Podpis kontraktu ale předtím na základě stížnosti neúspěšného zájemce o zakázku, francouzské EDF, zablokoval předběžným opatřením brněnský krajský soud.

Teď musí verdikt prozkoumat ještě Nejvyšší správní soud, který rozhodne, zda se kontrakt může i přes žalobu EDF na vyhodnocení tendru podepsat. Pokud ne, stomiliardová zakázka může nabrat měsíce až roky zpoždění.

Bylo moudré na takto velký projekt vypisovat tendr? Jak je reálné, že se nové dukovanské bloky vůbec postaví? A jak je to s dalšími jadernými reaktory v severočeských Tušimicích? Odpovědi nejen na tyto otázky přinášíme v první části rozhovoru, který Daniel Beneš poskytl exkluzivně pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Celý rozhovor už teď najdete níže v audiu.

Jak velké je podle vás riziko, že se smlouva s Korejci nakonec vůbec nepodepíše a celý tendr spadne pod stůl?
Když máte takto složitý projekt, tak vždycky řešíte nějaké krizové situace a rizika. Musíme udělat všechno pro to, aby se to riziko nezhmotnilo. A to z jednoho prostého důvodu, že mluvíme o energetické nezávislosti a soběstačnosti České republiky a o tom, že tyto bloky by měly vyrábět levnou elektřinu nebo elektřinu za přijatelné ceny. 

Při zakázce na Dukovany budeme korejskou KHNP podporovat, připustil poprvé Westinghouse

Číst článek

Jak je to s levnou elektřinou z jaderných zdrojů, určitě ještě probereme, teď ale  zůstaneme u toho, co mohou Korejci dělat. Podle některých analytiků může KHNP od zakázky odstoupit, pokud se zkoumání soudu a vůbec celý podpis kontraktu potáhne. Druhá věc je, jak dlouho bude platná jejich nabídka. Máte od korejské strany nějaké informace, jak dlouho jsou ochotní čekat?
Nabídka je v tuto chvíli platná do konce června letošního roku. Ve výběrovém řízení vždy dáváte nabídky s platností na nějakou dobu, což nejsou léta, ale spíš měsíce. Nemáme žádné indikace od korejské strany, že by svoji nabídku nechtěli prodloužit, a my určitě o prodloužení požádáme. V tuto chvíli vidíme jejich odhodlání to nevzdat. Nicméně to nebude trvat do nekonečna. Riziko roste s délkou problému, který dnes máme, což je to předběžné opatření soudu. A upřímně řečeno, na to hraje EDF. Na to, že bude zdržovat, různě obstruovat, šikanovat všemi možnými prostředky a způsoby, až to Korejce přestane bavit, tu nabídku neprodlouží a celý tendr se sesype.

A proč by to EDF dělala?
Protože nevyhráli v tendru. Mají jasné zadání svého akcionáře (francouzský stát – pozn. red.), že tu elektrárnu v Čechách mají stavět oni. Jenže posledních dvacet let žádný tendr nevyhráli, takže to není disciplína, v které by byli dobří. Jak v Evropě, tak kdekoliv na světě. 

EDF ale staví všude v Evropě. Respektive tam, kde se staví jádro.
Všude ne, ale můžeme si říct, jaké staví projekty. 

Jistě, je tam dlouhé zdržení, překročení ceny atd. Narážíte ale i na to, že Francouzi ty projekty získali na základě mezivládních dohod?
EDF například staví v tuto chvíli v Anglii, kde nebylo výběrové řízení, tam si tu lokalitu koupili a udělali dohodu s britskou vládou. Ve Francii chtějí stavět celou flotilu jaderných elektráren. Tam se nesoutěží, protože je tam dáno, že pro francouzský stát staví EDF sama sobě, takže to je úplně jiný způsob výběru.

Nabídka EDF na Dukovany? Já bych ji v životě nepodepsal, hodnotí šéf ČEZ Beneš

Číst článek

Ale abych neutekl z otázky, co vlastně EDF chce. V momentě, kdy nevyhráli, když jsme je nevybrali v polovině loňského roku, tak je pro ně výhodnější, aby tendr prostě nedopadl vítězstvím vůbec nikoho. Aby se to vrátilo na začátek, protože oni věří, že budou vybráni jiným způsobem než na základě ekonomických kritérií jako nejlepší nabídka v soutěži. To je jejich metoda, jak se dostávají k zakázkám.

Teď budu dělat advokáta EDF, protože se nemohou bránit. Jejich argumenty jsou – chceme, aby hodnocení kritérií a celý tendr byly transparentní, protože tady se nejedná jenom o nás jako o Francouze, ale o celý evropský jaderný průmysl. Protože v Evropě jsou daná nějaká pravidla pro jaderný průmysl a jaderné zakázky. A teď sem přišla firma z Jižní Koreji, která vůbec neví, jak ta pravidla fungují, a třeba má i skryté subvence od své vlády. Na tom podle vás nic není?
Tak když říkáte, že chtějí férový tendr, tak ten probíhal tři roky. Na ČEZ na tom dělalo 300 lidí. Jsem o tom samozřejmě velmi detailně obeznámen. S plnou vážností a odpovědností můžu říct, že když jsme k tendru přistupovali, tak jsme si opravdu velmi seriózně vybírali nejlepší nabídku a nejlepšího partnera. Je to partnerství skoro na 100 let, protože mnoho let děláte přípravu, pak váš partner elektrárnu postaví a pak ji dalších minimálně 60 let provozujete a pak ukončujete provoz.

Proto vybíráte velmi seriózně a díváte se na partnera, jak se k vám chová. Máte nějakou představu, zadávací dokumentaci, kde si řeknete, co od něj očekáváte, co vám bude garantovat. Z tohoto výběru, který je transparentní ke všem uchazečům, jsme si vybrali Korejce, protože jejich nabídka byla nejserióznější, nejférovější a nejlepší. My jsme kladli důraz především na to, jakou máme jistotu, že to udržíme v nějakých cenách, v nějakém rozpočtu, že nám to bezbřeze nevyteče a nebude to několikrát dražší. Chtěli jsme mít jistotu, že harmonogram nebude úplně na vodě a může trvat o několik let víc a že nám partner je schopen tyto dvě věci garantovat.

Transparentnost a dotace

To je ale právě podstata stížnosti Francouzů. Oni tvrdí, že takto velkorysá garance, aby až do konce projektu, příštích nejméně 12 let, garantovali jak dodržení ceny, tak časového harmonogramu, není standardní. Že se to v evropských podmínkách běžně neděje a že zřejmě musí Korejci vědět, že když bude nejhůř, tak jim jejich akcionář, což je stoprocentně stát, nějak pomůže. A tím pádem narušují soutěž na vnitřním trhu EU.
Spojili jsme dvě věci. Jestli tendr byl transparentní, anebo jestli Korejci nemají nějakou skrytou dotaci. 

O tendru na Dukovany může ještě rozhodovat soud. Společnost EDF zvažuje žalobu

Číst článek

Ano. Říkáte, že transparentní byl. Ptám se na tu druhou věc...
Říkám vám, že tendr byl transparentní. A jestli je normální chtít pevnou cenu a pevný harmonogram? Jsem přesvědčený, že je seriózní to po uchazeči chtít. A je seriózní to nabídnout. Pokud vám nějaký uchazeč dá úplně gumový harmonogram, pokud vám dá ceny, které nemají žádné limity, tak po vás vlastně chce, abyste podepsala bianko šek. To nepovažuji za seriózní, protože vlastně nemáte vůbec žádnou jistotu, kolik bude stát elektřina, kterou by vyráběl takový zdroj.

Jestliže Francouzi říkají, to je divné, že někdo jiný umí dodržet cenu a harmonogram, tak tvrdím, že oni neumí stavět elektrárnu včas a za slíbené peníze. Je také zajímavé, že ve Francii je něco jako obdoba českého NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad – pozn. red.), francouzský účetní dvůr, a ten sám vydal prohlášení, že EDF neumí stavět takovéto jaderné projekty v zahraničí včas a v budgetu, a že by se o to neměli pokoušet. Takže nejen my si myslíme, že to dělají blbě. Oni to ale otáčejí, že je nenormální, že to po nich někdo chce.

Na druhou stranu ale EDF má nevýhodu oproti KHNP, že jejich projekty v Evropě jsme mohli vidět, protože v Evropě stavěli, na rozdíl od Korejců. Ve Finsku, teď staví ve Velké Británii. A také říkají, že tam se zkomplikoval třeba projekt reaktoru, že to byly prototypy atd. Kde máte jistotu, že KHNP se to nestane také a dodrží to, co navrhlo?
Stoprocentní jistotu nemáte nikdy a v ničem. Jenom, že jednou umřete. Ale je dobré se dívat na předchozí zkušenosti uchazečů. Nejde jenom tak mávnout rukou, že mají nějaké blbé projekty a že to nevadí. To přece nejsou malé rozdíly proti očekávání. Ve Finsku s Olkiluoto měli 14 let zpoždění a zdražili to trojnásobně. Když stavěli projekt ve Francii ve Flamanville – 13 let zpoždění. Jaderná elektrárna měla být uvedená do provozu v roce 2012 a uvedli to do provozu letos. A zdražili to čtyřikrát. Když se podíváme na Hinckley Point, který ještě není ani v polovině rozestavěnosti, už mají pět let zpoždění. Francouzský nejvyšší účetní dvůr má pravdu.

Proti tomu se podívám na Korejce, kteří vyhráli tendr ve Spojených arabských emirátech a byli tam stejní uchazeči jako u nás. Vybrali si Korejce. Ti to postavili na čas, jenom s úplně mírným zdražením proti plánovanému číslu. A dnes nám říkají, my to umíme, my stavíme v Koreji celou řadu projektů, víme, za jaké peníze stavíme elektrárny, my se vám umíme k tomu upsat. Tak co jiného bych jako investor měl chtít než někoho, kdo se mi je ochoten podepsat pod smlouvu, že mi postaví elektrárnu včas a za dané peníze.

Antimonopolní úřad zamítl stížnost proti tendru na Dukovany. ČEZ může s Korejci uzavřít finální smlouvy

Číst článek

Francouzi ale nejsou jediní, kdo má podezření ohledně subvencí Korejců, protože například Evropská komise, komisař pro vnitřní trh a průmysl Stéfane Séjourné, poslal dopis do České republiky ministru průmyslu a obchodu i Elektrárně Dukovany 2, to znamená do ČEZu, že prověřují podezření o nedovolených subvencích. Takže kdyby to považovali za úplný nesmysl, asi by tam prověřování neprobíhalo. Vnímáte to jako vážný krok?
Je třeba to nebrat na lehkou váhu. Není to drobnost. Týká se to něčeho, čemu se říká Foreign Subsidy Regulation neboli to, že Evropská unie chce mít jistotu, že má rovný trh mezi jednotlivými účastníky a že někdo nemá výhodu, kterou by mít neměl.

Což jsou například dotace cizího státu, které zlevní nabídku. Je legitimní se tím zabývat. My máme od KHNP jasně deklarováno, že žádnou takovou subvenci v našem projektu nemají, takže pokud to bude Evropská komise prověřovat, tak věřím, že dojdou k tomu, co nám KHNP deklarovalo.

‚Obstruovat a zbořit‘

Jak je podle vás vážný argument, že řízení o skrytých subvencích států, které by mohly narušit vnitřní trh EU, vůbec nemá běžet, protože bylo přijato Evropskou unii po vyhlášení tendru na Dukovany?
U veřejných zakázek to platí od data, kdy byla přijata evropská legislativa, nicméně obecně se můžou dívat až pět let zpátky. Rozhodně by mi přišlo krátkozraké to celé odmítat jenom proto, že tendr byl u nás spuštěný před tím datem. Jsem ale přesvědčený, že Korejci žádnou subvenci nemají, což nám deklarovali. A že motivace EDF, která to říká, je věc obstruovat a zbořit, dostat to někam do budoucna, kde se začne výběr znova podle jiných než ekonomických kritérií.

Neslyšel jsem žádný důkaz o tom, že by Korejce přichytili při činu, jak si poslali nějakou subvenci nebo neomezenou garanci. A nic takového jsem neviděl v podáních EDF.

ČEZ dokončil přípravu smlouvy na Dukovany s KHNP. K podpisu bude v řádu týdnů, říká Závodský

Číst článek

Evropská komise vám poslala dopis, kde vás žádá o vyjádření ke stížnosti EDF. Bylo to už letos v únoru. Vy jste nedávno řekli, že jste dotyčný e-mail našli až teď. Jak je to možné?
Do ČEZu takový e-mail nikdy nepřišel. Investor je společnost Elektrárna Dukovany II, která má svůj management. A navzdory tomu, že oni (Komise – pozn. red.) komunikují s tímto managementem e-mailem, protože v tomto případě datové schránky ani čistě písemné zásilky nefungují, tak to poslali na nějaký sběrný e-mail, který ta společnost už dlouho nepoužívala. Takže kolegové pochybili a nenašli to ve svých e-mailech a nikde to nehledali. Nicméně tam bylo napsáno, že mají potvrdit převzetí toho dotazu a v EU nikomu nevadilo, že jim to nikdo nepotvrdil.

A teď Elektrárna Dukovany II odpoví?
Určitě odpoví.

A co může říct?
Mimochodem ten dotaz vůbec nebyl na Foreign Subsidy Regulation. Ten dotaz byl jenom o tom, jestli je pravda, že chceme stavět až čtyři bloky místo jednoho. To je jeden jediný dotaz, který v tom dopise je.

Říkal jste, že máte od KHNP potvrzeno, že nemají žádné státní subvence, že vám všechno garantují a že v minulosti dodrželi skoro všechno na projektu ve Spojených arabských emirátech. Ale nepůsobí přece jenom trochu zvláštně, že KHNP vás zjevně i písemně v jejich nabídce v tendru přesvědčovalo, že technologie k reaktoru je jejich, aby ale další konkurent, který byl původně v tendru na Dukovany, to znamená americká společnost Westinghouse, začala tvrdit, že s KHNP vede spor o duševní vlastnictví. Což se ukázalo jako pravda. A letos v lednu, když už byla KHNP vyhodnocena jako nejlepší nabídka, tak Westinghouse a Korejci uzavřeli smlouvu o smíru a také o spolupráci ve světě. A teď v minulých dnech dokonce poprvé oficiálně Westinghouse potvrdil, že bude na projektu Dukovany Korejce podporovat. Není to pro vás změna hry, pravidel? Měli jste tři uchazeče v tendru a najednou se vám dva protivníci spojili do tandemu.
Otázka je delší, než bude moje odpověď. Je to tak, že Korejci nám od začátku deklarovali, že mají svoji vlastní technologii, ke které mají veškeré duševní vlastnictví. A můžeme se bavit až filozoficky dlouho do historie, jak vznikl korejský jaderný program. Je zřejmé, že korejské bloky kdysi dávno, před několika desítkami let, vznikly na základě předchozí technologie amerického Westinghouse, který to předal Korejcům. A oni tuto technologii dál vyvíjeli, rozvíjeli, dostali se do další generace a můžou se vést filozofické debaty, jak moc to je už předělané řešení.

Havlíček: Tlačme, až obchodně vydírejme KHNP, jsou to naše peníze. ‚Jak na tureckém trhu,‘ reaguje Vlček

Číst článek

Ale tady se nevedly jenom filozofické debaty. Obě firmy vedly arbitráž a…
… počkejte, dostanu se k tomu. Na začátku nám (Korejci – pozn. red.) deklarovali, že mají vlastní technologii a duševní vlastnictví, máme to i v těch nabídkách. Američani to zpochybňovali. A v mezičase se mezi sebou evidentně dohodli. Nebyl jsem u těch jednání o dohodách. Detail dohod neznám, ale pro nás se z pohledu tendru nic nezměnilo. Od začátku až do konce nám Korejci celou dobu deklarují, že mají duševní vlastnictví. 

Takže z vašeho pohledu můžete vyloučit, že by vám Korejci lhali, že vlastní technologii? A že je najednou ze dvou konkurentů jedna „firma“?
Nemám to jak poznat. Z našeho pohledu Korejci celou dobu říkají, že mají duševní vlastnictví.

USA + Korea vs. Francie

A nemyslíte si, že třeba ten nově vzniklý tandem Westinghouse – KHNP může být také to, čeho se francouzská společnost EDF obává?
To je zajímavější otázka. Velmi dobrý postřeh. Určitě je pro francouzský stát a EDF, protože francouzský stát je jediným vlastníkem EDF, dramaticky nepřátelská a nepříjemná zpráva, že se Westinghouse začal kamarádit s KHNP. To je zřejmé. Tam už několik let probíhá i debata o kapitálovém propojení. A jestli by vznikl takhle silný hráč, který by se snažil nabízet své technologie v Evropě, tak pro Francii a EDF to není nic hezkého a budou dělat všechno pro to, aby se jim to nepovedlo. Protože přece jen Francie má představu, že bude mít v jaderných technologiích v EU monopol. 

Každopádně vliv EDF na evropském trhu je rozhodně větší než KHNP. Není to nevýhoda pro české firmy, které chtějí být dodavateli do projektu Dukovan? KHNP už zrušilo svůj zájem o jaderné projekty v některých evropských zemích. Když si případně Westinghouse a KHNP rozdělí trh v Evropě, nebude to nevýhoda pro český průmysl?
Nevýhoda v čem?

Že se nedostanou do více zakázek v Evropě než jen na Dukovany, protože Francouzi jich zjevně mohou mít více. Jenom ve Francii chtějí stavět 16 reaktorů.
Rozumím, vy se mě ptáte, jestli je pro české firmy lepší se kamarádit s Francouzi, nebo s Korejci. To vám neumím za ty firmy říct, protože to záleží na každé z nich. Jsou firmy, které komunikují se všemi, některé se umí domluvit jen s Korejci, některé s Francouzi. Je to případ od případu jiné. 

‚Ladí se řada drobných detailů.‘ ČEZ nepodepíše do konce března smlouvu na dostavbu Dukovan

Číst článek

Každopádně české firmy si dlouho stěžovaly, že Korejci s nimi nechtěli podepsat závaznější smlouvy na to, co slibovali. Tedy, že by měly dostat až 60 procent celkové hodnoty zakázky na Dukovany. Dodrží to Korejci? Je tam garance, že český jaderný průmysl na té zakázce nakonec nebude bit?
K podílu českých firem je třeba říct, že prvním cílem není hladová zeď pro pár českých energetických firem. Cílem je levná elektřina. To znamená, nikdo jim subdodávky neslíbí bez soutěže za ceny, které si nadiktují. Protože by to všechno vedlo k dražší ceně elektřiny z takového zdroje. Z hlediska závaznosti je to s elektrárnou jako s výstavbou domu. Když si vyberete architekta, máte pozemek, stavební firmu a nemáte projekt, tak nemůžete tendrovat profese typu elektro, vzduchotechnika a další části. Můžete tendrovat projektanta a postupně to pak nabývá detailnější obsah.

Minulý týden se podepsalo 12 smluv, některé jsou smlouvy o smlouvách budoucích, některé memoranda. Jasně se deklarovalo, že celá hala strojovny bude z českých dodávek, což je 20 procent elektrárny. To je velká porce, že bude dodána turbína a celá turbínová hala z Plzně. V tuto chvíli vidí české firmy na 30 procent zakázky, a to elektrárna není naprojektovaná. Myslíme si, že 60 procent na konci, a to bude opravdu výsledek tvrdé práce všech, je velmi realistické číslo.

Korejská (ne)trpělivost

Podpis celého kontraktu s Korejci je nyní zablokovaný soudem. Ještě uvidíme, co udělá Nejvyšší správní soud s vaší kasační stížností proti předběžnému opatření Krajského soudu v Brně. Kdyby to předběžné opatření platilo dál a soud to zkoumal, jak dlouho je reálné čekat na výsledek? 
To je taky zajímavá otázka. Dnes se to podepsat nedá. Máme předběžné opatření soudu. Máme platnou nabídku a určitě se nějak bude prodlužovat její platnost. A jak dlouho se to dá takhle držet? Má to nějaký dopad, vznikají škody, které nejsou malé. Narůstají lineárně do momentu, než by se stalo, že Korejci řeknou, že už tu nabídku neprodlouží. Pak by se to celé rozsypalo a vrátili bychom se o pět let zpátky. Takže vám neumím s jistotou říct, kdy je ten deadline, protože nevidím Korejcům do hlavy.

Ptám se, jestli je to pět měsíců, nebo jde o rok?
Neumím říct. Můžu říct, kolik jsou náklady, jak lineárně rostou po dobu, kdy nám prodlužují nabídku. Ale neumím říct, jak dlouho to bude. A samozřejmě snaha Francouzů bude to hnát tak dlouho, až se to celé rozsype, začne to celé znovu a pak budou říkat, vyberte si nás bez soutěže. My jsme přece jediní vaši opravdoví kamarádi.

Uvedli Korejci v tendru na Dukovany pravdu? Francouzi doplnili stížnost antimonopolnímu úřadu

Číst článek

Říkal jste na začátku, že Francouzi nic nevyhráli v soutěžích. Ale většina zemí jde cestou mezivládních dohod. Třeba i Polsko, které uzavřelo dohodu s americkou vládou a Westinghousem. Ve světle toho, co se děje, se musím zeptat, jestli byl dobrý nápad vypisovat tendr na takto velkou a složitou zakázku? 
Jsou dva možné způsoby, jak si vyberete partnera na dodávku jaderné elektrárny. Buď si ho vyberete soutěží, nebo bez soutěže. Každá varianta má plusy a minusy. Cesta soutěže je složitější, komplikovanější a trnitější. Protože přece jen musíte dělat proceduru se třemi uchazeči, musíte studovat jejich technologie, mluvit s nimi, dávat jim poptávku, pak hodnotit jejich nabídky. Prostě je to minimálně třikrát komplikovanější. Do toho na konci máte dva neúspěšné, kteří fakt udělají pokud možno všechno pro to, aby to nedopadlo. Takže vedete de facto ještě s těmi neúspěšnými velkou přetlačovanou, až bych skoro řekl, válku. Takže z tohohle pohledu byste mohla říct, tak proč tedy děláte tendr, když je jednodušší ukázat prstem třeba na Francouze.

Ano.
No ale to má to bé. Když se podíváte třeba na EDF, která v Hinkley Point v Anglii dneska říká, že elektřina z toho zdroje bude za 149 eur za megawatthodinu. Dostali to bez soutěže. V Polsku Westinghouse bez soutěže dostal elektrárnu a v žádosti o notifikací je až 135 eur za megawatthodinu.

A vy říkáte, že máte...
Nechte mě to dopovědět, je to pro mě dost podstatné téma. Ve Francii chtějí stavět celou flotilu Francouzi, samozřejmě na svém území bez soutěže. A přání francouzské vlády a francouzského prezidenta, jako motivaci pro EDF, zní: zkuste to podstavit za 100 eur, ne víc, pokud možno. Oni na to říkají, že to spíš bude přes 100. Rosatom bez soutěže staví Paks v Maďarsku a notifikační studie mluví o ceně 90 až 100 eur/MWh. A nám z tendru vychází cena lehce pod 90. Mimochodem cena, za kterou se obchoduje baseload (stálá a předvídatelná poptávka po elektřině – pozn. red.) elektřiny v Německu v příštím roce, je 88 eur. To znamená, že máme velmi dobrý výsledek, a to jenom proto, že jsme soutěžili. 

Kdybychom nesoutěžili a ukázal bych prstem na Američany nebo na Francouze, tak máme gumový harmonogram, otevřená čísla, nebyl bych vám schopen říct, co ta elektrárna bude stát, a nakonec by ta elektřina byla za 130 nebo 140 eur anebo jako v Hinkley Point za 150 euro. A je potřeba si říct, že pro spotřebitele je rozdíl mezi cenou z Hinkley Point nebo z korejské elektrárny lehce pod 90 eur, tak delta je 49 eur/MWh. Těch megawatt hodin je 16 milionů, protože každý blok bude vyrábět 8 terrawatthodin, takže rozdíl v ceně elektřiny je 25 miliard korun každý rok. O tom se tady bavíme. Jestli je lepší ukázat prstem na jednoho a říct, je to geopolitické rozhodnutí, prostě moji kamarádi jsou tito, chrání mě před nějakým vojenským problémem, tomu rozumím, ale má to tuhle cenovku. 

Může politická krize v Soulu ohrozit tendr na Dukovany? ‚I opozice zakázku podporuje,‘ ujišťuje Vlček

Číst článek

Otázka ovšem je, jestli bude i na konci celého projektu Dukovan taková cena, jakou teď Korejci nabízejí...
Jistě, ale studuji to, co vidím v nabídkách.

ČEZ a malé reaktory

Kromě toho, že chcete stavět nové bloky v Dukovanech, možná i v Temelíně, máte velké plány také s malými modulárními reaktory (SMR). Nedávno jste podali žádost o posouzení vlivu na životní prostředí k výstavbě dalších jaderných zdrojů v lokalitě uhelné elektrárny v Tušimicích na severu Čech. Jde právě o možnost stavby SMR?
Je to tak, že jsou to velmi slibné technologie. My si myslíme, že v České republice by se mělo do roku 2050 postavit asi osm tisíc megawattů jaderných zdrojů. A jsme přesvědčení, že by to měla být kombinace velkých bloků a malých modulárních reaktorů. Jednak proto, že je dobré nevsadit pouze na jednu kartu, a také proto, že ty malé modulární reaktory se hodí do lokalit, kde dnes máme třeba uhelné elektrárny. Tyto lokality jsou energeticky využitelné, mají připojení, pozemky, všechnu infrastrukturu. Tušimice je jedna z nich, kam se hodí zrovna menší reaktory.

Dělali jsme několik let analýzu jednotlivých technologií, které se vyvíjejí. Studovali jsme jich celou řadu, pak se to zúžilo na sedm možností, pak na tři a skončilo to tak, že jsme udělali partnerství se společností Rolls-Royce v rámci jejich dceřiné společnosti Rolls-Royce SMR a stali jsme se v březnu jedním z akcionářů. 

Na malé modulární reaktory asi žádný tendr nebude?
Nebude. My jsme si strategicky vybrali Rolls-Royce SMR, dostali jsme na to bezpečnostní výjimku od české vlády a udělali jsme přímý výběr.

24:45

Firmy chtějí závaznější smlouvy na dodávky pro Dukovany i bez výběrových řízení. KHNP čeká na právníky

Číst článek

Jste si jistí, že v zemi, kde se nepostaví pomalu ani obchodní centrum, protože nikdo ho nechce mít za svým domem, postavíte v nových lokalitách jaderné reaktory? Máte přece svou zkušenost třeba s lithiem, museli jste už přesouvat plán na zpracovatelský závod o 70 kilometrů dál kvůli odporu místních lidí. V Tušimicích tedy problém nebude?
Je to lokalita, která je na elektrárnu zvyklá. Souhlasím s vámi, že je potřeba pracovat s lokálním veřejným míněním, administrativou, s lokálními politiky. Je třeba jim to vysvětlovat. Je to práce, která je před námi, ale jsem přesvědčený, že to je potřeba.

Jestli se mě ptáte, zda jsem si jistý, tak akorát smrtí, která jednou přijde. Jinak si člověk v životě není jistý nikdy ničím. My už s lokálními politiky mluvíme. Nakonec v Tušimicích nepůjde o první malý modulární reaktor, ten by měl vzniknout v polovině 30. let v Temelíně vedle chladících věží. Plánujeme tam český modulární reaktor o velikosti 470 megawattů. Což není vůbec malé, je to skoro velikost těch nyní provozovaných dukovanských bloků. V Tušímicích děláme EIA až na 1500 megawattů, takže tam by se takové bloky vešly tři.

Ekonomicky podle vás budou tyto malé reaktory dávat smysl?
Ekonomicky budou ty první určitě o něco dražší. A čím jich bude víc, budou levnější. Protože u malých modulárů se pracuje s tím, že úspora je z rozsahu počtu bloků. První modulární reaktory, které budou uvedeny na světě do provozu, budou v Ontariu v Kanadě. Podepsali kontrakt na několik bloků a je vidět, že první je dražší než druhý a ten je dražší než třetí. Jejich cena klesá docela významně. A úplně stejný efekt bude, věřím, u těch bloků Rolls Royce SMR. Postupně se chceme dostat do srovnatelných cen. Vedle toho jsou bloky výhodné, protože jsou líp řiditelné v soustavě. 

Proč mají české domácnosti jedny z nejvyšších účtů za elektřinu v EU? Jak by se dala elektřina zlevnit? Jaké výhody a nevýhody by mělo zestátnění ČEZ? Proč se vedení firmy nebrání windfall tax a nehrozí Česku blackout, když se vypnou uhelné elektrárny?

Tyto otázky zazní v druhém dílu rozhovoru s Danielem Benešem. Již teď odpovědi uslyšíte v audiu vloženém v textu, na webu vám pokračování přineseme dnes odpoledne. 

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít