Třetině Mongolů hrozí hlad a chudoba. Může za to 'dzud', extrémně studená a dlouhá zima
Krutá zima je hlavním viníkem současných problémů středoasijského státu, kterému hrozí hlad. Mongolsko naléhavě potřebuje mezinárodní pomoc. Přiznává to jak mongolská vláda, tak humanitární organizace. Důvodem je dlouhá, mrazivá zima, která přišla po suchém létu, chudém na vodu. Mongolsko tenhle nebezpečný, klimatický extrém trápí stále častěji a slabá ekonomika mu nedokáže vzdorovat.
„Byla to hrozná zima, ztratil jsem deset kusů zvířat, a to je moc. A bojím se, že teď na jaře přijdu i o další," říká pastevec Munkhbat Bazarragchaa, který klouže po umrzlé zemi a snáší na hromadu jednu mrtvou kozu za druhou.
Podle Munkhbata a většiny ostatních pastevců přivedl zemi na pokraj hladu dzud neboli extrémně dlouhá zima, kdy teplota padá i čtyřicet stupňů pod nulu a země je tak promrzlá, že ani jaro nepřináší naději.
Stejně jako on, strádá letos v zimě i 160 tisíc dalších pastevců a jejich rodin. Mezinárodní červený kříž shání peníze pro přibližně 40 tisíc lidí, kteří okamžitě - teď hned - potřebují pomoc, jinak jim hrozí hlad. „Ekonomika je na tom špatně, není z čeho brát, a tak hledáme alespoň ty nejohroženější rodiny. A těm se snažíme pomoct," říká Bolormaa Nordov z mongolské pobočky Mezinárodního červeného kříže.
Přitom podle ekonomických prognóz mělo být Mongolsko někde úplně jinde. Půjčky od Mezinárodního měnového fondu a Asijské rozvojové banky měly pomoct právě pastevcům a farmářům, kteří přes zprostředkovatele dodávali maso a zvířata na export - hlavně do Ruska a do Číny. Země už vyčerpala pomoc a půjčky v hodnotě tří miliard dolarů. Teď potřebuje další.
„Dohodli jsme se na dalších půjčkách, dohromady za pět a půl miliardy amerických dolarů," potvrzuje aktuální dohody Koshy Mathai, vyjednávač Mezinárodního měnového fondu. Velkou pomoc už nabídla Mongolsku také Čína. Ta k ní ale připojuje i politické podmínky. Například o tom, že tibetský exilový vůdce dalajlama už nikdy nesmí navštívit Mongolsko.
