Tučné odměny, nábor cizinců i zločinců. Ve snaze obejít mobilizaci Rusko hledá rekruty, kde se dá
Ani měsíc po zahájení ukrajinské ofenzivy v Kurské oblasti se Rusku nedaří vytlačit ukrajinské síly ze svého území. Namísto Kursku se Moskva soustředí na strategické centrum Pokrovsk na východě Ukrajiny, k dobytí vlastního území zpět tak nemá dostatek vojenských sil. Nové rekruty se přitom Moskva snaží hledat, kde se dá. Mimo jiné mezi odsouzenými vrahy nebo cizinci, kterým kromě tučných finančních odměn slibuje i občanství nebo hrozí deportací.
Když jednadvacetiletý Šrílančan Walasmulla podepisoval smlouvu s ruskou armádou, nepočítal s tím, že se za pár měsíců ocitne na frontě a bude bojovat po boku ruských sil. Do Ruska ho dovedla špatná ekonomická situace v jeho domovské zemi, odkud prostřednictvím pracovní agentury odjel do Ruska, aby tam získal pracovní vízum. To mu po dvanácti měsících vypršelo, další rok tak zůstával v Moskvě nelegálně.
Rusko chystá aktualizaci jaderné doktríny. Lavrov Západ již dříve varoval před 3. světovou válkou
Číst článek
O možnosti vstoupit do ruské armády se doslechl od jiného Šrílančana, který mu řekl, že po roce služby u ruských vojenských sil dostane on i jeho rodina ruské občanství. „Řekl mi: ‚Nepošlou tě na frontu, jen tě využijí jako pomocníka‘,“ vzpomíná v rozhovoru s německou televizí Deutsche Welle. Realita byla jiná.
V únoru podepsal smlouvu a okamžitě získal finanční obnos ve výši asi 1800 eur, tedy zhruba 45 tisíc korun. Měsíční plat pak měl být 2100 eur plus bonusy. První dva měsíce pracoval pro armádu na ruském území, navzdory počátečním slibům se ale následně ocitl poblíž Ruskem okupovaného města Doněck na východě Ukrajiny.
„Řekl jsem veliteli, že se chci vrátit na Šrí Lanku, ten mi ale odpověděl, že to není možné a že pokud uteču, podle smlouvy mi v Rusku hrozí 15 let vězení,“ popsal pro Deutsche Welle poté, co byl během bojů zraněn a padl do ukrajinského zajetí. Podle jeho výpovědi byli v jeho jednotce nasazeni také občané Nepálu, Indie, Kyrgyzstánu nebo Tádžikistánu.
Právě obyvatelé Nepálu či Indie, kteří byli podvodem nalákáni do ruské armády, se dostali centra pozornosti médií začátkem letošního roku. S vidinou vysokých výdělků odcestovali občané těchto zemí do Ruska, kde měli podle inzerátů pracovat ve veřejné sféře, zprostředkovatelé jim ale zamlčeli, že se jedná o práci pro armádu.
„Čím dál víc pronikají zprávy o tom, že nabírají také cizí státní příslušníky. Ať už jde o Afriku, kdy je každému v Moskvě úplně jedno, jestli zabijí například Konžana. Týká se to ale také náborových aktivit v rámci samotného Ruska, které jsou zaměřené na obyvatele původem ze střední Asie. Ti v Rusku standardně pracují jako gastarbeiteři a jejich status je takový pololegální. Tito lidé jsou v Rusku snadno vydíratelní nátlakem a pohrůžkami spojenými s hrozbou deportace z Ruska,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na postsovětský prostor Jan Šír.
Tučné odměny
Právě bohaté finanční pobídky slouží Rusku jako hlavní nástroj, jak přilákat do armády nové rekruty. Odměny se přitom postupně zvyšují.
Ukrajina, Blízký východ a Afrika. ‚Vnímání hrozeb se posunulo,‘ myslí si šéf Vojenského zpravodajství
Číst článek
Už na začátku srpna ruský prezident Vladimir Putin dekretem zdvojnásobil jednorázovou částku, kterou ruské úřady vyplácejí rekrutům při uzavření více než ročního kontraktu na 400 000 rublů (téměř 109 000 korun). Dekret tak zvýšil minimální roční plat v prvním roce služby na 3,25 milionu rublů (885 000 korun). Odměny přitom násobně převyšují průměrnou mzdu, na kterou obyvatelé země dosáhnou.
Podle odborníka z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jsou snahy ruského režimu zlákat do armády nové rekruty do jisté míry úspěšné.
„Živá síla je určitě něco, v čem má Rusko proti Ukrajině převahu. Vidím tady ale spíš jiný problém. Putin zjevně nechce vyhlásit generální mobilizaci, protože by to znamenalo, že musí přiznat, že válčení na Ukrajině není nějaká ‚speciální vojenská operace‘ a že válku nezvládá,“ říká pro iROZHLAS.cz Šír.
Podle něj je přitom získávání takzvaných „kontraktníků“ – jak se rekruti podepisující dlouhodobé smlouvy s ministerstvem obrany v Rusku nazývají – jen jednou z cest, kterými se snaží tento problém řešit. Kromě těchto rekrutů a řadových vojáků Rusko spoléhá mimo jiné i na soukromé vojenské společnosti.
„Pokud jde o regionální původ, vidíme velkou disproporčnost v tom, koho do tohoto ‚mlýnku na maso‘ berou, aby tam nebyli etničtí Rusové nebo obyvatelé velkých měst. Často to má ale také výrazně společenský podtext. Nabírají bezdomovce, alkoholiky, sociálně vyloučené lidi z měst někde na Sibiři. Ti v Moskvě chybět nebudou, pokud se z války nevrátí,“ vysvětluje Šír.
Vězni jako rekruti
Jednou z dalších vyloučených skupin, které Rusko využívá jako zdroj pro nábor nových vojáků, jsou vězni. Trestanci se objevovali zejména v řadách takzvané Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, který loni v srpnu zahynul při letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě. K náboru vězňů se nicméně Rusko uchyluje i dnes, namísto wagnerovců tak činí přímo ministerstvo obrany.
Rusko podniklo vzdušný útok na Kyjev, rakety zasáhly vodárnu a jednu stanici metra
Číst článek
Podobně jako Rusko hledá vojenskou sílu ve věznicích také Ukrajina, přístup obou zemí se ale liší tím, že Moskva umožňuje bojovat i odsouzencům za nejtěžší zločiny včetně vražd. Ukazuje to i případ devětadvacetiletého Ivana Rossomachina, který v srpnu popsal web britské televize BBC.
Rossomachin byl v roce 2020 odsouzen za vraždu a podle rozsudku měl ve vězení strávit celkem 14 let. Na svobodu byl nicméně propuštěn už po dvou letech, aby se přidal k wagnerovcům a mohl odjet bojovat na Ukrajinu. Odtud se později vrátil domů do Kirovské oblasti, kde následně napadl a zabil 85letou ženu v jejím vlastním domě.
Letos v dubnu ho soud shledal vinným ze znásilnění a vraždy, která podle soudu zahrnovala známky „extrémní brutality“. Za druhou vraždu si měl odsedět 23 let, ředitel věznice ale rodinu krátce na to informoval, že Rossomachin byl 19. srpna propuštěn. Z trestu si tak odpykal pouhý týden.
„Moje první reakce bylo zděšení. Četla jsem forenzní zprávy a vím, co tahle osoba udělala mojí babičce. Je příšerné, že byl zase propuštěn,“ popsala vnučka zavražděné seniorky Anna Pekarevová pro BBC. Ochota Kremlu pouštět na svobodu zločince usvědčené z takto závažných trestných činů je tak podle ní známkou toho, jak zoufalá je potřeba Ruska získat nové rekruty.
O dalším podobném případu informovala média začátkem tohoto týdne. S odvoláním na mluvčí ruského ministerstva vnitra Irinu Volkovou server Meduza napsal, že moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy 11leté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelým je její 40letý soused, který byl už v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí, po podepsání kontraktu s ruským ministerstvem obrany ho ale šéf Kremlu omilostnil a on následně odjel bojovat na Ukrajinu, odkud se před nedávnem vrátil.
„Dle našich morálních úvah se nám může zdát divné, pokud nabírají do armády odsouzené vrahy, ale Rusům je to v zásadě jedno. Perspektivně si ale myslím, že to zdroj konfliktu být může, protože pochopitelně děláte národní hrdiny z odpadu společnosti, z vrahů, z těžkých kriminálníků. A pokud tito lidé přežijí a vrátí se do ruské společnosti, samozřejmě nebudou integrovaní a ani integrovatelní. Přinesou do ní akorát dovednosti a způsob řešení problémů, jaké si osvojili v rámci armády agresora, který šel vraždit a loupit na území sousední země,“ podotýká k tomu Šír.
Odborník na postsovětský prostor přitom uvádí, že ruská legislativa nově umožňuje těm, kteří si odpykávají tresty vězení nebo proti kterým je vedeno trestní řízení, pozastavit výkon trestu nebo trestní stíhání, pokud podepíšou kontrakt s armádou.
„Od letoška navíc platí nová legislativa, která umožňuje jak daňové prázdniny, tak moratorium na splatnost půjček pro lidi, kteří se zapíšou do armády… Takže těch cest je celá řada a ne nutně všechno probíhá na oficiální úrovni, protože by to mohlo vzbudit pozornost. Dělá se to skrze zprostředkující aktéry, jako jsou soukromé vojenské společnosti,“ vysvětluje.
