Nevládní organizace uvedla, že od dubna do července strávili její pracovníci několik týdnů vyšetřováním ruských úderů v Charkově, Donbasu a Mykolajivu. Z vyšetřování vyplynulo, že ukrajinské síly v některých případech prováděly údery z obytných oblastí a že v uvedených regionech rozmísťovaly jednotky do civilních budov.

„Většina obytných oblastí, kde se vojáci nacházeli, byla vzdálena několik kilometrů od frontových linií a existovaly reálné alternativy, které by neohrožovaly civilisty – například vojenské základny, hustě zalesněné oblasti nebo jiné stavby dále od obytných oblastí,“ uvedla AI s tím, že nenalezla důkazy o tom, že by ukrajinská armáda požádala civilisty o evakuaci z přilehlých budov nebo jim při ní pomáhala.

„To, že se ukrajinská armáda brání, ji nezbavuje povinnosti dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedla v prohlášení ředitelka organizace Agnès Callamardová.

„Ukrajinská vláda by měla neprodleně zajistit, aby rozmisťovala své síly mimo obydlené oblasti nebo evakuovala civilisty z oblastí, kde armáda působí,“ dodala.

Organizace připouští, že ne všechny ruské útoky na civilní oblasti na Ukrajině měly zasáhnout vojenskou infrastrukturu. Tvrdí naopak, že některými útoky spáchaly ruské síly válečné zločiny, neboť mířily na civilní cíle.

Praxe ukrajinské armády, kdy rozmisťuje vojáky do obydlených oblastí, v žádném případě neospravedlňuje nahodilé ruské útoky proti civilním cílům, včetně útoků mezinárodně zakázanou municí, zdůrazňuje AI.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil prohlášení AI za „nespravedlivé“. „Amnesty International vytváří falešnou rovnováhu mezi zločincem a obětí,“ řekl Kuleba s tím, že organizace by se raději měla věnovat „šíření pravdy“ o dnešním Rusku, které „zabíjí civilisty po tisících“.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít