Americká pomoc má zahrnovat první dodávky klouzavých bomb s doletem 130 kilometrů či další výcvik pilotů stíhaček F-16. Cílem je podle Bidenových slov podpořit Kyjev, aby mohl válku vyhrát. Za jak zásadní byste tuhle pomoc označil v kontextu předchozích balíčků od Spojených států i Evropské unie?
Trošku bych to upřesnil, protože se bavíme se o dvou různých balíčcích.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s generálporučíkem v záloze Pavlem Mackem a analytikem Pavlem Boháčkem

Američané tento týden schválili balíček za 375 milionů dolarů, který je už konkrétní a ve kterém jsou právě i zmiňované klouzavé bomby. Je v tom i munice do dělostřeleckých systémů ráže 155 a 105 milimetrů. Je v tom munice do systému HIMARS a také protitankové řízené střely, ať už Javelin nebo Tow.

Toto je zásadní balíček a je to letos taky největší konkrétní balíček, ve kterém dostanou Ukrajinci v podobě klouzavých bomb úplně novou způsobilost.

Osmimiliardový balíček je něco, co jde momentálně předložit vláda Spojených států do Kongresu. Také tam mají být zásadní dodávky materiálu, ale balíček ještě není přesně specifikovaný.

Díky prvnímu balíčku si Ukrajina podle agentury Reuters zásadně polepší ve schopnosti ohrozit ruské síly z bezpečné vzdálenosti. V čem konkrétně jí to pomůže?
V tomto novém balíčku mají být i bomby AGM-154, Joint Standoff Weapons. Jsou to klouzavé bomby vypouštěné z letadel. Když jsou vypuštěné z větší výšky, tak mají schopnost doklouzat až 130 kilometrů.

To doteď Ukrajinci neměli. Měli jen francouzské bomby Hammer nebo původní staré bomby JDAM.

Ty nové bomby mají buď kazetové hlavice, anebo mají jednotnou munici proti odolným cílům. Ukrajinské síly tak získají schopnost působit od místa vypuštění až do hloubky 130 kilometrů.

Tyto bomby jsou i větší a výkonnější. Jde o to, že dokážou působit na obrněnou techniku, dokážou působit na odolné cíle. Působily by ideálně i na taktická letectva, ale ty jsou bohužel ve větší vzdělanosti, než je dosah bomb.

V každém případě Ukrajina získá to, co Rusové už používají dlouhodobě, a to klouzavé bomby, kterými Kyjev dokážou bombardovat ruské pozice blíže k týlu jejich pozic.

Strach z eskalace

Stále není jasné, jestli Washington zruší restrikce pro ukrajinské zásahy hlouběji do území Ruska. Čili ani rakety nebo klouzavé bomby, které nyní Spojené státy dodávají a které mají delší dolet, Kyjev zatím nemůže použít na ruském území. Je to tak?
Tyto bomby může použít na ruském území, ale je to v podstatě málo pravděpodobné.

Zásadní problém je, že Ukrajinci nemůžou použít střely ATACMS, které mají dosah 300 kilometrů. Ve vzdálenosti 300 kilometrů se už nachází ruská taktická letiště, ze kterých vzlétávají letadla, která shazují bomby na ukrajinské pozice. Také letos to zásadním způsobem změnilo průběh taktických bojů.

Na to Ukrajinci dokážou odpovídat jen částečně tím, že shazují na ruské pozice dronové klouzavé bomby. A ty nedokážou zasáhnout ruské letectvo.

Kdyby Ukrajinci dostali zmiňované rakety JASSM, které jsou delšího doletu vzduch-vzduch, nebo kdyby bylo povolené používat právě rakety ATACMS do větší hloubky, vyřešil by se tím zásadní problém. Mezitím ale Rusové evakuují část svých letišť do vzdálenějších prostorů, mimo dosah těchto zbraní.

Zelenskyj očekával, že v době jeho návštěvy by mu USA mohly uvolnit tato omezení, ale bohužel se to nestalo. Spojené státy se stále bojí možné eskalace mezi dvěma jadernými mocnostmi.

Proto dávají Kyjevu takové zbraně, které sice Ukrajincům pomůžou bránit se na vlastním území, ale i v tomto případě jsou počty rozdílné. Rusové shazují těchto klouzavých bomb několik tisíc měsíčně, takové množství určitě Ukrajinci nedostanou.

Jsou obavy z eskalace konfliktu na místě? Ruský prezident Vladimir Putin ve středu navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně a prohlásil, že Moskva bude považovat agresi ze strany kteréhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země za jejich společný útok.
Je to neopodstatněné. Zaprvé se Rusko samozřejmě může rozhodnout kdykoliv eskalovat, stejně jako se rozhodlo zaútočit na Ukrajinu. Proto jsou tyto naše obavy jednoduše zbytečné. Když se Rusové rozhodnou zaútočit, tak to udělají bez ohledu na situaci. Prostě si najdou záminku.

Ale musí vědět, že přijde naše odezva. To je to, co je může odradit.

Pokud se bavíme o mezinárodněprávním hledisku, stále je to o tom, že pokud by nezaútočily americké síly nebo někdo jiný na ruské území, tak je neopodstatněné zatahovat tyto země do konfliktu. To, že Ukrajinci použijí zbraně, které jim byly dodané i na ruském území, je plně v souladu s mezinárodním právem.

V tomhle není ten problém. Ale samozřejmě z politických důvodů se Spojené státy eskalace bojí.

Pokud se bavíme o nové ruské jaderné doktríně nebo návrhu prezidenta Putina, to už je návrh směrující k jadernému terorismu, protože předpokládá, že Rusko může kdekoliv na světě začít válku. A pokud se jim někdo začne bránit, tak Rusko může použít jaderné zbraně.

V tomto případě se říká, že kdyby Rusko napadlo jakoukoliv jinou zemi a ta by měla spojence, který by měl jaderný arsenál – a to nemusí být jen západní státy, to jsou i země jako Indie, Pákistán a podobně –, tak Rusko si vyhrazuje právo použít proti nim jaderné zbraně.

Je to vyloženě nátlaková doktrína nebo úvaha, která nemá obdobu v historii udržování jaderných arsenálů.

Audio záznam rozhovoru si můžete přečíst v úvodu článku.

Tomáš Pavlíček, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít