Víra, křik i hra. Ukrajinští psychologové se od těch z Izraele učí, jak pomáhat lidem se stresem z války
Lidé ve válce potřebují psychology – a psychologové ve válce je potřebují taky. Skupina ukrajinských terapeutů se teď ve Lvově učí od kolegů z Izraele, jak v každodenním stresu a strachu co nejlépe pomáhat.
Oleksandr Čornyj pochází ze Sumské oblasti a pracuje jako psycholog na Liceu Lesjy Ukrajinky ve vesnici nedaleko města Sumy.
Ukrajinští psychologové se učí, jak ve válce co nejlépe pomáhat. Poslechněte si reportáž ze Lvova od Magdalény Fajtové
„Naše země v současné době zažívá velmi těžké časy a ocitli jsme se v takové situaci, kdy nám chybí znalosti, praktické dovednosti, jak ve válce poskytnout co nejlepší pomoc studentům,“ vysvětluje Čornyj, proč přijel do Lvova na kurz.
V Sumské oblasti, která je velice často terčem ruských útoků, se setkává s velmi složitými lidskými příběhy.
„Pracuji s jednou dívkou. S rodinou odešla do zahraničí. Zažila opravdu stresové situace, její tatínek je voják a bojuje někde v pohraničí. A tyhle problémy se u ní nakupily. Já s ní pracuji na dálku, ale v některých situacích to prostě nestačí,“ žádá o radu zkušenější kolegy z Izraele a vypráví:
2:51
Škola, terapie a hlavně bezpečí. Uprchlíci z východu Ukrajiny našli útočiště v dětském centru ve Lvově
Číst článek
„Ta dívka si našla nějaké zdroje, jak se uzdravit – maluje, sportuje… Ale zůstává problém s jistotou do budoucna. Pořád si říká: Co bude zítra, co bude zítra.“
Školení ve Lvově, na které se přišel Čornyj poradit, pořádá organizace Early Starters International, která se snaží především zajistit bezpečí dětem.
„Působíme v pěti zemích. Pracujeme s dětmi v komplikovaných situacích – můžou to být problémy v rodině, ale třeba i život ve válečných konfliktech. Tady ve Lvově pořádáme trénink pro psychology z těch nejnebezpečnějších částí Ukrajiny. Jsou tu s námi psychologové z Izraele, kteří také žijí v nebezpečných částech, třeba blízko pásmu Gazy,“ přibližuje hlavní lektorka Yuli Chromčenková.
Víra, informace, hra, křik
Mezitím se Lvovem ozve letecký poplach a trvá 20 minut.
„Každý člověk má jinou strategii, jak tuto stresující situaci zvládnout,“ říká Chromčenková. „Někteří lidé třeba mají tendenci uchylovat se ke své víře. A je jedno, jestli je to víra v boha, v osud, v to, že svět je dobrý, nebo třeba v efektivitu Ukrajinských obranných sil.“
25:37
Psychoterapeut o traumatu dětí z Ukrajiny: Ať koukají na horory nebo si hrají na válku, je to léčivé
Číst článek
„Pak jsou lidé, kteří využívají znalosti a vědění, kteří potřebují mít informace. Takže když začne poplach, zjišťují dostupné informace. A pak si řeknou: Dobře, vystřelili tento typ rakety, který má nějaký dosah, šance, že dopadne přímo na mě, je velice nízká,“ vyjmenovává Chromčenková a dodává:
„A jsou lidé, kteří prostě potřebují brečet nebo křičet, aby si ulevili od stresu.“
U dětí podle ní pomáhá hra. „Je potřeba zapojit fantazii: Tohle není strašidelný les, tohle je začarovaný, kouzelný les. Tenhle zvuk padající střely je ve skutečnosti něco jiného, někdo si třeba píská… Je to různé a záleží na každém, jak s takovou situací naloží,“ uzavírá Chromčenková.
