Ministr Vlček: Mařiče elektřiny typu fén chceme zakázat, možností je úprava energetického zákona
Ministerstvo průmyslu a obchodu hledá cestu, jak zakázat takzvané mařiče elektřiny typu fén. Jde o zařízení, která likvidují přebytečnou elektřinu v síti přeměnou na teplo. To pak ale bez jakéhokoliv dalšího užitku vypustí do vzduchu.
Za poslední rok žádostí o možné připojení mařičů do elektrických sítí v Česku prudce přibylo. Jak nedávno upozornil Český rozhlas, celkem investoři požádali o rezervace příkonu až tisíc megawattů, což odpovídá kapacitě jednoho jaderného bloku v Temelíně.
V Česku mají vyrůst obří fény na maření přebytečné energie. Něco je tu hodně špatně, říkají energetici
Číst článek
„Prověřujeme možnost legislativních změn tak, aby nebylo možné do systému instalovat technická zařízení, která by mařila energii bez nějakého dalšího využití. Jedna z možností, která se nám otevírá, je právě aktuálně projednávaná změna energetického zákona, takzvaný lex plyn. Prověřujeme možnosti, jak tuto legislativu upravit,“ řekl Radiožurnálu ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Lex plyn nyní ve Sněmovně prošel v prvním čtením.
Úřad se podle Vlčka inspiroval postupem sousedního Německa, kde mařiče bez dalšího užitku vyrobeného tepla zakázali zákonem loni. „Německá legislativa to má podchyceno tak, že není možné, aby systém obsahoval technická zařízení, která energii právě jen maří,“ vysvětlil záměr Vlček.
11:20
Evropa potřebuje profackovat. Trumpův tlak na energetiku ji může probrat, míní zmocněnec Bartuška
Číst článek
Se zákazem souhlasí provozovatelé distribučních sítí, kam by se teoreticky mařiče měly připojovat a jejich možný rozmach se jim nelíbí. „Jedna možnost je úprava v energetickém zákoně v rámci lex plyn. Vzhledem k tomu, že se jedná, řekl bych, o neekologickou spotřebu, tak lze samozřejmě jednat také o úpravě zákona o hospodaření s energiemi,“ uvedl Radim Černý, místopředseda představenstva ČEZ Distribuce.
Mařiče totiž většinou fungují na principu odporového drátu, který podle Černého jen spotřebovává velké množství přebytečné energie. „A současně s tím ohřívá okolní vzduch třeba formou nějakého odporníku nebo ventilátoru, který posílá horký vzduch do okolí,“ popsal Černý.
Zájem o mařiče
Podobné výhrady k mařičům vyjádřila už dříve také distribuční společnost EG.D ze skupiny E.ON. „Technologie mařičů se nám úplně nelíbí, není to v souladu se strategií skupiny E.ON v oblasti udržitelnosti a ochrany životního prostředí,“ uvedl člen představenstva EG.D David Šafář.
25:44
Krácení solárních dotací? ‚Budeme lobbovat v Senátu a případně se obrátíme na Ústavní soud,‘ říká Lang
Číst článek
EG.D jako menší provozovatel sítí v Česku eviduje několik desítek žádostí na připojení mařičů o příkonu 300 MW, větší ČEZ Distribuce pak eviduje stovky žádostí s celkovým požadovaným příkonem 700 MW. Z toho na víc než 200 MW už jsou podepsané rezervační smlouvy. Zatím je přitom mařičů v sítích minimum, v případě ČEZ Distribuce jde podle Radima Černého o celkem 12 zařízení s výkonem 29 MW.
Důvodem, proč se zájem o mařiče za poslední rok tak zvýšil, je hlavně změna na tuzemském energetickém trhu. S tím, jak se do sítí připojuje čím dál víc obnovitelných zdrojů, v Česku hlavně fotovoltaik, které nemají řiditelnou výrobu, dochází častěji k nečekaným výkyvům v bilanci celkové výroby a spotřeby elektřiny.
Hlavně pak v letních měsících, kdy více svítí slunce, zelené elektřiny je na trhu hodně a je levná. V soustavě je zároveň méně řiditelných tepelných elektráren, u nás většinou uhelných, které v případě neočekávaného propadu výroby mohou najet.
Jejich změny výkonu navíc určitou dobu trvají a jsou drahé, na rozdíl od mařičů. Obnovitelné zdroje navíc při výkyvu bilance nejde jednoduše vypnout, protože v sítích mají jako ekologické zdroje přednost a lze je odpojovat jen za náhradu.
Ukrajina o proud ze Slovenska nepřijde. Tamní provozovatel přenosové soustavy dodrží smlouvu
Číst článek
Podle Černého tedy s růstem nerovnováhy v síti roste poptávka i po různých podpůrných službách. Mimochodem mezi ně patří také záložní dieselagregáty, tedy zařízení spalující naftu. Jak nedávno popsal Ekonomický deník, i zájem o tyto instalace roste. Mohou totiž rychle a levně dodat výkon, když elektřina náhle chybí, v opačném případě, při nadbytku, nastupují levné a rychlé mařiče.
Služby výkonové rovnováhy si objednává správce přenosové soustavy, státní firma ČEPS. Podle mluvčí Hany Klímové „byl ČEPS součástí diskuse o možnostech legislativního omezení využití mařičů pro poskytování flexibility a služeb výkonové rovnováhy (SVR)“. „A to podobně, jako je tomu například v německé legislativě,“ uvedla. Se zákazem mařičů by firma neměla problém.
„Společnost ČEPS zastává princip technologické neutrality. Tedy jakékoliv zařízení se může po splnění podmínek zapojit do trhu s SVR ať už napřímo, nebo prostřednictvím agregace. Jednoduše řečeno – v případě, že by jedno zařízení nebylo možno zapojit do trhu s SVR, nahradí ho jiné zařízení. Společnost ČEPS tedy neočekává problémy v případě omezení (mařičů),“ uvedla mluvčí ČEPS. Firma by poté změnu upravila ve svém kodexu.
Návratnost investice
Důvodem pro velký zájem o mařiče je kromě jejich rychlého nástupu v případě aktivace služby výkonové rovnováhy zřejmě i výhoda, že jde o investici s rychlou návratností. „Ještě před dvěma roky to bylo podle našich informací nějakých sedm měsíců a v současné době jsou to dva roky,“ uvedl Černý z ČEZ Distribuce.
8:27
Ukrajina je s Evropou energeticky propojena. Pokud ji Slovensko odřízne, pomůžou jiní, vysvětluje odborník
Číst článek
To potvrzuje i jeden z dodavatelů těchto zařízení od německého výrobce, společnost ESKO generator. „Obecně se dá říci, že návratnost takové investice se pohybuje od 15 do 25 měsíců podle náročnosti realizace,” uvedl manažer společnosti Emanuel Matějka.
Redakce má k dispozici také leták dalšího dodavatele mařičů na tuzemský trh. Návratnost zařízení o kapacitě jeden MW v něm spočítal také na dva roky. S tím, že investice je zhruba pět milionů korun a odměna za dodávku služby od ČEPS za dané období dosáhne zhruba stejné úrovně.
„Odměna je závislá na potřebě sítě, tato potřeba stále vzhledem k budování špatně predikovatelných zdrojů (fotovoltaiky, vítr) a evropskému propojenému trhu s energiemi roste,“ vysvětlila společnost výhody i do budoucna.
Se zákazem těchto zařízení mají jejich dodavatelé pochopitelně problém. „Rozhodně nechci, aby se podnikům, které mají možnost využívat odporové zátěže (mařiče – pozn. red.) stalo, že zákazem ze strany ministerstva průmyslu a obchodu dojde ke zmaření jejich investice,“ zdůraznil Matějka.
Zelenskyj se opřel do Fica. Obvinil ho z otevření druhé energetické fronty na pokyn Putina
Číst článek
Podle ministra průmyslu a obchodu Vlčka by ale případná účinnost změny zákona přicházela v úvahu až v příštím roce. I případné jiné opatření by mělo cílit hlavně na zařízení, která se teprve ve velkém chystají. „Snažíme se trhu jasně naznačit, že tudy cesta nevede a není možné energii bez nějakého dalšího využití jen pálit,“ upozornil Vlček.
Podle Matějky mařič ale zatím na trhu místo má a „rozhodně není neekologický“.
„Je provozován, jen pokud ho přenosová soustava potřebuje, a negeneruje další skleníkové plyny. Ba naopak si myslím, že je to velmi efektivní a cenově dostupné řešení pro vyrovnávání přebytků energie ze sítě, pokud na místě nelze instalovat například bateriové úložiště, případně jiné technologie. Generované teplo se samozřejmě snaží provozovatelé využít, pokud je to možné,“ uvedl.
Zařízení nicméně v některých případech podle informací energetických firem stojí třeba na poli, ne vždy opravdu může mít další využití. Teplo jde z mařiče také jen někdy a ne v takovém množství, aby se všem firmám vyplatilo budovat nějaké zařízení, třeba na ohřev vody.
Podle Matějky si ale často pořizují mařiče firmy do svých areálů a mohou nějaké své objekty teplem z něj „temperovat“.
ČEZ přesune miliardovou divizi tradingu do dceřiné firmy. Musí oddělit obchodování od ostatní činnosti
Číst článek
Další věc podle něj je, že podnikatelé si třeba původně chtěli připojit výrobnu pro dodávku služby výkonové rovnováhy, tedy zařízení na dodávku výkonu, ale distributor kvůli malé kapacitě umožní jen navýšení příkonu. „Pak je jednou z možností mařič,“ upozorňuje Matějka.
Zákazy mařičů podle Matějky každopádně nejsou řešením. „Je především v rukou zákonodárců, aby vytvořili takové podmínky, které napomáhají využívat udržitelnější technologie, jako jsou například vysokokapacitní bateriové úložiště,“ upozornil.
Jejich rozvoj má umožnit novela energetického zákona známá jako lex OZE III, ta má ale už několik let zpoždění. Nyní ji navíc kvůli přílepkům z dílny ministerstva financí senátoři vrátili se změnami zpět k projednání ve Sněmovně, což bude znamenat další zdržení.
„Z toho důvodu nelze zároveň porovnávat podmínky, které jsou zavedeny v Německu a o kterých mluví ministerstvo průmyslu a obchodu. Německý trh již dlouhodobě využívá možností výstavby bateriových úložišť, a tudíž situace je úplně odlišná,“ upozornil Matějka.
Podle předsedy hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Ivana Adamce (ODS) se o pozměňovacím návrhu k novele energetického zákona (lex plyn), který by mařiče zakázal, určitě může jednat. „Budeme k tomu ale chtít další informace, jestli je to opravdu potřeba,“ uvedl. Podle něj je řešením spíš rozvoj skladování a flexibility dodávek energií a také zrušení podpor obnovitelných zdrojů při záporných cenách elektřiny na trhu.
