„Ve třinácti věcech bylo napadené rozhodnutí zrušeno, v šesti byla žaloba zamítnuta. Dvě řízení jsou nyní přerušena,“ shrnul pro iROZHLAS.cz mluvčí soudu Adam Wenig, jak si žaloby dceřinek Agrofertu stojí před Městským soudem v Praze.

Při pohledu na čísla to vypadá, že právníci firem z Agrofertu byli úspěšnější. Wenig ale vysvětluje, že to neznamená, že firmy by měly automaticky dotace dostat.

„Senáty věci vracely Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu k dalšímu řízení, aniž ovšem předjímaly samotné věcné posouzení (ne)existence střetu zájmů, potažmo nároku na dotaci,“ vysvětlil.

Vedení Agrofertu má za to, že s žádostmi o dotace na jejich projekty bylo vše v pořádku, a měly by tedy být schváleny. „Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem a na dotace měli nárok,“ uvedl mluvčí Pavel Heřmanský.

Ve sporech jde o projekty za zhruba 350 milionů korun, které měly být přibližně z poloviny podpořeny financemi z evropských fondů. Vedení fondu projekty pozastavilo v roce 2019 ještě před podpisem dohody kvůli probíhajícímu auditu ke střetu zájmů. A poté na začátku roku 2023 jejich administraci definitivně ukončilo. Firmy se následně bránily u soudu.

Třináct ku šesti

Ačkoliv šlo o obdobné případy, pražský městský soud nerozhodl ve všech devatenácti sporech stejně. „Všechny senáty vycházely ze stejných východisek (….). Větší část z nich ovšem kladla na podkladě zjištěných skutkových okolností přísnější měřítka na odůvodnění tohoto kroku,“ vysvětlil Wenig.

Zjednodušeně došly soudní senáty k tomu, že ukončení zpracovávání žádostí o dotace úředníci fondu dostatečně nezdůvodnili. Soud v měl v těchto případech za to, že fond „nevymezili rozhodovací důvod“, na jehož základě zpracování žádostí o dotace ukončil.

„A především náležitě nevypořádal námitky žalujících společností ohledně použitelnosti dřívějších auditních závěrů Evropské komise,“ pokračoval Wenig. Proto ve třinácti případech dceřinky Agrofertu uspěly, ačkoliv jim to nedává automaticky nárok na dotaci.

„Druhá část senátů zdejšího soudu pak považovala zdůvodnění volné úvahy fondu za dostatečné a žaloby dalších společností z koncernu Agrofert pro nedůvodnost zamítla,“ podotkl mluvčí soudu.

‚Zcela logicky‘

Prakticky všechny spory se nyní přesunuly k brněnskému Nejvyššímu správnímu soudu. Kasační stížnosti podaly jak neúspěšné dceřinky koncernu, tak fond. Ve dvou případech přitom letos v lednu už Nejvyšší správní soud rozhodl, o jednom z nich nedávno informoval server Seznam Zprávy. A v obou dvou z nich vyšel vítězně zemědělský fond.

„Jestliže žalobce (Agrofert – pozn. red.) podal žádost o dotaci v době, kdy byl A. Babiš předsedou vlády, a existoval zde tedy (ve smyslu závěrů Komise) střet zájmů, pro který žalobce nebyl způsobilým žadatelem o dotaci, je zřejmé, že projekt nebyl v průběhu celé jeho administrace v souladu s příslušnou právní úpravou. Stěžovatel (fond – pozn. red.) proto zcela logicky rozhodl o ukončení administrace projektu,“ stojí například v jednom z rozsudků.

Případy se tak vrací na stůl soudcům Městského soudu v Praze. Ten je ale „vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku“.

Vedení fondu nechtělo rozsudky komentovat. „Vzhledem k tomu, že soudní řízení stále probíhají, tak se nebudeme vyjadřovat,“ uvedla pouze mluvčí fondu Eva Češpiva.

Řízení nechtěl více komentovat ani mluvčí koncernu Heřmanský. „Vždy respektujeme rozhodnutí soudů, i když s nimi nesouhlasíme. V takovém případě jako řádný hospodář využijeme všechny možnosti, které nám zákon umožňuje, abychom se domáhali svých práv,“ dodal pouze.

28 projektů

Státní zemědělský fond v roce 2019 v reakci na probíhající audit ke střetu zájmů preventivně stopl celkem 28 projektů za více než půl miliardy korun, které měly být 200 miliony dotovány z Evropské komise a zbytkem z národních zdrojů (viz tabulka na konci článku).

Že podle Bruselu jsou projekty z období Babišova vládního angažmá nezpůsobilé kvůli střetu zájmů, Evropská komise potvrdila v březnu 2022. Následně Česku za chyby v zemědělských dotacích vystavila pokutu přesahující 80 milionů korun.

Vedení fondu následně projekty ukončilo – ty výše zmíněné ještě před podpisem dohody. U sedmi projektů až předtím, než měla být dotace vyplacena. I kvůli nim se Agrofert s fondem soudí, jak nedávno zjistil iROZHLAS.cz.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít