Do Kongresu byla nyní 83letá Pelosiová poprvé zvolena v roce 1987. V roce 2007 se stala první ženou v čele Sněmovny reprezentantů a do funkce se později vrátila v roce 2019.

Pelosiová vedla demokraty jak v období významných legislativních úspěchů, včetně přijetí zákona o dostupné zdravotní péči, tak v bouřlivých časech, kdy v Kongresu došlo ke dvěma ústavním žalobám na bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Oznámení o jejím záměru znovu kandidovat přišlo při akci v části Kalifornie, kterou v Kongresu zastupuje již více než 35 let.

‚Vláda starců‘

Oznámení Pelosiové nejspíš jen přiživí debaty, které se aktuálně v USA vedou. Významné části Američanů vadí, že jejich zemi vládnou staří politici. 

V nedávném průzkumu uvedlo celých 77 procent respondentů, že je současný prezident Joe Biden příliš starý na to, aby mohl efektivně vládnout i další čtyři roky. 

Nespokojenost se pak ve větší míře týká hlavně politiků z obou komor Kongresu. Nejvýraznější je zřejmě debata o 89leté demokratické senátorce Dianne Feinsteinové. Ta na začátku roku ze zdravotních důvodů chyběla celé tři měsíce, po návratu do práce potřebuje nepřetržitou asistenci a podle novinářů je při hlasováních často viditelně zmatená a členové jejího týmu jí musejí radit, co má dělat.

Podobně je na tom i 81letý lídr Republikánské strany v americkém Senátu Mitch McConnell. Už dvakrát se na tiskové konferenci na několik desítek vteřin „zasekl“ a nebyl schopný reagovat ani na novináře, ani na svou asistentku.

Podle průzkumu ze září minulého roku je 73 procent Američanů pro to, aby byl pro volené zástupce stanovený maximální věkový limit pro vykonávání funkce. Nejvíce z nich, 40 procent, si pak myslí, že by to mělo být 70 let.

nel, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít