Ústavodárný evropský Konvent zasedl definitivně naposledy
Po šestnácti měsících skončil Konvent svou práci na textu budoucí evropské ústavy. Na dnešní dopolední schůzi se členové tohoto bezprecedentního stopětičlenného shromáždění podepsali pod konečný text návrhu. Na něm se ovšem ještě může leccos změnit. Návrh dostane 18. července italské předsednictví a 15. října začne mezivládní konference, která ústavu dokončí.
Některé země se ještě budou velmi usilovně o jiné formulace některých článků snažit a boj o určité pasáže ještě může být velmi tvrdý. S vědomím toho konventisté proto dnes často vyzývali k tomu, aby vlády už do tohoto "vyváženého celku" příliš nezasahovaly.
Šéf Konventu Valéry Giscard d´Estaign dnes oznámil, že mottem unie bude "Spojeni v rozmanitosti". Mezi symboly unie bude patřit vlajka EU, kruh dvanácti hvězdiček na modrém podkladě, a hymna, Óda na radost Ludwiga van Beethovena. Dnem unie bude 9. květen.
Konventisté v proslovech mluvili hlavně o tom, jak se jejich práce zapíše do historie. Kromě chvály a vyjadřováním spokojenosti nad výsledky zaznělo i několik kritických hlasů. Euroskeptik Jens-Peter Bonde prohlásil: "Gratuluji k novému superstrátu. Občanství EU, základní práva a povinnosti, právní subjektivita EU, ministerstvo zahraničí - unie navenek vypadá jako jedna země. Má vlajku a hymnu, měnu a armádu, motto a národní den. Chybí jen jedna věc - evropský lid," řekl. "Zeptejte se Evropanů, jestli jsou na to připraveni. Podle Bondeho jsou jediným vítězem práce Konventu zástupci Bruselu a staří politici, kteří sem odejdou "za trafikou". Skoro nikdo mu nezatleskal.
Český zástupce v Konventu senátor Josef Zieleniec si myslí, že lidé by měli každopádně k textu ústavy říct své: "Já jsem zastáncem toho, aby tento dokument prošel referendem ve všech zemích. Pokud jde o Českou republiku, budu to vřele doporučovat. Právě proto, aby tyto spory v budoucnu nebyly, aby nešlo interpretovat toho úsilí jako úsilí odtržené od vůle evropských občanů, měla by ústava projít referendem," řekl Radiožurnálu.
Vládní reprezentant Jan Kohout na okraj s úsměvem poznamenal, že v Konventu vznikla zvláštní atmosféra. Zdálo se mu, že konventisté se ani nechtěli rozejít, bylo to prý trochu jako "na pionýráku". Každopádně jde podle něj o jeden z přelomových momentů historie unie.
Kohout s mávnutím rukou k tabuli s podpisy konventistů prohlásil: "Tohleto tu přece jenom zůstane za nějakou vitrínou a budou tam chodit školní výpravy a budou se na to dívat. Všichni to trochu cítí, nikdo nechce ukázat příliš velké dojetí. Ale ve skutečnosti asi jsou dojatí trošku všichni, včetně mě."
Valéry Giscard d´Estaign, na kterého se často v průběhu Konventu snášela kritika za to, že řídit toto shromáždění autoritativně a neposlouchal ostatní, dnes naopak vyslechl mnoho chvály za výsledný dokument a za to, jak svou roli zvládl. Všeobecné veselí Gisard d´Estaign vzbudil, když poděkoval za spolupráci keramické želvě, která po celou dobu práce Konventu stála před ním na stole a složil před ni několik zelených salátových listů.
