V Německu se potřetí v historii rozpadl poslanecký klub, frakce Die Linke povolala likvidační správce
V německém parlamentu se definitivně rozpadl jeden z jeho poslaneckých klubů. Ze strany Die Linke odchází několik zákonodárců, kteří vedle krajně levicových názorů zastávají i postoje z přesně opačného pólu – a chystají hnutí, které by konkurovalo Alternativě pro Německo. Za rozpadem stojí skupina kolem političky Sahry Wagenknechtové, která v reakci vytvořila vlastní stranu. V ní částečně cílí i na voliče Alternativy pro Německo (AfD).
Kvůli zániku poslanecké frakce musela strana Die Linke povolat dva likvidační správce, kteří budou mít na starosti vrácení peněz státu. Každá frakce má totiž nárok na státní podporu, za kterou si pořizuje vybavení v řádu milionů eur. Po jejím zrušení se musí vše rozprodat a peníze vrátit.
Aktivisté chtějí zákaz AfD. Zveřejnili falešné video, kancléř Scholz v něm požaduje zrušení strany soudem
Číst článek
Stranu sice v Bundestagu opustilo „pouhých“ devět poslanců a pořád jich má 28, avšak podle současných pravidel je to málo na to, aby mohli mít svou vlastní frakci. Die Linke tak už nemůže využívat velké prostory v budovách parlamentu, které byly pro klub vyhrazené. Taky se musí zbavit svých zařízení s tím, že musí odprodat i služební auta.
Likvidátoři musí vše řádně vyúčtovat a do státní kasy potom vše poctivě vrátit. Podle portálu Tagesschau jde o mimořádně náročný úkol, který se v německé historii doposud řešil jen dvakrát a pokaždé trval mnohem déle, než měl.
Die Linke má na to podle úřadů oficiálně jen rok a půl, ale třeba likvidace frakce strany PDS zabrala tři roky. Dokonce liberálům, kteří se v roce 2013 nedostali do parlamentu, to trvalo celých pět let, po kterých se paradoxně zrovna do Bundestagu znovu vrátili a frakci opět otevřeli.
Strana Sahry Wagenknechtové
Za rozpadem frakce stojí skupina kolem poslankyně Sahry Wagenknechtové, která teď chystá svůj vlastní projekt. V Die Linke se už dlouho vymykala některými názory, které mají blíž ke straně Alternativa pro Německo (AfD), a po několika měsících váhání se rozhodla, že založí vlastní hnutí. Rovnou ho pojmenovala i po sobě, příští rok se pustí do evropských voleb, aby ho plně etablovala.
Wagenknechtová se na jednu stranu drží některých levicových tezí od zdanění nejbohatších lidí až po regulaci byznysu. Ale třeba v otázkách migrace nebo zahraniční politiky, hlavně pak názorů na Rusko a válku na Ukrajině, se drží stejné linky jako AfD.
PRŮZKUM: AfD by volila třetina východních Němců. ‚Jejich vzestup je celoněmecký jev,‘ říká expert
Číst článek
Její hnutí by tak mělo souběžně mířit jak na voliče Die Linke, tak i Alternativy pro Německo s tím, že chce oslovit i lidi, kteří jsou nespokojení s vládou Olafa Scholze. Oproti AfD by Wagenknechtová měla výhodu v tom, že není zatížená špatnou pověstí.
AfD totiž i přes rostoucí preference řeší problémy s kontrarozvědkou, která ji podezírá z podpory extremismu. Dvě její regionální buňky už dokonce označila oficiálně za krajně pravicové, část umírněných voličů by proto něco takového mohlo odrazovat. Právě na ně by Wagenknechtová mohla úspěšně cílit
Z nespokojenosti se současnou vládou ale zatím profituje pouze jedna strana. Právě AfD už měsíce rostou preference a ve středu vyšel průzkum, ve kterém s přehledem vyhrála. Největší podporu má na východě Německa, kde by jí momentálně volilo na 32 procent obyvatel, zatímco druhá CDU má podporu 24 procent lidí. Sociální demokraté Olafa Scholze by zde získali jen 12 procent hlasů.
Region přitom čeká hned několik klíčových voleb. Příští rok se mimo jiné rozhodne o tom, kdo povládne v Sasku, kde jsou nyní síly dost vyrovnané. Podle aktuálních čísel můžou jak AfD, tak i CDU počítat se ziskem 33 % hlasů. Naopak všechny tři strany, které teď sedí ve vládě Olafa Scholze, tam mají pouze mizivou podporu v řádu procent.
