Oficiální punc extremismu může na základě principu kolektivní viny lehce přejít i na voliče AfD. To je samozřejmě nepřípustné, protože to představuje nějakou formu kriminalizace.
Poté, co ji spolkový úřad pro ochranu ústavy označil za extremistickou, podala proti němu krajně pravicová AfD žalobu. „Je to ošemetná situace,“ říká analytička pro Český rozhlas Plus.
„Západ společně strhl Berlínskou zeď. A ta byla znovu postavena – nepostavili ji Sověti, ani Rusové, ale německý establishment,“ napsal Vance na sociální síti X.
Jak stabilní se jeví vládní koalice Friedricha Merze? A jaké budou politiky nové vlády? „Německo chce být aktivnější a rozhodnější na evropské půdě,“ popisuje pro Radiožurnál Zuzana Lizcová z FSV UK.
„AfD představuje etnický koncept, který diskriminuje celé populační skupiny a které jedná s občany migračního původu jako s Němci druhé kategorie,“ okomentovala německá ministryně vnitra Faeserová.
Maximiliana Kraha z Alternativy pro Německo (AfD) a ještě jednu ženu obvinilo ze špionáže pro čínskou tajnou službu Německé generální spolkové státní zastupitelství.
Předmětem sporu jsou podle expertky na mezinárodní vztahy Zuzany Lizcové i body v sociální oblasti. „Vláda chce opustit občanský příjem, který vycházel vstříc lidem, kteří se ocitli bez práce,“ říká.
Volební potenciál AfD je nad 30 procenty. Zatímco v únorových volbách strana získala 20,8 procenta hlasů, nyní si dokáže dalších 12 procent dotázaných představit, že by jí dalo svůj hlas.
Podpora AfD v průzkumech v posledních dnech rostla, v sondáži zveřejněné v sobotu agenturou INSA poprvé dosáhla stejného výsledku jako CDU/CSU. Obě uskupení měla 24 procent.
Vzestup AfD dostává kandidáta na německého kancléře Merze pod tlak. Je to poprvé, co se obě strany srovnaly, což znamená symbolický krok v pokračujícím vzestupu krajní pravice v Německu.
Karel Havlíček skládá pražskou kandidátku ANO. Na čele bude mít Patrika Nachera i Roberta Králíčka, exstarostku Prahy 10 Radmilu Kleslovou ale považuje za „političku spíše lokálního charakteru“.
„Uvidíme, jak se téma migrace vyvine. Já ho vnímám spíš jako vnitroněmecké,“ říká Niedermayer. „Já jsem přesvědčený, že není vyloučeno, že migrační pakt bude muset být revidován,“ oponuje Dostál.
Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz chce vládu představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.
„S velkou pravděpodobností vznikne velká koalice a rozdíl mezi oběma stranami bude daleko větší, než býval za té předchozí, kterou vedla Angela Merkelová,“ říká novinář Tomáš Lindner.
Dosavadní kancléř Olaf Scholz dovedl SPD k nejhoršímu výsledku od roku 1887, donedávna ministr financí Christian Lindner pak pravicově liberální FDP vyvedl mimo parlament.
„Myslím si, že budou (v CDU/CSU) spokojeni ve chvíli, kdy by jim to numericky vyšlo na koalici jenom s jedním partnerem, a to SPD,“ říká Eberle z Institutu mezinárodních studií.
Podle průzkumů zvítězí v dnešních předčasných parlamentních volbách v Německu opoziční konzervativní unie CDU/CSU, druhou příčku by měla mít AfD, třetí dosud vládní sociální demokraté.
Volby se konaly o několik měsíců dříve, než se původně předpokládalo. V listopadu se ale rozpadla současná vládní koalice SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP).
Účastníci drželi podle agentury DPA plakáty s nápisem „Nenávist není alternativa“ či „Netolerujme netoleranci“. Na jiném bylo „Celý Hamburk nenávidí AfD“.
Jedinou berlínskou čtvrtí, kde má Alternativa pro Německo (AfD) šanci uspět, je Lichtenberg. Voliče této části bývalého východního Berlína se ale snaží přesvědčit i menší levicová strana Die Linke.
„Ve východním Německu existují problémy, jako jsou nižší platy nebo horší dopravní spojení, ale AfD přesvědčila lidi, že největším problémem je migrace nebo sociální dávky,“ říká Jacob Springfeld.
Většina ze sedmi nejsilnějších stran chce zachovat německý cíl na uhlíkovou neutralitu v roce 2045. Ještě rychleji, už do roku 2040, chce uhlíkovou neutralitu Die Linke.
„V Erfurtu jsme už několik let registrovaný spolek a zaměřujeme se především na boj proti pravicovému extremismu, proti AfD a proti nenávisti, která roste,“ říká čtyřiašedesátiletá Edeltraut.
Tamní politici se v názorech rozcházejí. Podle křesťanských i sociálních demokratů a také Zelených Rusko hrozba je, zástupci stran z okraje spektra si ale myslí opak.
