„Putin do této války jako ruský vůdce investoval svůj vlastní odkaz. Jediný dokument, kde by byl dobrovolně schopen se podepsat, by byla kapitulace Ukrajiny,“ zdůrazňuje politolog Anton Šechovcov.
Punk znamenal za studené války svobodný a otevřený prostor, přežívá ale i po pádu zdi. O tom, že i v současnosti má za co bojovat, napsal americký časopis Foreign Policy.
Velký triumf AfD, hořký výprask spolkové vládě. Východní Němci rozhodli – v zemských volbách pomohli krajní pravici k významnému úspěchu. Co je k tomu vedlo?
Už za pár měsíců se na trať vrátí možná nejznámější vlak z Východního Německa. Jeden kus teď prochází důkladnou opravou a ještě letos by se měl podívat i do Česka.
Za rozpadem frakce stojí skupina kolem poslankyně Sahry Wagenknechtové, která teď chystá svůj vlastní projekt. Tím částečně cílí i na voliče Alternativy pro Německo.
Příští rok se budou konat zemské volby ve třech spolkových zemích. Mezi nimi je Sasko a Durynsko, kde se AfD těší dlouhodobé popularitě a existuje šance, že se tam AfD stane nejsilnější stranou.
Uplynulo přesně 60 let od jednoho z nejslavnějších prezidentských projevů studené války. Americký prezident Kennedy v něm tehdy řekl větu „Ich bin ein Berliner“, tedy „Jsem Berlíňan“.
Už v sobotu 9. listopadu to bude 30 let od pádu Berlínské zdi, symbolu rozdělení nejen Německa na Západ a Východ. Jsou Němci ale dnes už jedna země, nebo ne?
Pokusy podkopat se do východního Berlína někdy selhaly na prasklém vodovodním potrubí, jindy se o prozrazení postaral zrádce. I tak ale tunely prošlo na druhou 250 lidí.
O rozhodnutí umožnit občanům komunistické Německé demokratické republiky cestovat na Západ, se dozvěděla z rozhlasu. V uších jí utkvělo prohlášení, že nová opatření vstupují v platnost neprodleně.
Údajný útočník z Halle byl zařazen mezi šílence, se kterými si vlastně nemusíme tolik lámat hlavu. Pokud se v takovém muži probudí sklony vraždit, pak je to katastrofa, nestává se ale často.
Před třiceti lety obsadily tisíce východních Němců velvyslanectví svých západních sousedů v Praze. Dožadovali se tak možnosti opustit rozpadající se východní blok a odejít na Západ.
Desku odhalili někdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače o osudu uprchlíků, a jeden z nich, nynější ředitel Drážďanského symfonického orchestru Markus Rindt.
O svérázné pokusy o útěk nebyla nouze. Jistý člověk se pokusil utéct schovaný mezi dobytkem v přívěsu kamionu. Jiný uprchlík se schoval do betonové roury v nákladu a svůj pach maskoval zkaženým masem.
Většině budoucích nájemníků je něco mezi třiceti a čtyřiceti a v průměru mají dvě děti. Zájem o žití v Prädikowě je takový, že sdružení dočasně pozastavilo nábor členů.
Východoněmecký režim se roku 1989 otřásal v základech, přesto ještě pár měsíců před pádem berlínské zdi posílal lidi za útěk do vězení. Dokládá to i případ tehdy 23leté Anne Hahnové.