V Německu stávky nevyvolávají velké vášně, ve Francii mají pravidla
Českou stávku v dopravě zaznamenávají snad všechna německá média. Všímají si také, že stávka na železnici ovlivní spoje především do Drážďan a Berlína. Pro Němce ale podobná omezení nejsou ničím neobvyklým, stejně jako pro Francouze.
Na německé železnici se jen během letošního roku stávkovalo sedmkrát. Železniční strojvedoucí tímto způsobem bojují za jednotné platové i pracovní podmínky. Vůbec k nejhoršímu ochromení dopravy došlo v únoru, kdy se k regionálním přepravcům připojili i odboráři ze státních Deutsche Bahn, a v Berlíně tím pádem nejezdil ani S-bahn.
Mnozí pracující to řešili tak, že se jich několik dohodlo na společné cestě autem, jiní - i navzdory zimnímu počasí - vyrazili na kole a úplnému kolapsu zabránilo to, že autobusy nebo U-Bahn jezdily. Zaměstnavatelé se snažili vyjít svým zaměstnancům vstříc, postihy za pozdní příchod nehrozí.
Jak to vypadá, když se stávkuje v Berlíně a Paříži? Odpověď nabízejí naše zpravodajka v Německu Klára Stejskalová a spolupracovník ČRo ve Francii Jan Šmíd
V příštích dnech se rozhodne, zda do stávky nevstoupí dispečeři letového provozu, což by mělo velký dopad na celoevropskou leteckou dopravu. Obecně ale v Německu stávka nevyvolává zdaleka takové vášně; odbory tam jsou vnímány jako zastánci pracujících, lidé mají pro jejich boj za lepší platové podmínky pochopení a s urážlivými nebo konfrontačními výroky ze strany politiků se tam člověk rovněž nesetká.
Ve Francii má stávka pevná pravidla
Ve Francii jsou stávky na denním pořádku a lidé je považují za své základní právo. Stávky v dopravě tam ale mají svá pravidla, jakým je například minimální servis.
Když se v Paříži stávkuje a nejezdí metro nebo příměstské vlaky, provoz v ulicích připomíná neděli.
„Doprava není tak hustá jako v běžný den, lidé jakoby se procházeli, i když pravda mnohem rychlejším tempem, aby to stihli do práce. Mnozí jedou na kolečkových bruslích a na kolech. Problém je ovšem na předměstích, odkud se lidé musí dostat do metropole. V každém případě však platí, že něco určitě jede, protože minimální servis musí fungovat,“ říká pařížský spolupracovník Českého rozhlasu Jan Šmíd.
Část veřejnosti obecně stávkující vždy podporuje, řada Francouzů se ale v takové situaci zlobí; obávají se, že by mohli ztratit práci, když se do zaměstnání nedostanou včas. Zejména v soukromých firmách totiž majitelé vůbec neberou zřetel na to, jestli je nějaká stávka nebo ne.