V Turecku pokračuje zatýkání důstojníků, prý plánovali převrat
V Turecku pokračuje tažení proti armádě, která stála v minulosti za svržením čtyř tureckých vlád. V zemi měla dosud výsadní postavení. Nyní svoji pozici ztrácí. V pátek bylo zatčeno dalších 18 vysokých armádních představitelů.
Od pondělí se tak ocitlo ve vazbě už na sedm desítek důstojníku. Jednatřicet z nich už bylo obviněno z pokusu o státní převrat a destabilizaci země. Všechna obvinění a zatýkání jsou součástí případu Ergenekon.
"Jde o kauzu, která se v Turecku táhne už asi rok a půl a v jejímž rámci bylo zatčeno kolem 200 osob. Nejsou to jen vysocí vojenští představitelé, ale také advokáti, novináři či obchodníci," přiblížila ve Stalo se dnes Klára Stejskalová ze zahraniční redakce Radiožurnálu..
V Turecku pokračuje tažení proti armádě . Podrobnosti ve Stalo se dnes od Kláry Stejskalové ze zahraniční redakce Rž.
"Je to vlastně střet mezi islamistickou vládní stranou AKP a kemalistickými nacionalistickými kruhy," dodala. Zatčení důstojníci jsou podle ní obviněni z toho, že usilovali o státní převrat, že plánovali akce, které měly vést k destabilizaci společnosti. A v konečném důsledku k tomu, že by se armáda opět ujala v Turecku moci.
"Měli přepadávat mešity v Istanbulu, údajně plánovali přepadení vojenského muzea, měli vyprovokovat i nějaké akce, aby padlo obvinění na stranu Řecka," přiblížila Stejskalová.
Armáda všechna obvinění ale odmítá. Tvrdí, že plány, na jejichž základě byli důstojníci zatčeni, byly součástí nějakého cvičení na semináři v roce 2002.
Islamizace
Premiér Erdogan se nechal slyšet, že neplnohodnotná demokracie není osudem Turecka, že nikdo nemůže stát nad zákony. Existují ale hlasy, že samotný premiér a jeho strana dělají vše pro zavedení islámských zákonů v Turecku.
"Je pravda, že dosud nebyl žádný vojenský představitel postaven před soud. To je něco nového, co otřásá tureckou společností a řada expertů se domnívá, že jde skutečně o velký střet, který má vést k tomu, aby turecká armáda i justice ztratily na síle a vládní strana AKP mohla zavést islámské právo," řekla Stejskalová.
Vnitřní napětí má značný negativní dopad na ekonomiku. V době nástupu Erdogana k moci zaznamenalo Turecko velký ekonomický boom. Růst ekonomiky byl okolo sedmi procent. Nyní turecká lira opět ztrácí na síle a ekonomické kruhy s napětím celé tažení Ergenekon sledují.
