Nepovolené betlémy nebo vánoční hvězdy. Policie v částech Číny zakazuje křesťanskou výzdobu
Policie v některých částech Číny o letošních svátcích nedovoluje křesťanskou vánoční výzdobu. Informuje o tom rádio Free Asia. Například obchody, internetové kavárny nebo hotely v provinciích Jün-nan a S’-čchuan nesmějí jako dekoraci používat tradiční vánoční hvězdu nebo betlémské procesí. Policie také častěji kontroluje křesťanské kostely.
Čínská ústava sice zaručuje svobodu vyznání, realita je ale podle svědků jiná. V největších kostelech v zemi se v úterý oficiálně konají vánoční bohoslužby, které jsou pod přísným dohled uniformované i tajné policie.
Mexičanka poslala svá vánoční přání na balónku. Splnil jí ho Američan bydlící na druhé straně hranic
Číst článek
Čínská policie podle rádia Free Asia od začátku prosince zatkla v provincii S’-čchuan nejméně padesát členů křesťanské náboženské obce.
Rozhlasová stanice také zveřejnila informaci, že čínské úřady od září zatkli a vyšetřují už více, než sto protestantských pastorů, kteří otevřeně kritizovali diskriminaci náboženského života v zemi.
Represe čínské policie se zaměřují více na protestanty. Křesťanství je v Číně nejrychleji rostoucím náboženstvím a podle odhadů ho nyní vyznává třicet, možná až čtyřicet miliónů lidí.
Vánoce v Číně
Podstata Vánoc je u čínských katolíků stejná jako u lidí kdekoli na světě. Připomínají si narození Spasitele Ježíše Krista a oslavují ho.
3:00
Originální ozdoba z Bílého domu. Vánoční ornament letos připomíná prezidenta Trumana
Číst článek
Štědrý den je pak v Číně spíše ve znamení amerických oslav více než evropského modelu. Pokud ho lidé slaví, tak se obdarovávají až 25. prosince ráno.
Následuje slavnostní oběd a poté odpolední nebo večerní bohoslužba. Mše jsou celebrovány jak v čínštině, tak i v angličtině, němčině, francouzštině nebo italštině.
Vánoční bohoslužby se ale soustřeďují především do hlavních měst jednotlivých provincií. Největší budou letos opět třeba v Pekingu, Šanghaji nebo Kantonu.
Oficiální církev je v Číně ze strany úřadu velmi tvrdě kontrolovaná. Také duchovní, včetně těch zahraničních, jsou velmi přísně prověřování. Věřící si také často stěžují na zabavování majetku, třeba i náboženských relikviích v kostelech nebo na farách. Vatikán ale tuto větev čínské církve neuznává.
Druhou náboženskou větví v Číně je ta ilegální. Je to církev, která své bohoslužby nebo křty praktikuje tajně, například po bytech či sklepích. A v případě odhalení čelí lidé velmi tvrdým trestům, protože je na ně nahlíženo jako na protistátní skupiny.
Dohoda Číny s Vatikánem
Vatikán koncem září oznámil, že s Čínou podepsal prozatímní dohodu o jmenování biskupů v této asijské zemi.
Vatikán uzavřel s Pekingem předběžnou dohodu o jmenování čínských biskupů
Číst článek
Vztahy mezi Vatikánem a Pekingem byly dlouho napjaté kvůli sporu, kdo může v Číně jmenovat biskupy. Peking nejprve v roce 1951 přerušil s Vatikánem diplomatické styky a mnoho čínských katolíků se za vlády Mao Ce-tunga stáhlo do podzemní církve.
Veřejně začali praktikovat svou víru až v 80. letech, kdy začalo být náboženství v Číně znovu tolerováno.
Většina z více než 12 milionů čínských katolíků ovšem spadá do oficiálního Čínského sdružení vlasteneckých katolíků, jež v roce 1957 založila komunistická strana.
Podzemní církev uznává jako nejvyšší autoritu papeže, kdežto čínská státní katolická církev se odmítá Vatikánu podřídit. Každá ze stran jmenuje vlastní biskupy.
