Velvyslanec při NATO Landovský: Rusko už si uvědomuje, že dosahuje úplného opaku svých plánů
Státy NATO se na summitu zavázaly poskytovat Ukrajině i nadále podporu a pomoc. Nejen podle českého velvyslance při Severoatlantické alianci Jakuba Landovského panuje ve vnímání ruské hrozby až nebývalá jednota: „Ocitáme se v nesmírně těžkém období budování nového světového řádu. Protože Rusko pobořilo veškeré pilíře toho stávajícího,“ uvedl v Interview Plus.
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Aliance nikdy nebyla tak jednotná jako dnes a Vladimir Putin rozpoutáním války na Ukrajině dosáhl přesného opaku toho, co zamýšlel.
„(Putin) říkal, že operace bude krátká. Máme za sebou měsíc války s velkými ztrátami pro Rusko. Říkal, že Západ bude nejednotný a dekadentní. Nestalo se. Západ je jednotný a transatlantická vazba funguje. A NATO mělo být slabé – a nakonec bude silné,“ přitakává Landovský.
Na čtvrtečním summitu Aliance ale Polsko neuspělo se svým návrhem na vyslání mírové mise na Ukrajinu.
Aktuální nadále není ani vyhlášení bezletové zóny. To by podle velvyslance znamenalo sestřelovat ruské stíhačky v ukrajinském vzdušném prostoru a likvidovat protivzdušnou obranu i na ruském území.
„Každému musí dojít, že to je věc, kterou nechceme. Možná by se i samotní Ukrajinci ocitli ve výhni konfliktu daleko většího rozsahu. Nebyla by to pro svět vhodná varianta řešení tohoto konfliktu,“ míní Landovský.
Zbraně pro Ukrajinu
Velvyslanec také komentuje pokračující dodávky zbraní Ukrajině: „Postupně se posouváme od těch prostředků, které unese jednotlivec na bojišti, od MANPADů k řekněme sofistikovanějším formám ovlivňování situace ve vzdušném prostoru,“ naznačuje.
Ve hře jsou prý stále i dodávky letadel, se kterými má Ukrajina zkušenost, například stíhaček MiG-29, nebo systémů protivzdušné obrany, které Ukrajinci umějí obsluhovat.
Rusko přiznalo 1351 mrtvých vojáků. Podle Ukrajiny jsou ale jeho ztráty výrazně vyšší
Číst článek
„Náš závazek navyšovat obranné výdaje, který byl součástí summitu NATO, povede k velkému přezbrojení našich armád. Proto není třeba držet v našich skladech výzbroj z doby dávno minulé, a která teď může dobře posloužit při obraně Ukrajiny,“ zdůrazňuje.
Landovský naopak nechce konkretizovat možnou reakci Aliance na použití ničivějších zbraní ze strany Ruska. „Došlo by k dalšímu posunu ohledně sankcí a větší podpory Ukrajině,“ naznačuje.
„Pokud dojde k další eskalaci, povede to k dalším zásadním krokům na naší straně. Ale to, jaké kroky to budou, to si v tuto chvíli musíme nechat pro sebe – jinak by to úplně nefungovalo jako pohrůžka,“ dodává.
Změna role Česka
Za krajně nezodpovědnou pak Landovský označuje ruskou rétoriku ve vztahu k jaderným zbraním.
„Ta situace v tuto chvíli neodpovídá svojí vážností pro Rusko situaci, kdy by mohlo vůbec uvažovat o použití jaderných zbraní. Odsuzujme rétoriku, kdy Rusko začíná harašit jadernými zbraněmi v době, kdy se jeho kolonám po měsíci nedaří dobýt Kyjev.“
Polsko, Česko a Slovinsko představily 10 bodů k ukončení války. Rusko chtějí odstřihnout od Evropy
Číst článek
Na aliančním summitu také padlo rozhodnutí o posílení východního křídla aliance. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová v reakci uvedla, že NATO hledá jakékoli argumenty, aby ospravedlnilo nebezpečné a destabilizující posilování sil na východním křídle.
„Rusko si uvědomuje, že dosahuje pravého opaku svých původních plánů,“ hodnotí Landovský. Nasazení aliančních sil na východě Evropy bylo dosud vedeno snahou zapojit co nejvíce spojenců do počáteční fáze konfliktu.
„Odborně se tomu říká logika trip-wire, což je drátek vedoucí k pojistce granátu, o který zakopnete – a on bouchne. Teď se posouváme k efektivní předsunuté obraně aliančního území a je skvělé, že Česko převzalo úlohu velícího národa bojového uskupení na Slovensku. Z někoho, kdo vždy jen využíval bezpečnostní garance, se stáváme tím, kdo je sám poskytuje,“ uzavírá Landovský.
Vstoupí Finsko a Švédsko do NATO? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
