Evropa podle Jakuba Landovského, ředitele Aspen Institut Central Europe, se nemůže domáhat pozornosti, pokud na oplátku nic nenabídne. Bez toho ji nebude brát USA vážně.
„Spojené státy chtějí působit nestranně a přizpůsobit se oběma stranám,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Jakub Landovský, šéf středoevropské pobočky Aspen Institutu.
Silná Evropa je důležitá i proto, že se objeví v budoucnu další hrozby. Do pěti let po hypotetickém konci ruské agrese vznikne podle exvelvyslance pakt mezi Čínou, Íránem a Ruskem. A také KLDR.
„Ukrajina vzhlíží ke změně zahraniční politiky s nadějí, protože dosavadní sice byla k Ukrajině sice materiálně vstřícná, ale na bojišti nepřinesla výsledek,“ říká Jakub Landovský.
Aby Česko dostálo v roce 2025 svému slibu a dalo na obranu dvě procenta HDP, musí si pomoct položkami z dalších resortů. Ty ve svých rozpočtech našly obranné výdaje za víc než 6 miliard korun.
Českou armádu čekají podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky příští rok revoluční změny. V Severoatlantické alianci finišují vyjednávání o takzvaných cílech výstavby obranných schopností.
Dvě procenta HDP. Takový rozpočet na obranu České republiky schválili poslanci, podle Černochové (ODS) ale jde o podlahu, nikoli strop. Co přinesou nové závazky kolektivní obrany států NATO?
Prezident Joe Biden povolil podle agentury Reuters použít Ukrajině americké rakety dlouhého doletu proti cílům v Rusku. Díky tomu mohou i Británie a Francie povolit užití dalekonosných zbraní.
„Spojení se Stačilo! zavede SOCDEM někam, kam hodnotově nepatří,“ říká v pořadu Pro a proti Dienstbier (SOCDEM). „Pohodlná politika už se nevrátí,“ oponuje komentátor serveru Lidovky.cz Zvěřina.
V německém Wiesbadenu bude pracovat sedm stovek důstojníků z různých členských zemí. Své zástupce vyšle i česká armáda. V rozhovoru pro Radiožurnál to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Státy NATO se dohodly na dalších dodávkách systémů protivzdušné obrany Ukrajině. „Je to jednoduché, pokud nemáte co nabídnout věcně, dáváte peníze,“ shrnul český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
„Členové Aliance mají víc než 50 procent světového HDP, v pomoci Ukrajině je potřeba přidat,“ je přesvědčený český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
„Mrzelo mě to, co Trump řekl o ponoukání Ruska k tomu, aby si dělalo v Evropě, co chce. Takový výrok narušuje jednotu mezi spojenci,“ řekl velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský.
„Jedna věc jsou bilaterální vztahy spojenců s Izraelem a druhá věc je zachování funkčnosti Aliance v této skutečně těžké době, kdy nám k tomu konfliktu na Ukrajině přibývá ještě potenciální válka."
Nově vzniklá společná rada zemí NATO a Ukrajiny bude ve středu jednat na žádost Kyjeva o obilné dohodě. Ta měla původně umožnit vývoz ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře.
NATO má poprvé od konce studené války podrobný návod, jak se bránit případnému útoku Ruska. Co přinesou nové obranné plány, popsali pro iROZHLAS.cz český velvyslanec v NATO a šéf české armády.
Český velvyslanec při Severoatlantické alianci Jakub Landovský se měl na přelomu července a srpna vracet zpět do Prahy, ve funkci ale zůstane mimořádně déle – jak dlouho, není zatím jisté.
Symbolická hodnota Si Ťin-pchingovy cesty do Ruska je velká, jelikož se jedná o jeho první zahraniční cestu ve třetím funkčním období. Zároveň je ale důležité sledovat, jak o sobě obě strany mluví.
Evropská unie by se podle Jakuba Landovského měla věnovat operacím nižší intenzity, například humanitární pomoci nebo protiteroristickým akcím. Ocenil, že státy NATO i EU navyšují výdaje na obranu.
Podle prezidenta Zelenského 99 procent Ukrajinců věří ve vítězství. Důležitá je ale podpora ostatních států. Aby Ukrajina zvítězila, potřebuje především zbraně.
„Státy NATO jsou připraveny odpovědět na případný útok na jednoho ze členů ve východní Evropě, bezesporu,“ komentuje Landovský rozmístění sil v alianci.
„Rusko by se mohlo dopustit provokací nebo kybernetických útoků, ale jen pod hranicí ozbrojeného útoku, jak je definovaný podle článku 5 Severoatlantické smlouvy,“ myslí si Landovský o reakci Moskvy.
„Ocitáme se v nesmírně těžkém období budování nového světového řádu. Protože Rusko pobořilo veškeré pilíře toho stávajícího,“ říká Landovský v Interview Plus.
Situace na rusko-ukrajinské hranici stále vyvolává napětí ve všech světových mocnostech. A to přestože ukrajinský prezident uklidňuje, že napětí na hranicích není vyšší, než bylo vloni.
