Maïgu do funkce jmenovala armáda v červnu 2021, když v zemi provedla již druhý vojenský převrat v průběhu necelého roku. Premiér byl vnímán jako do určité míry izolovaný politik s omezenými pravomocemi.

Armáda ho ve středu odvolala poté, co v sobotu vystoupil s ojedinělou kritikou junty. Upozornil na to, že junta během slíbené dvouleté fáze přechodu k demokracii nezorganizovala volby.

Rozhodnutí o odvolání učinil prozatímní prezident a vůdce vojenské junty Assimi Goïta. „Premiér a členové jeho vlády ve svých funkcích skončili," citovala AFP z prohlášení.

Premiér nicméně v minulosti juntu bránil před zahraniční kritikou, jež jí vyčítala právě opakované odkládání vyhlášení voleb, uvedla agentura Reuters.

Mali a okolní země se od roku 2012 potýkají s útoky radikálních islamistických skupin. Frustrace z neschopnosti státní moci účinně islamistům čelit přispěla k řadě vojenských převratů v regionu. V letech 2020 a 2021 provedla malijská armáda dva puče, bezpečnost v zemi se však nezlepšila a intenzita útoků se ještě zvýšila.

Mali se v posledních letech odvrátilo od dřívějších západních partnerů a začalo se vojensky i politicky orientovat na Rusko.

Vloni v zemi skončila mírová mise Spojených národů MINUSMA, ve které sloužili vojáci z více evropských zemí. Své vojáky z bývalé kolonie úplně stáhla i Francie. V zemi naopak na pozvání junty působí jednotky ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny.

Letos v zemi ukončila činnost výcviková mise Evropské unie EUTM, jež v minulosti měla až 1000 příslušníků. Programu se až do konce roku 2022 účastnila i česká armáda, v misi se vystřídalo celkem na 1200 českých vojáků.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít