Zahraniční tisk o civilních obětech násilí v Iráku
Světové listy dnes komentují zprávu OSN, podle níž loni při násilnostech v Iráku zemřelo přes 34 tisíc lidí. Listy také rozebírají německé předsednictví v EU a měnící se roli Německa v Evropě. Prvním stranám amerických deníků vévodí téma možné kandidatury černošského demokratického senátora Baracka Obamy v prezidentských volbách.
Bohužel ani dnes nezačínáme příliš optimisticky. Organizace spojených národů zveřejnila zprávu, podle které v Iráku zemřelo v minulém roce během násilností víc než 34 tisíc lidí. Jak toto číslo světové deníky interpretují?
Mezinárodní deník International Herald Tribune připomíná, že jde o první kompletní roční součet civilních obětí v Iráku. "Je to zároveň názorné měřítko prohry irácké vlády a americké armády v jejich snažení zajistit v zemi bezpečnost." List dále píše: "Čísla o počtu obětí z řad civilistů se stala základním ukazatelem vývoje této války a jsou nesmírně citlivá jak pro Iráčany, tak pro americkou administrativu. Obě strany si dělají své vlastní statistiky, ale ani jedna z nich je nezveřejňuje."
"Nedostatek bezpečnosti se stal jedinou a nejdůležitější překážkou pro americký úspěch v Iráku. Téměř čtyři roky se Američané zaměřovali na boj s nepolapitelným nepřítelem - sunnitskými Araby, a později také s šíitskými ozbrojenými gardami. Dnes američtí velitelé říkají, že těžištěm strategie navržené prezidentem Bushem je ochrana životů Iráčanů. Právě proto prý budou vojska v Iráku navýšena o více než 20 tisíc. Tyto sliby ale přicházejí pro mnohé Iráčany pozdě. Čísla uveřejněná Spojenými národy jsou desetinásobkem celkového počtu amerických vojáků zabitých během celé války. Když minulé pokusy o nastolení bezpečnosti v Iráku selhaly, desetitisíce iráckých občanů náležejících ke střední třídě to vzdaly a opustily zem. Ti, kteří zůstali, se postupně radikalizovali po tom, co se v důsledku násilí dostali do koloběhu odplaty," dodává International Herald Tribune.
Německo, které nyní předsedá Evropské unii, navrhlo uspořádat mírovou konferenci o Iráku. Týdeník Economist se zamýšlí právě nad Německem - konkrétně nad tím, jak se mění jeho role v Evropské unii.
Bývaly časy, kdy Německo spolu s Francií rozhodovalo v Evropě skoro i o počasí, píše Economist. To už ale v rozšířené Unii neplatí. Německo je sice díky svému obrovskému hospodářskému vlivu "první mezi rovnými", ale nemůže společenství sedmadvaceti zemí řídit ve všem.
Slova jako "vzrušení" a "německé předsednictví Evropské unie" by za normálních okolností nešla příliš k sobě. Ale po sérii předsednických období, která se pohybovala v rozmezí zoufalá, a zde Economist mluví o tom lucemburském v roce 2005, po nudná, rozuměj finské v roce 2006, se opět začalo aspoň diskutovat. O německých plánech se diskutuje na prvních stranách renomovaných tiskovin a v televizních debatách se zasvěceně a živě debatuje.
Podle Economistu mohou nadějné vyhlídky, které německé předsednictví vzbuzuje, přijít vniveč. Mimo jiné i proto, že si stanovilo příliš mnoho cílů: kancléřka Angela Merkelová chce oživit evropskou ústavu, navrhnout zónu volného obchodu v severoatlantické oblasti, vyjednat strategickou dohodu s Ruskem, dát nový impuls blízkovýchodním mírovým rozhovorům, prosadit novou energetickou politiku, která bude zároveň důležitým krokem k řešení klimatických změn, snížit evropskou byrokracii a přehodnotit politiku sousedství vůči zemím na východní hranici Unie jakož i střední Asie. Jeden nebo dva z těchto cílů by byly splnitelné, devět nikoli, konstatuje střízlivě Economist.
Prvním stranám amerických deníků dnes vévodí jedno téma - včera totiž černošský senátor za Demokratickou stranu Barack Obama oznámil, že bude usilovat o kandidaturu na prezidenta uvnitř své strany. Pokud by ve volbách za dva roky vyhrál, byl by prvním černošským prezidentem. Za demokraty chce ale také kandidovat senátorka Hillary Clintonová - ta by zase mohla být první ženou-prezidentkou. Jak hodnotí americké deníky boj o nominaci do voleb v rámci Demokratické strany?
Deník New York Times píše, že úmysl Baracka Obamy kandidovat mění politickou krajinu uvnitř strany. "Je totiž jediným vážným kandidátem na úřad, alespoň mezi těmi ze Senátu, který se neúčastnil hlasování o intervenci v Iráku. Když probíhalo toto hlasování, byl ještě v legislativě státu Illinois, kdy byl hlasitým odpůrcem invaze," píše americký deník New York Times v souvislosti s tím, že Barack Obama chce učinit z Iráku klíčové téma případné prezidentské kampaně.
O předpokládaných reakcích jeho největších rivalů Hillary Clintonové a Johna Edwardse spekuluje list Washington Post. "V následujících několika dnech budou zprávy o Obamovi dominovat všem médiím, a tím budou zastíněna prohlášení ostatních kandidátů. Je tedy jen málo pravděpodobné, že v následujících 72 hodinách uslyšíme Clintonovou nebo Edwardse říci něco zásadního. Hillary Clintonová měla dnes v plánu tiskovou konferenci, věnovanou její nedávné cestě do Iráku. Konference ale byla odložena na zítřek a je velice dobře možné, že senátorka využije příležitosti, aby redefinovala svůj postoj k Iráku, a tím aspoň trochu omezila převahu Obamy v médiích," domnívá se Washington Post.
