Zahraniční tisk o smrti bývalého ruského agenta
Vyšetřování záhadných událostí spojených se smrtí ruského agenta Alexandra Litviněnka stále plní přední strany zahraničních novin. Lidé, kteří se s Litviněnkem před jeho smrtí setkali, vykazují známky otravy, klíčový svědek je v kómatu. Co je v případu nového, tedy co zjistili investigativní novináři?
Podle ruského deníku Pravda stále zůstává mnoho neobjasněných otázek. Policie už zná místo vraždy, vrah je jí ale pořád neznámý a okolnosti, které smrt provázely, se komplikují. Bohužel, vyřizování špionážních účtů se neobejde bez civilních obětí, už byly potvrzeny informace o přítomnosti radioaktivity v tělech zaměstnanců restaurace a hotelu, kde Litviněnko pobýval. Tito lidé sice nejsou v ohrožení života, ale zdravotním problémům se nevyhnou, dodává ruská Pravda.
Britský Financial Times připomíná v této souvislosti prezidentský slib Vladimira Putina. V roce 2000 dal ruskému národu záruku vytvoření silného a zákonného státu. Vraždou bývalého špiona Alexandera Litviněnka a otrávením jeho společníků sice Putinovo Rusko prokázalo svoji sílu, ale rozhodně ne snahu o dodržování zákonů, myslí si deník. Kreml sice ostře popírá jakékoliv zapojení do aféry, ale Putin jednoduše nemůže odmítnout odpovědnost za vytvoření takového státu, ve kterém se úkladná vražda stala samozřejmostí. Ani nemůže popřít fakt, že oběťmi záhadných atentátů se zatím pokaždé stali kritici jeho vlády, uzavírají Financial Times.
Po 30 letech války se obyvatelé indonéské provincie Aceh poprvé vydají k přímým volbám. Hlasování a mír v této provincii přitom umožnila až přírodní tragédie. Před dvěma lety totiž tuto oblast nejvíce zasáhla vlna tsunami, která v Acehu zabila 180 tisíc lidí. Neštěstí přimělo obě strany konfliktu, jak povstalce, tak centrální vládu usednout za jednací stůl a z bojovníků se rázem stali politici. A právě o tom píší dnešní asijské noviny, ze kterých cituje zpravodaj Českého rozhlasu v jihovýchodní Asii Robert Mikoláš.
Skandinávie patří k tvrdým odpůrcům kouření. V Norsku, Švédsku ani ve Finsku si v baru nezapálíte a podle norského listu Aftenposten půjde boj proti tabákovému zlozvyku na severu Evropy ještě dál.
Přesně tak, Skandinávci si nezapálí už ani v hotelech, které vlastní magnát Petter Stordalen. Ve své síti 152 hotelových zařízení prosadil úplný zákaz kouření. "Od prvního dne příštího roku se tak tento hotelový řetězec zcela zbaví namodralého štiplavého kouře. Podnikatel se ke svému kroku odhodlal na základě rozsáhlého průzkumu," poznamenává deník. Z něj vyplynulo, že přes 80 procent hostů by preferovalo pobyt v nekuřáckém hotelu. Ztráty kvůli dvaceti procentům kuřácké populace se podnikatel nebojí. Poptávka po pokojích pro kuřáky prý byla téměř nulová i náruživí milovníci tabáku většinou chtěli spát v nezakouřených pokojích, konstatuje norský Aftenposten.
U spánku ještě chvíli zůstaneme. V Malajsii totiž objevili klíč k tajemství lásky v rodině, a tím jsou ukolébavky, které zpívají ženy svým dětem a manželům.
Muslimští duchovní v Malajsii dokonce v této netradiční disciplíně - zpívání ukolébavek - připravili i soutěžní klání, zjistila to slovenská Pravda. Do soutěže se přihlásilo 42 rodin, do finále den před Štědrým dnem postoupí deset z nich. Nakonec bude vybrána maminka, která své děti i muže ukolébavkou nejlépe a za nejkratší dobu uspí. Zpěvačky se ovšem na pódiu nesmí objevit. Stát Kelantan, ve kterém soutěž probíhá, praktikuje velice tvrdé zásady týkající se žen. Šatníkem počínaje a zvláštními odděleními v obchodech konče. Ani s tím zpíváním to podle deníku nebylo jednoduché, hlas je totiž součástí ženského těla a proto nesmí být předváděný na veřejnosti. Ale v případě ukolébavek zřejmě nejsou muslimští duchovní tak přísní, soutěž má mít hlavně výchovný účinek. Zlepší se pak prý schopnosti mladých matek, uzavírá slovenská Pravda.
