‚Zálohový systém by pro Česko znamenal čistší přírodu.‘ Nápojové obaly se vrací v 18 státech EU
Zatímco ve Švédsku funguje systém záloh na nápojové PET láhve a plechovky přes 40 let, Poláci i Rakušané se systémem začali od nového roku. Za vrácení nápojového obalu tak dostanete peníze zpět už v šestnácti státech Evropské unie a také v Norsku a na Islandu. V Česku návrh zákona o obalech schválila vláda, poslanci se ale k jeho projednávání zatím nedostali.
„Zálohový systém pro Česko by znamenal – čistší příroda, čistší parky, čistší lesy, autobusové zastávky. Má to nižší uhlíkovou stopu než například ten tradiční systém, co máme,“ říká cirkulární ekonom Vojtěch Vosecký.
Zálohový systém na nápojové obaly už platí v Rakousku i Polsku, čeští poslanci se k návrhu zákona ještě nedostali
Jeho slova potvrzuje správce zálohového systému ve Švédsku – firma Returpack. Uvádí, že systém v zemi srovnatelné počtem obyvatel s Českem, šetří každoročně emise skleníkových plynů odpovídající 180 tisícům tun oxidu uhličitého.
V prosinci schválené nařízení Evropské unie o obalech požaduje, aby členské státy sbíraly už v příštím roce 80 procent prodaných nápojových PET láhví a plechovek, jinak budou muset zálohový systém zavést.
Směrnice o jednorázových plastech zároveň požaduje do roku 2029 sběr 90 procent PET láhví. Právě takovou procentuální návratnost v průměru vykazují u nápojových obalů země se zálohovým systémem.
Češi podle společnosti EKO-KOM, která zajišťuje zpětný odběr a využití obalů, do tříděného odpadu vyhodí z prodaných nápojových plechovek jen čtvrtinu. U PET láhví jsou to tři čtvrtiny.
Ztráty na třídičce
Všechny PET láhve vyhozené do žlutých kontejnerů se ale k recyklaci nedostávají – třeba kvůli ztrátám na odpadní třídičce. „Tam vlastně stojí lidé u pásu, sbírají ty PET láhve a ty plechovky, už z toho je zřejmé, že tam bude nějaká chybovost,“ říká Lutfia Miňovská z iniciativy Zálohujme.cz, která zálohový systém prosazuje. Podle EKO-KOMu se tak ztratí asi 30 procent láhví.
Další ztráty nastávají při zpracování PETu, jak potvrzuje Svatopluk Klézl, ředitel bohumínské recyklační firmy Toma Recycling, která z použitých PET láhví vyrábí PET vločky. Z nich se dá vyrábět mimo jiné regranulát na nové PET láhve.
„V současnosti dosahuje odpadovost při recyklaci PET láhví kolem 35 procent. V případě zavedení zálohového systému, jsou sbírány, tříděny a následně recyklovány pouze PET láhve bez nežádoucích příměsí. Odpadovost se může pohybovat kolem 20 procent.“
Pokud se na třídičce ztratí 30 procent materiálu a při zpracování dalších 35 procent, celkově se tak v současnosti nového využití dočkává jen asi něco kolem 35 procent v Česku prodaných PET láhví. Se zálohovým systémem by to tedy mohlo být přes 70 procent.
Česko by také ušetřilo každoročně asi půl miliardy korun na pokutách Evropské unii za nedostatečnou recyklaci plastů. To vyplývá z analýzy Institutu pro cirkulární ekonomiku.
Unijní cíle
Ministerstvo životního prostředí i EKO-KOM uvádějí, že bez zálohového systému není možné splnit unijní cíle sběru plechovek. S tím a ani se zavedením zavedením zálohového systému nesouhlasí Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), která sdružuje odpadové společnosti.
„Myslíme, že ty cíle je reálné splnit tímto systémem,“ říká. Odpadové firmy podle něj dokážou dohnat i rezervy v nedostatečném sběru nápojových plechovek. „Velmi významným způsobem navyšujeme množství nádob, kam budou moci lidé odkládat veškeré kovové obaly. Jde o to, že se rozšiřuje systém třídění kovových obalů ne jenom do šedých nádob, ale taky do těch žlutých,“ vysvětluje Havelka.
Kovy se už opravdu někde i několik let dají házet do žlutých kontejnerů spolu s plasty, ale mnohde to neplatí, záleží to na obci a na možnostech jejich třídících linek. Například Pražské služby a pražský magistrát se proti ČAOH vymezili s tím, že se v kontejnerech na tříděný odpad v pražských ulicích nic nemění a kovy do žlutých popelnic vyhazovat možné není.
Svatopluk Klézl z Toma Recycling říká, že spor o zálohový systém je hlavně sporem o to, komu budou použité obaly patřit. „V současnosti patří surovina třídírnám. Rozhodují, komu PET láhve prodají a rozhoduje nejvyšší cena – materiál tak často mizí v zahraničí,“ stěžuje si Klézl.
Nápojářské firmy přitom použité PET láhve potřebují, jak šéf Toma Recycling vysvětluje: „Mají mít dle směrnice Evropské unie od roku 2025 v každé PET láhvi 25 procent recyklátu, od roku 2030 pak 30 procent recyklátu.“
Předkupní právo
Recyklovanému plastu, který se nevyrábí nově z ropy, se říká rPET. Se zálohovým systémem by o obaly přišly odpadové společnosti a tak jako ve Švédsku, na Slovensku a dalších zemích by je prodávala zákonem zřízená nezisková firma – správce systému.
Nápojové firmy by ovšem měly předkupní právo, jak vysvětluje Martin Veselý ze společnosti Mattoni: „Když udám 100 tun na trh, 90 se vrátí, tak mám nárok na 90 tun, které si můžu odkoupit – jenom za podmínky, že z toho udělám rPET a vrátím to do těch láhví.“
Firmu působící jako správce zálohového systému by neplatil stát. Tak jako v jiných zemích by měla vlastní příjmy: Z prodeje vrácených obalů jako materiálu, ze záloh, které by si lidé nevrácením obalu nevybrali a také z poplatků od výrobců nápojů za uvedení obalu na trh. Takové poplatky dnes platí EKO-KOMu.
Na výdajové stránce má správce v zemích se zálohovým systémem naopak platby obchodům za odebírání obalů. „Já se rozhodnu, že půjdu do krámu XY a hodím tam jednu láhev do automatu… Tak ten krám dostane takzvaný handling fee,“ vysvětluje Veselý. Naráží tak na manipulační poplatek, který obchodům kompenzuje investice do odběrových automatů a náklady na práci s odběrem.
