„Živí by záviděli mrtvým.” Putin má zbraň o síle 500 Hirošim, ale jadernou válku nechce, říká expert

Praha/Moskva 14. února 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Celou sérii ATOM o jaderných zbraních najdete zde.

Kdyby Rusko odpálilo jadernou zbraň, Evropané by měli deset minut na úkryt. To říká analytik z OSN Pavel Podvig. Co byste v těch deseti minutách dělal?
Myslíte tím, že by odpálili svůj jaderný arzenál proti Evropě? Tak to bych asi musel zavzpomínat na naše předchozí díly a… 

V těch deseti minutách?
To bych už nezavzpomínal, to už bych byl rozhodnut. Ale zavzpomínám teď a určitě bych vyhledal úkryt v olověné ledničce. 

Vcítil jste se do role Indiana Jonese.
Je to tak.

Ale asi by s tím nešlo nic dělat, ne?
Asi bych si vzpomněl na slova Nikity Sergejeviče Chruščova, který konstatoval, že v případě jaderné války by živí záviděli mrtvým. A asi bych to tak opravdu měl. Samozřejmě záleží na tom, jak velký útok by to byl, což bychom nevěděli. Nicméně vycházíme-li z toho, že by Ruská federace zahájila proti západnímu světu útok plnou salvou svého jaderného arzenálu, tak pak by opravdu živí záviděli mrtvým. To je potřeba konstatovat, protože například nejničivější jadernou zbraň světa má shodou okolností ve svém arzenálu právě Ruská federace, nikoli USA, ani Čína, či jiná jaderná velmoc…

To je děsivé.
Ještě děsivější je kódové označení této zbraně, které NATO používá. Zbraň nese označení SS-18 Satan a je to absolutně výstižný název.

Zase ten satan jako v minulém díle.
Ano, měli jsme malého a velkého satana…

… Tak tohle je gigasatan. 
Toto je satan, který mnohonásobně převyšuje velkého i malého satana dohromady. Jeho ničivá síla odpovídá pěti stům Hirošim. Kdyby byla jedna jediná taková raketa vypálená proti USA nebo proti Evropě, tak by se za letu rozdělila na deset hlavic, z nichž má každá sílu 750 kT. Pro porovnání – na Hirošimu dopadlo 15 kT, čili když to sečteme, tak tuším, že 7,5 mT je pětisetnásobek. Každá hlavice by dopadla podle předem naprogramovaného algoritmu na jiné cíle. Jedna jediná zbraň SS-18 Satan by tedy byla schopna například anihilovat život v Československu. Jedna jediná. Když si vezmeme, že Ruská federace má na svých odpalovacích zařízeních k dispozici přes 500 raket, přes 1700 jaderných hlavic, které jsou schopny být odpáleny v řádu minut, tak si dovedete živě představit, co to znamená. Co se týče protiraketové obrany, buďme struční a věcní – Evropa při takovéto salvě disponuje šancí zastavit 5 procent raket. Takže odpověď je jasná.

Na Klárově máme ten atomový kryt z doby studené války, tak jestli by nepomohlo…
Teď je otázka, jestli byste do toho atomového krytu chtěl jít a kdyby ta apokalypsa, o které se bavíme, nastala, tak jestli byste vůbec chtěl přežít. Když přejdeme k civilní obraně, tak USA – protože jejich současný režim dbá lidských životů podstatně více, než dbal režim sovětský nebo i dnes ruský, což vidíme i na ukrajinské frontě – k tomu přistupovaly odpovědně. SSSR se na začátku také tvářil, že je potřeba brát civilní obranu vážně, ale nakonec zvítězilo přesvědčení, že to moc smysl nemá. Do civilní obrany nebyly vkládány žádné velké prostředky a lidově se mezi obyvatelstvem říkalo, že jediné, co je potřeba v případě vypuknutí jaderné války udělat, je vzít prostěradlo a odplazit se na hřbitov, pakliže to zvládnete.

Kremelský kufřík

O tom by rozhodl sám Putin? V Kremlu by měl svůj jaderný kufřík – pakliže ho má a má ho jenom on – a zmáčkl by to pověstné červené tlačítko?
Ne. Je ale zajímavé, že když srovnáme dvě jediné jaderné supervelmoci – USA a Ruskou federaci, které dohromady drží 90 procent jaderných zbraní světa – tak v případě USA, co se týče rozhodnutí o provedení jaderného útoku, odvetného opatření, preventivního útoku nebo preemptivního útoku, má tuto moc v rukou pouze prezident USA. Je to na základě zákona z roku 1946, takzvaného atomového zákona, kde je to jasně stanoveno. Prezident je výhradním člověkem, který smí rozhodnout o použití jaderného arzenálu USA. Ruská federace na to nemá jasně daný zákon. Ale ruské protokoly, které však nejsou veřejné, zřejmě říkají, že o použití jaderných zbraní mohou rozhodnout tři osoby – prezident Ruské federace, náčelník generálního štábu a ministr obrany.

Když už jsem zmínil ukrajinskou válku, vzpomeňme na zahájení druhé části, tedy na únor 2022. Následovalo jednání, kdy prezident Putin k sobě do kanceláře zavolal právě náčelníka generálního štábu a ministra obrany a uvedl jaderné síly do stavu nejvyšší pohotovosti. Je to ve své podstatě nesmyslné, protože jaderné síly Ruské federace strategického určení jsou ve vysoké pohotovosti pořád. A opravdu je to otázka jednotek nebo desítek minut, než by byly rakety připraveny, respektive opravdu odpáleny. Takže tady vidíme, že sestava platí, sám to tím prokázal. Čili tito tři mají pravomoc rozhodnout, zda bude ruský jaderný arzenál použit.

Takže se musí všichni tři shodnout?
Všichni tři by se měli shodnout, ale znovu říkám, není to veřejná zpráva. Jsou to ruské protokoly, které nikde nenajdete. Nicméně tak by to mělo být. Připomeňme ale na naše předchozí díly, kubánskou raketovou krizi, kdy jsme se bavili o tom, že to byla ruská ponorka B-59, jejíž důstojníci mohli rozhodnout o použití jaderné zbraně. Takže v minulosti jsou precedenty, kdy může důstojník na nižším stupni velení za určitých okolností rozhodnout o použití taktické jaderné zbraně. Nikoli strategického jaderného arzenálu, ale i taktická jaderná zbraň by mohla…

…Což je laicky řečeno menší síla. 
Přesně tak, menší dostup, hlavně menší dolet a menší výbušná síla. Ale i tato jaderná zbraně by mohla zahájit třetí světovou válku. Takže je to opravdu velice křehké. 

Když se řekne prezident Vladimir Putin, tak si vždycky vzpomenu na první měsíce jeho vlády a jadernou ponorku Kursk. Parta vojáků v útrobách čeká na záchranu, Putin je na dovolené, Rusko odmítá pomoc ze zahraničí, pomoc z Ruska se k ponorce dostane velmi pozdě. Tragický konec všech. Rusové to dlouho nemohli Putinovi odpustit, mnozí možná doteď neodpustili. Má Putin respekt k nukleární síle třeba i na základě této události?
To jste ve mně evokoval sentimentální myšlenky, jak dlouho Putin vládne. Máte pravdu, vládne od roku 2000. Když si vezmeme, že v té době se někdo narodil, dnes už je to dospělý člověk, který má ukončenou vysokou školou, nastupuje do reálného života… Je to opravdu dlouhá doba. Celá jedna generace se narodila a vyrostla pod vedením Vladimíra Putina.

Ale abych neodběhl od otázky – respekt je podle mě špatné slovo. Myslím, že jaderné zbraně považuje za základní stavební kámen ruské bezpečnostní strategie. To je to hlavní, jak na jaderné zbraně nahlíží. Prokázal to stupňováním hrozeb jaderného charakteru během ukrajinské války. Když jsem to počítal, tak to bylo tuším osm eskalačních kroků, které od začátku února 2022 provedl, kdy hrozil použitím jaderných zbraní. Ať už to bylo právě námi zmiňované uvedení jaderných zbraní strategického určení do stavu nejvyšší bojové pohotovosti, nebo namátkou rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku, zavedení nové těžké mezikontinentální balistické rakety Sarmat, nástupce Satanu… Kódové označení NATO je v tomto ohledu chytré a pojmenovalo ho Satan 2. Má stejně velkou ničivou sílu, stejně velký dosah a je stejně hrozivý jako Satan 1. Takže to jsou kroky, které postupně vedou k tomu, že prezident Putin jako základní stavební prvek bezpečnostní strategie považuje právě jaderné zbraně. Podle mě tedy není respekt úplně vhodné slovo. Je to spíš naopak – jaderné zbraně používá jako hrozbu.

A používá jaderný arzenál jako hrozbu už od svých prvních měsíců u moci? Jen připomenu, že k havárii jaderné ponorky Kursk došlo při cvičení…
Nebyla to nešťastná náhoda. Respektive to samozřejmě byla shoda okolností, ale… 

… Byla to nepoctivost. 
Vzpomeňte na kubánskou raketovou krizi a čtyři dieselelektrické ponorky, které byly vyslány na Kubu. Šlendrián, protože tam měl SSSR poslat jaderné ponorky, které v té době již měl, viz K-19. Zase jsme v 90. letech, kdy dochází k tomu, že veškerý arzenál – bohužel včetně jaderného – byl vyjma zbraní strategického určení podfinancován a byl vystaven zkoušce, která mohla otřást celým světem. Zmiňme rok 1994. Po rozpadu SSSR zůstal jaderný arzenál nejenom na území Ruské federace, ale i na území Běloruska, Ukrajiny – to dnes již víme i díky Budapešťskému memorandu – ale i Kazachstánu.

V roce 1994 proběhla dnes již málo známá operace Safír, kdy USA odkoupily z jedné odlehlé kazašské továrny tuším 600 kilogramů obohaceného uranu. Ten byl obohacen až na 90 procent, takže byl vhodný k výrobě více než dvaceti jaderných zbraní. A ten bez většího dohledu a zájmu ležel v jedné kazašské továrně. Naštěstí se toho USA dopátraly a spustily operaci Safír, kdy americké transportní letouny C-5 provedly svoji nejdelší misi, kdy letěly bez mezipřistání z kazašské Astany až do USA a převezly uran „za tržní cenu“. Když si ale dovedete představit, co je tržní cena, tak Írán by i v tu dobu byl schopen dát násobky. Takže rozvrat v SSSR a následně v Ruské federaci byl enormní a týkal se i jaderných zbraní.

Vrátím se ke Kursku. Týkalo se to i severní flotily, kde Kursk byl její součástí jakožto jaderná ponorka. A během 90. let došlo k tomu, že podfinancování vedlo k neúdržbě nejenom zbraňových, ale celkových systémů ponorky. Těsně před cvičením, tuším v roce 1999, byla vyslána do Středozemního moře, kde měla monitorovat americké letadlové lodě, což se stalo. To byl začátek obrody, protože po návratu byla ponorka Kursk a její osazenstvo glorifikováno za to, že se mise podařila, splnila svůj účel a že se jaderné zbraně Ruské federace vrací zpátky na výsluní. 

Takže Rusko se deset let po rozpadu SSSR otřepalo, a tak znovu začalo cvičit, ale se starou a rozpadlou technikou…?
Se starou ne, jsou to sofistikované systémy. Ostatně při nehodě došlo k tomu, že u jednoho torpéda byla zanedbána údržba a došlo k explozi, která pak vyvolala další exploze ostatních výbušných zařízení, které byly na ponorce. Ponorku de facto roztrhly, ale i přes mohutné exploze nebyl poškozen ani jeden ze dvou jaderných reaktorů. To ocenil i Západ, který vyhodnotil, že konstrukce ponorky je vynikající. To je potřeba říct, že ruská raketová a ponorková škola patří k nejlepším na světě. Takže opět je to nedokonalá údržba. A záchranná operace, to je kapitola sama pro sebe, kdy kapitán Kolesnikov ve tmě psal deník a ze zoufalství již vypisoval poslední řádky. Bohužel došlo k tomu, že Ruská federace odmítla pomoc vůbec k tomu, aby ta posádka měla aspoň nějakou šanci na záchranu.

Mezinárodní smlouvy

Putin tohle rychle přešel a dál zbrojil. Jak moc se jeho arsenál liší od toho z doby studené války?
Putin udělal tlustou, dramatickou čáru. Rozlišil ruské konvenční zbraně a ruský strategický jaderný arzenál. Zatímco ruský konvenční arsenál řešil svůj image pouze a většinou marketingově – ostatně i válka na Ukrajině ukázala, že ruské konvenční síly nejsou v takové kondici, jak nám Ruská federace prezentovala – tak u ruského strategického arzenálu, ruské jaderné triády, ruských zbraní strategického určení, jaderných zbraní, tomu tak nebylo. Opravdu provedl kompletní kvalitativní a kvantitativní výměnu. A právě nehoda na jaderné ponorce Kursk byla iniciátorem toho, že se Putin do toho pustil a od roku 2000 do roku 2020 provedl kompletní generační výměnu prakticky celé jaderné triády vyjma strategických bombardérů. Takže ruské jaderné síly mají zcela nové mezikontinentální balistické rakety odpalované ze země, ale mají i zcela nové raketonosné ponorky i nové mezikontinentální balistické rakety odpalované z ponorek. Rakety Bulava, raketonosné ponorky třídy Borej, to všechno jsou nové mimořádně sofistikované zbraňové systémy. Je tedy potřeba je dobře rozlišit a udělat velkou čáru mezi jaderným arzenálem Ruské federace a mezi jejím konvenčním arzenálem.

Dmitrij Medveděv vzal na jedno funkční období křeslo v Kremlu za Putina a dohodl se svým americkým protějškem Barackem Obamou na tom, že se bude omezovat jaderný arzenál. Byla to zástěrka? 
Ne, to bylo v zájmu Ruska. Jak Ruská federace jakožto dědic jaderného arzenálu SSSR, tak USA měly obrovské množství jaderných zbraní, mezi 30 až 40 tisíci jadernými hlavicemi, což bylo zcela nadbytečné. A udržovat takto velký jaderný arzenál je velmi komplikované a velmi finančně náročné. Určité zredukování tedy bylo ve prospěch obou stran. Především pak ruské, protože Rusko neoplývá finančními zdroji natolik jako USA. Takže smlouva z roku 2010, která je v platnosti dodnes, zredukovala jaderný arzenál obou jaderných supervelmocí na 1550 rozmístěných hlavic – ve skutečnosti je jich zhruba 1700, ale teď neřešme detaily – a 700 rozmístěných odpalovacích zřízení. To ale bohatě stačí, což jsme to ilustrovali hned na začátku právě v tom, že i tento arzenál by bohatě stačil k anihilaci například života v Evropě. 

Říkal jste, že smlouva pořád platí. Myslel jsem si, že ji Putin zákonem pozastavil někdy před rokem, nebo dvěma. To tedy není pravda?
Ano, to je pravda, ale je to slovíčkaření. Že ji nevypověděl, ale pozastavil, je totiž velký rozdíl. 

Čtete mezi řádky. 
Nečtu, tak to je. Právní terminologie je jasná. Putin pouze pozastavil účast, nicméně literu smlouvy dodržuje dále. Tuším, že má být po prodloužení v platnosti do roku 2026, což není moc dlouho. Na druhou stranu jsme zmínili, že jaderný arzenál obou jaderných supervelmocí je dostatečný. Samozřejmě je otázka, co s tím udělá Čína, která se chce vyrovnat arzenálu USA a Ruské federace.

A Rusko na tohle nějak reaguje?
V tuto chvíli ne.

Vladimir Putin a Si Ťin-pching jsou přece kamarádi, ne?
Uzavřeli strategické partnerství. Na druhou stranu Ruská federace velmi dobře ví, že je nevyvážené, protože se to otočilo. Vždy to byl SSSR, který svazku dominoval. Teď je to Čína. No a Ruská federace samozřejmě nebude chtít čelit z pozice slabosti. 

Jaderná doktrína

Jak mám číst moment, kdy Vladimir Putin v listopadu 2024 oznámil, že Rusko změnilo svoji jadernou doktrínu? Nový dokument rozšiřuje výčet možností, kdy může Moskva jaderné zbraně nasadit. 
Je to další eskalační krok v jeho jaderném odstrašení. Chce tím poslat signál Západu, aby se nevměšoval se do jeho konfliktu, který probíhá na Ukrajině. Je to signál, že Ukrajina vždy byla lénem Ruské říše a čím více bude ingerovat, tím více se bude blížit jaderné válce. To je jeho poselství, odradit Západ od další podpory Ukrajiny. Je to jeden z těch zhruba osmi eskalačních kroků v jaderné rétorice, ale jeho poselstvím je snížit práh pro možné použití jaderných zbraní. Předtím to byly čtyři důvody, kdy bylo možné na základě tohoto politického dokumentu – což je podstatné zdůraznit, že to není právně závazný dokument – použít jaderný arzenál Ruské federace. Teď k němu v rámci eskalace přidal další dva. Jeden z nich je, že konvenční útok nejaderné velmoci s podporou jaderné velmoci může Ruská federace považovat jako útok obou. Tím přesně vyslal tu zprávu, že budou-li podporovat Ukrajinu zbraněmi, tak se ruský jaderný arzenál může otočit i proti nim, nejenom proti Ukrajině.

Může jedním z eskalačních kroků být i to, jak Rusko nedávno vyzkoušelo novou balistickou raketu na Ukrajině? Myslím, že dopadla někde v Dnipru a spekulovalo se o tom, že by mohla nést jadernou hlavici. Kvůli tomu si Moskva dokonce volala i s Washingtonem, aby ho dopředu upozornila, že to není raketa s jadernou hlavicí.
Ano, byla to hrozba a další eskalační krok. Ruská federace notifikovala USA přes systém včasné výstrahy, což ale paradoxně znamená, že Ruská federace nechtěla jadernou válku. Dopředu upozornila, že něco takového provede, protože věděla, že americké systémy včasné výstrahy tuto raketu detekují, protože raketa měla křivku mezikontinentální balistické rakety. Tím by mohlo hrozit spuštění mechanismu obrany, který by v tom nejkrajnějším případě mohl vést k odvetnému jadernému útoku. Tomu se Ruská federace chtěla vyhnout, proto to upozornění v takovýchto situacích. Tím chci jenom podtrhnout a uklidnit, že Ruská federace opravdu nechce jadernou válku a jsou to pouze eskalační kroky s cílem odradit Západ od dodávek dalších zbraňových systémů Ukrajině.

Takže těch deset minut, o kterých jsme mluvili na začátku, těch se bát nemusím…?
Jsem hluboce přesvědčen o tom, že ne, protože kdyby přišly, tak je to to poslední, co bychom ve svém životě zažili. A není to v zájmu nikoho, ani Vladimira Putina. Celý tento díl jsme si povídali o tom, že ač to může znít paradoxně a perverzně, tak Putin je racionální hráč. Když se mu nepovedlo konvenčním útokem během 72 hodin získat Ukrajinu, tak už mu nezbylo nic jiného, než jaderná eskalace. Zní to hrozně, ale to je racionální krok pro to, aby prezident Putin válku na Ukrajině úplně neprohrál. A je pravdou, že kdyby neměl tak velký jaderný arzenál, tak by zřejmě byly státy, ne-li celé NATO, které by intervenovaly a ruská vojska by z ukrajinského území vytlačily. Ale kvůli ruskému jadernému arzenálu se to stát nemůže. 

Dobře, takže je to hrozba, ale ne zkáza…?
Přesně tak.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: kremlin.ru – oficiální prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina.