Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval před umožněním používání západních zbraní na ruském území Ukrajinou. Podle něj by to přineslo eskalaci konfliktu, který by mohl přerůst v jadernou válku.
„Řada členských států pochopila, že se opět vrací to, čemu se říká velmocenské soupeření, kde NATO pravděpodobně bude hrát roli vyvažování států, jako je Rusko nebo Čína,“ myslí si analytik Smetana.
Putin se také řekl, že pokud Spojené státy uskuteční jaderné testy, Rusko může učinit totéž. A jestli se američtí vojáci objeví na Ukrajině, Rusko k nim bude přistupovat jako k intervenčním silám.
Nejen že Česká republika nedisponuje jadernými zbraněmi, které by měla podle Vrabela použít. Zároveň nedisponuje ani technickými prostředky, ze kterých by bylo možné jadrné hlavice odpalovat.
„Když se zamyslím nad tím, co Putin nedávno řekl, nepřekvapilo by mě, kdyby použil jaderné zbraně. A jaká by byla reakce USA? Mohli bychom být na pokraji další světové války,“ říká přeživší Hirošimy.
Ruský ministr zahraničí Lavrov v pátek prohlásil, že výroky Zelenského, který navrhl, aby NATO zahájilo preventivní údery na Rusko, „potvrdily potřebu“ toho, co nazývá „zvláštní operací“ na Ukrajině.
„Máme co do činění, poprvé od kubánské raketové krize, s přímou hrozbou použití jaderných zbraní, pokud se věci budou vyvíjet tak jako dosud,“ řekl Joe Biden.
Pohrůžka Vladimira Putina, že na Ukrajině použije jadernou zbraň, jestli bude ohrožena takzvaná ruská „územní celistvost“, vyvolala na Západě intenzivní diskuzi o případné reakci.
Nový výzkum, který vyšel v prestižním časopisu Nature popisuje jaký by byl dopad jaderné války na světovou produkci potravin. Oproti podobným výzkumům ovšem přichází článek s výrazně horší předpovědí.
Prezident to uvedl ve zdravici, kterou na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.
Ruský prezident podle ČTK prohlásil, že Spojené státy vypověděly dohodu pod „vymyšlenou záminkou“ a vážně tak zkomplikovaly situaci ve světě. To většina expertů odmítá, poukazují na vinu Ruska.
Uvádí se to ve zprávě, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru. Nejzásadnější snižování jaderného arzenálu připadá na USA a Rusko, tedy držitele 90 procent jaderných zbraní.
Poprvé od konce studené války existuje hrozba jaderného konfliktu, myslí si generální tajemník OSN Guterres. Mezinárodní společenství proto podle něj musí vytrvat v tlaku na severokorejský režim.
Riziko vypuknutí jaderné války teď světu hrozí víc než kdy jindy, myslí si bývalý americký ministr obrany William Perry. "Je to pravda už řadu let, jenom jsme to nechápali," řekl listu The Dallas Morning News. Perry stál v čele Pentagonu v letech 1994 až 1997 za vlády prezidenta Billa Clintona.