Zkáza mostu v Minneapolisu dominuje zahraničním deníkům
Zřícení dálničního mostu u Minneapolis je hlavním tématem pro americké deníky. Komentují ale také, společně s arabským tiskem, další blízkovýchodní cestu americké ministryně zahraničí Condoleezy Riceové.
Titulní strany amerických deníků dnes přinášejí dramatické informace a fotografie z neštěstí v americkém státě Minnesota. Převládá hlavně zpravodajství, samozřejmě s různými názory od odborníků na dopravní stavby, objevují se také první komentáře.
New York Times popisuje těžkou práci potápěčů v kalné vodě řeky Mississippi plné proudů a nebezpečných rozeklaných trosek ocelového mostu. Jak uvádí, armádní inženýři se pokoušeli pomoct potápěčům regulací hladiny vody pomocí zdymadel. Pokles vody ale vyvolal nebezpečný podtlak, který uvolňoval ve vodě trosky a ještě více potápěče ohrožoval. Deník dodává, že záchranné práce budou v takových podmínkách trvat několik dnů.
Washington Post upozorňuje, že v Americe je 160 tisíc mostů, které jsou podobně zastaralé a mají různé nedostatky. K nápravě tohoto stavu by bylo potřeba investovat po dobu 20 let skoro devět a půl miliardy dolarů ročně jen do rekonstrukcí mostů. Washington Post ale dochází k závěru, že nákladná válka v Iráku, ale také zdravotnictví a vzdělávací systém opět odsunou potřebné investice do churavějící americké infrastruktury.
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová byla znovu na Blízkém východě. Spojené státy se snaží přispět k řešení vztahů mezi Izraelci a Palestinci. Včera se tak Riceová v Ramalláhu se sešla s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem a s dočasnou palestinskou vládou.
K cestě se vyjadřuje například dnešní vydání arabského Khaleej Times nebo americký Christian Science Monitor. Oba spíš skepticky, protože se sice podařilo dostat ke společnému stolu na podzimní mírovou konferenci Araby a Izraelce, ale stále ještě se musí vyřešit základní sporné otázky izraelsko-palestinského konfliktu. A to statutu Jeruzaléma, návratu uprchlíků a konečných hranic palestinského státu.
Christian Science Monitor komentuje také roli Izraele Izraelští politici dlouho a záměrně opomíjel roli mnohostranných mírových rozhovorů, při kterých by s nimi u jednacího stolu sedělo více arabských států najednou, ne jen jeden. Izrael místo toho dával přednost bilaterálním jednáním. Saúdská Arábie zase jako regionální těžká váha stojící v srdci muslimského světa dávala najevo, že nebude usilovat o smír s Izraelem, dokud nedosáhne trvalé dohody s Palestinci. Ale teď se politická krajina Blízkého východu změnila a vypadá jinak než před sedmi lety, kdy se konaly poslední plnohodnotné izraelsko-palestinské mírové rozhovory. Proto se Izrael teď kloní k možnosti, že mírový proces zahrne i arabské státy, píše Christian Science Monitor.
Deník Khaleej Times, vycházející v Saúdské Arábii, kritizuje fakt, že Spojené státy nadále vylučují z mírového procesu Sýrii a radikální palestinské hnutí Hamas. To není podle listu příliš realistický přístup. Sýrie je velkým regionálním hráčem a sousedem Izraele. Hamas zase dostal demokratický mandát od palestinských voličů. Voličů," připomíná deník.
Dalším problémem je podle deníku izraelská neústupnost. Ještě důležitější je ale jiný fakt. Spojené státy nebudou schopné nastolit trvalý mír v oblasti, pokud nepřesvědčí Izrael, aby dodržel svoji část dohody. Izrael je zapotřebí přimět k významným krokům směrem k Palestincům, píše list. Izraelský premiér Ehud Omert musí ještě odsouhlasit celou řadu klíčových otázek, jakými jsou okupace Jeruzaléma a návrat palestinských uprchlíků, dodává Khaleej Times.
Speciální ruská miniponorka vztyčila ruskou vlajku na dně oceánu na Severním pólu. Jde jednak o první hluboký ponor v polární oblasti, ale podle médií je to také zahraničněpolitická hra. Moskva tak prý vyjádřila svůj nárok na dosud nevyužité nerostné bohatství, které arktická oblast ukrývá.
Australský deník Brisbane Times to dokonce označuje za výstřel nové koloniální éry. V sázce jsou ložiska energetických surovin, která se tam patrně nacházejí. I když se ruský počin zdá trochu směšný, má základ v konvenci Organizace spojených národů o mořském právu. Tato konvence omezuje právo na prostory Severního ledového oceánu na pět států - vedle Ruska, také na Norsko, Kanadu, Dánsko a Spojené státy. Podle této konvence mohou vznášet teritoriální nároky, pokud dokáží, že jejich kontinentální šelf je geograficky spojen se dnem Severního ledového oceánu. A to se Rusové snaží dokázat potopením batyskafů do hloubky víc než čtyř kilometrů.
Moskva dala startovní výstřel k řešení posledního světového koloniálního hlavolamu, píše Brisbane Times a dodává: Někteří experti ale spatřují v expedici jen o něco málo víc než pokus o ohromení, který má Kremlu zajistit podporu veřejnosti. Moskva totiž už dlouho vznáší nároky na široké oblasti Arktidy o velikosti srovnatelné s polovinou západní Evropy, napsaly australské Brisbane Times.
