V sobotu se na Zemi nekontrolovatelně zřítí sovětská sonda. V dráze dopadu je také Česko
Sovětská vesmírná sonda Kosmos 482 v sobotu nekontrolovaně dopadne na zemský povrch. Váží 495 kilogramů a má v průměru 1,17 metru. V 70. letech minulého století mířila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala z oběžné dráhy kolem Země. Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST) nevylučuje pád na pevninu včetně Česka, zároveň ale poznamenává, že je větší pravděpodobnost zřícení do oceánu či neobydlených oblastí.
Podle aktuálních propočtů vstoupí sonda do zemské atmosféry kolem 8:00 SELČ s tolerancí plus a minus pět hodin. „Operační střediska EU SST pracují na zpřesnění možného místa a času vstupu (do atmosféry). S přibližujícím se vstupem se předpovědi zpřesní, ale nejistota zůstane vzhledem k nekontrolované povaze objektu,“ uvedlo EU SST.
Z vesmíru se vrátila ruská kosmická loď Sojuz MS-26. Spolu s ní i 70letý americký astronaut
Číst článek
Klíčovým údajem pro odhad místa dopadu je sklon dráhy sondy k rovníku, který činí zhruba 52 stupňů. Tento sklon znamená, že aparát může vstoupit do atmosféry nad značnou částí pevniny. EU SST ale vylučuje například Skotsko, Skandinávii, Pobaltí, severní oblasti Ruska, jižní Afriku či severozápad Severní Ameriky.
Vzhledem k tomu, že sonda byla navržena tak, aby vydržela vstup do husté atmosféry Venuše, je možné, že přečká průlet zemskou atmosférou a následně dopadne na povrch.
Sovětský svaz vyslal zmíněnou sondu do vesmíru v roce 1972 v rámci programu Veněra (rusky Venuše), jehož cílem bylo prozkoumat planetu Venuši. Sonda se však na orbitě kolem Země rozdělila na několik částí, které se s výjimkou přistávacího modulu již zřítily.
K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi v roce 1962 americký Mariner 2, který Venuši jako první obletěl, nebo v roce 1975 sovětská Veněra 9, jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.
