Zleva doprava. Podívejte se, kde, kdo a s kým vládne ve státech Evropské unie

Kdo vládne v Evropě? | Foto: Reuters | Zdroj: koláž iRozhlas.cz

Parlament letos nevolí jen Češi. Týden před českými volbami vybrali nové poslance Rakušané, v září Němci. V březnu volili Irové, nového prezidenta a vládu si na jaře vybrali Francouzi. Hlasovalo se také v Rumunsku a Bulharsku a cestu ven z unie ztížili britští voliči slabým mandátem pro premiérku Theresu Mayovou. Tři dny před volbami do sněmovny přinášíme přehled toho, kdo stojí v čele vládních kabinetů členských zemí Evropské unie.

Interaktivní mapa Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Interaktivní mapa vlád členských států Evropské unie. (Při najetí kurzorem na konkrétní stát se zobrazí detaily.)

Server iROZHLAS.cz rozdělil kabinety pro lepší orientaci na zjednodušenou osu: levicové-levého středu-centristické-pravého středu-pravicové. Jsou zařazeny podle deklarovaného politického zaměření politických stran (nebo strany), které kabinety tvoří.

Typů vlád je v Evropě velké množství: od menšinové koaliční v Dánsku přes jednobarevnou menšinovou v Irsku po většinovou trojkoalici na Slovensku či jednobarevnou většinovou na Maltě.

Volební průvodce: sněmovní volby se blíží. Už víte, jak hlasovat a na co si dát pozor?

Číst článek

Rovněž ideové zařazení jednotlivých politických stran je složitější, některé jsou liberální v ekonomice, ale ne ve světonázoru, další jsou nacionalistické nebo populistické, ale zároveň velmi sociální. Mapa tak nabízí pouze zjednodušený pohled na věc.

Liší se i evropské politické systémy: od prezidentského na Kypru přes poloprezidentský ve Francii, většinový ve Velké Británii či kancléřský model v Německu. Každá země tedy má svá specifika.

Převažuje pravý střed

Na mapě převažují vlády, které jsme označili za kabinety pravého středu. Jde například o menšinový irský kabinet premiéra Lea Varadkara, který tvoří liberálně-konzervativní strana Fine Gael a nezávislí poslanci, nebo i o středopravicovou belgickou vládu Charlese Michela, která vládne od roku 2014.

V koalici tam vládne Křesťanskodemokratická a vlámská strana, Otevření vlámští liberálové a demokraté a Michelovo liberální Reformní hnutí.

Levice je v menšině

Za levicové jsme označili tři vlády: v Portugalsku, Švédsku a Řecku.

Konzervativní vládu nahradila v Portugalsku na podzim 2015 koalice Levého bloku, komunistů a Zelených. V čele kabinetu stanul António Costa.

Svobodní v rakouské vládě? 'Sankce nečekám, populistů je už po Evropě hodně,' říká analytička

Číst článek

Ve Švédsku menšinovou koaliční vládu Stefana Löfvena tvoří sociální demokraté a Zelení. V Řecku je pak premiérem už podruhé Alexis Tsipras z levicové Syrizy.

Po volbách v roce 2015 Tsiprasovi chyběly k absolutní většině v parlamentu dva mandáty, koalici tak vytvořil s nacionalistickými Nezávislými Řeky, se kterými ho pojil odpor proti rozpočtovým škrtům.

Pravicové kabinety

Pravicové vlády jsou u moci například ve Španělsku, Velké Británii, Maďarsku nebo Dánsku.

Předběžné výsledky, které v noci na 17. 10. zveřejnilo rakouské ministerstvo vnitra | Zdroj: Infogram

Také v Polsku vládne národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského, která má v rámci bloku Sjednocené pravice s menšími pravicovými stranami v Sejmu většinu. Premiérkou je od voleb na podzim 2015 Beata Szydłová.

Kde se vyjednává?

Po zářijových volbách probíhá vyjednávání o nové vládě v Německu. Křesťanští demokraté dosavadní kancléřky Angely Merkelové se domlouvají na koalici se Svobodnými demokraty a Zelenými.

V neděli se konaly parlamentní volby také v Rakousku. Předčasné volby tam vyhráli lidovci Sebastiana Kurze. Jednatřicetiletý Kurz už avizoval, že bude vyjednávat o koalici s pravicovou populistickou Svobodnou stranou.

A co Česko?

Zařadit na ose vládu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je daleko složitější, než by to bylo u minulých českých kabinetů. Na mapě je označena jako centristická.

Součástí koalice jsou sociální demokraté, konzervativní lidovci i poměrně těžko zařaditelné hnutí ANO, které dělá velmi širokou politiku a snaží se zachytit voliče zleva doprava.

Filip Harzer, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme