Středopravicový Michel Barnier tvrdí, že bude respektovat všechny strany. „První zásadní zkouškou pro něj bude hlasování o rozpočtu,“ popisuje francouzský novinář Emmanuel Galiero pro iROZHLAS.cz.
Konzervativní Barnier je pro levici, která už avizuje, že při prvním parlamentním zasedání předloží návrh na svržení vlády, trnem v oku. Nový premiér bude závislý na podpoře lepenovců.
Levice a pravice. Nesmiřitelné tábory. Jedni jezdí na snowboardu, druzí na lyžích – jak by nám patrně vysvětlil Václav Klaus. Co ale pravice a levice říká o našich politických postojích?
„Krizi levice sledujeme vlastně všude, nejen v Česku,“ říká politoložka Kateřina Smejkalová. Za problém české politiky označuje také nedostatečnou zpětnou vazbu ze strany občanů.
„Politická scéna je velice roztříštěná a taková je i celá francouzská společnost. Člověk prakticky nenarazí na někoho, kdo by byl příznivcem středu,“ popisuje publicista v Interview Plus.
„Musíme si uvědomit, že dokázali to, co se od nich neočekávalo,“ komentoval pro Radiožurnál volby do dolní komory francouzského parlamentu politolog Michel Perottino.
Francouzská krajní pravice čelí před volbami kritice. Francouzi s dvojí národností vnímají krok jako stigmatizaci. „Je to rozdělování na lepší a horší Francouze,“ tvrdí česko-francouzská občanka.
Odpůrci krajní pravice ve Francii se snaží zablokovat pravicovému Národnímu sdružení (RN) možnou cestu k vládě poté, co tato strana dosáhla v prvním kole voleb historického vítězství.
V prvním kole voleb ve Francii vyhrálo Národní sdružení. „Program je pravicový," říká pro Plus Jan Charvát, odborník na extremismus z Institutu politologických studií FSV Univerzity Karlovy.
Jako jeden z důvodů pro rozhodnutí rozpustit parlament se podle expertů nabízí i Macronovo skálopevné přesvědčení, že Francouzi si extrémně pravicového premiéra už jen z principu nezvolí.
Orbán s Meloniovou hovořil o „politických otázkách týkajících se evropské pravice“, výsledcích evropských voleb a maďarském předsednictví v Radě EU, které začíná 1. července, uvedl mluvčí Havasi.
„Ukazuje světu dvě tváře. Na evropské úrovni se sice její strana prezentuje jako konzervativní, ještě před dvěma lety by ale sblížení s Ursulou von der Leyenovou bylo nemyslitelné,“ míní Luca Barana.
„V prostředí Česka jsme si zvykli na specifickou podobu krajní pravice i levice. Rasistická pravice v podobě skinheads existovala i na Západě, ale u nás to byl klíčový moment,“ připomíná Charvát.
Ještě loni v dubnu připojil podpis pod petici, která vyzývala francouzské občany, aby v druhém kole prezidentských voleb přehradili cestu „dceři rasismu a antisemitismu Marine Le Penové“.
Kaczyński svým vlivem a kumulovanou mocí dosud ovládal celou politickou scénu. „Všichni na pravici se ho báli, nikdy neměl žádného rivala,“ vysvětluje publicista Janyška.
I přes jednoznačné vítězství krajní pravice v nizozemských volbách má její lídr Wilders velké potíže sestavit novou vládu, další dva umírněné pravicové subjekty s ním totiž do kabinetu nechtějí.
Na některé voliče mohou být vládní balíčky ještě mírné, míní brněnský politolog Michal Pink. Ale dodává, že se ukáže i to, jak s postoji lidí k nim naloží opozice.
Pikantní je, že jádro strany Demokraté tvoří politici původem z OĽaNO Igora Matoviče, přitom jeho chaotický politický styl je hlavním důvodem, proč je slovenská pravice v rozvalu.
Definitivní krizi strany stvrdil debakl během jarních prezidentských voleb, v nichž republikánská kandidátka Valerie Pecressová získala v prvním kole jen necelých pět procent.
Agentura Reuters píše, že výsledky by poprvé po více než čtyřech desítkách let mohly vést ke vzniku vlády napříč tradičním levo-pravým rozdělením, což by znamenalo významnou změnu v dánské politice.