Okouzlený Ruskem byl již Josef Dobrovský, pro kterého byla země ochráncem dalších slovanských národů. Někteří lidé zase podporovali setrvat uvnitř monarchie a udržovat ideologii austroslavismu.
Zatímco v nedaleké Třešti nebo Velkém Meziříčí odpor proti okupantům skončil nezákonnými popravami místních obyvatel, v Brtnici se tomu podařilo zabránit. Možná i proto se na něj téměř zapomnělo.
V historii českého státu přes naše území přešlo již několik vln uprchlíků. Nejmasovější odchod obyvatel Československa nastal po roce 1945, kdy se Němci ocitli na straně poražených.
Přestože válka skončila v květnu 1945, její důsledky byly patrné i během vánočních svátků. Projevovaly se nedostatkem zboží i prázdnými židlemi u štědrovečerně prostřených stolů.
Začalo to v Přerově 1. května spontánním povstáním českého lidu proti okupantům. Skončilo kapitulací a odchodem německých vojáků a příjezdem Rudé armády do Prahy 9. května.
Je jedním z mála žijících pamětníků odsunu Němců z Brna v květnu 1945. Zažil jej jako jeden ze strážných a je přesvědčen, že podmínky „pochodu smrti“ zveličují potomci odsunutých kvůli odškodnění.
Pietním aktem u budovy Českého rozhlasu v Praze lidé v sobotu od 12.30 uctili památku obětí Pražského povstání. Součástí květnových bojů v roce 1945 byla také bitva o Český rozhlas.
Před 72 lety došlo k poslednímu velkému americkému náletu druhé světové války. Americké bombardéry B-17 zničily téměř tři čtvrtiny areálu plzeňských Škodových závodů. Zemřelo 76 lidí.
Na hřbitově v Přerově v pátek uloží ostatky 120 žen a 75 dětí Karpatských Němců. V červnu 1945 je popravili slovenští vojáci u Švédských šancí nedaleko Přerova. Jejich spálené ostatky nedávno našli historici zakopané v bedně na olomouckém hřbitově.
V Česku začínají akce k 70. výročí konce druhé světové války. Březiněves na severu Prahy se dnes proměnila ve válečnou zónu z období protektorátu Čechy a Morava. Pořadatelé chtěli lidem připomenout, jak vypadaly květnové dny v roce 1945, které doprovázela řada povstání proti německým okupantům.
Politici a pamětníci si před budovou Českého rozhlasu v Praze připomněli 69. výročí povstání proti německým okupantům v květnu 1945. Už od tehdy rána Český rozhlas vysílal jen česky. Když se ho němečtí vojáci snažili obsadit, odvysílal výzvu o pomoc. Odstartoval tím Pražské povstání, které předznamenalo konec druhé světové války.
Pět amerických válečných veteránů a přímých osvoboditelů Plzně z roku 1945 přijelo letos na Slavnosti svobody. Jejich neoficiální program začíná už dnes prohlídkou zoologické zahrady. Od pátku až do pondělí se budou účastnit pietních aktů a dalších oficiálních akcí. Čeká je několik setkání s veřejností a poměrně nabitý program.
Unikátní budovu Českého rozhlasu Plzeň dnes můžete navštívit v rámci Dne otevřených dveří. Stavba byla projektována a postavena jako rozhlasová už v 50. letech minulého století a od roku 2004 je chráněnou kulturní památkou.
Událost označovanou jako postoloprtský masakr bude připomínat pamětní deska s textem "Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945". Je to kompromis.
V Praze na Žižkově v areálu školy Na Pražačce dnes ráno vyroste barikáda. V odpoledních hodin se pak na ní strhne rekonstrukce žižkovských bojů z května 1945. Už od 7 hodin mohou zájemci pomoci se stavbou barikády, od 11 hodin je pak pro ně připraven doprovodný program.
Kvilda si letos připomíná 440. výročí první písemné zmínky o obci. První z řady chystaných akcí bude tradiční bitva o Kvildu v rámci květnových oslav osvobození - 9. května. Akce se koná od roku 2000 a zájemců o ní přibývá mezi diváky i účastníky.
