„To není namířeno proti Rusku,“ uvedl opoziční poslanec Kan Kvarčija, jenž dohodu označil jako „zotročující“ pro Abcházii. Kreml zatím podle dostupných informací na rozhodnutí parlamentu nereagoval.
„V zájmu zachování stability a ústavního pořádku v zemi... odstupuji z funkce prezidenta,“ cituje z prohlášení Aslana Bžaniji ruská tisková agentura RIA Novosti.
Protesty vypukly v pondělí, když abchazský parlament začal projednávat návrh zákona o ratifikaci dohody s Moskvou, která by umožnila ruským občanům a firmám kupovat pozemky a nemovitosti v Abcházii.
Opozice požaduje odstoupení prezidenta Aslana Bžaniji, ten to ale odmítl. „Nepodléhejte provokacím! Zůstanu v Abcházii a budu pracovat jako dříve,“ prohlásil.
„Diskuse o anexi může být součástí ruského plánu, kterak zaplňovat veřejný prostor a odvrátit pozornost od toho, co Rusko reálně dělá,“ tvrdí politolog Šír.
Medveděv obviňuje Západ, že zvyšuje napětí kolem Gruzie, když mluví o jejím možném přijetí do NATO. „Nebudeme čekat, jestli se naše obavy přiblíží ke skutečnosti,“ napsal Medveděv o možnosti anexe.
Ze separatistické republiky na břehu Černého moře utekli po prohrané gruzínsko-abchazské válce v roce 1993. Statisíce lidí našly útočiště třeba v hotelech a uvízli tam často na dlouhá desetiletí.
Rozhodnutí přišlo poté, co nejvyšší soud na základě stížnosti zrušil výsledky voleb z loňského září. Opozice vyzývá současného prezidenta Raula Chadžimbu k okamžitému odstoupení.
Jednáním se separatistickou vládou v abchazské metropoli Suchumi pověřil prezident Vladimir Putin ruská ministerstva obrany a zahraničí. Konkrétní částku jím podepsaný dokument už ale neupřesňuje.
Rusko navrhlo Abcházii spojení armád a ekonomickou integraci. Odštěpenecká gruzínská provincie si vzala čas na rozmyšlenou, chce si ale ponechat státní nezávislost, kterou vyhlásila před dvaceti lety.
Abcházský prezident Alexandr Ankvab dnes ráno přežil pokus o atentát. Prezidentovo auto začali ostřelovat neznámí ozbrojenci ve chvíli, kdy jel do úřadu. Atentát nepřežili dva prezidentovi tělesní strážci, sám Ankvab údajně vyvázl nezraněn.
Rusko a Gruzie se dohodly na kompromisu ohledně podmínek vstupu Ruska do Světové obchodní organizace. Oznámil to šéf ruských vyjednavačů Maxim Medvědkov.
Prezidentské volby v gruzínském regionu Abcházie Evropská unie i NATO ignorují. Hlasování, ze kterého v sobotu vzešel prezident odštěpenecké oblasti Abcházie v Gruzii nepovažují Evropa ani Severoatlantická aliance za legitimní.
Podle tamní volební komise se novým prezidentem gruzínské odštěpenecké enklávy Abcházie stal dosavadní viceprezident Alexandr Ankvab. Gruzínské úřady už před volbami uvedly, že hlasování považují za nezákonné. Legitimitu Abcházie uznává pouze Rusko a čtyři další státy. Většina států světa považuje separatistickou provincii za součást gruzínského území.
Před třemi lety se Gruzie neúspěšně pokusila obnovit svrchovanost nad svými separatistickými regiony, Jižní Osetií a Abcházií. Rusko na to tehdy reagovalo obsazením obou regionů a napadením Gruzie. I po třech letech jsou vztahy v regionu velmi napjaté.
Rusko posiluje svou vojenskou přítomnost v Abcházii a Jižní Osetii. Oznámilo, že v Abcházii rozmístilo protiletadlové rakety S-300 a v Jižní Osetii pak další zbraně protivzdušné obrany. Gruzie už dala najevo znepokojení.
Rusko a Abcházie podepsaly dohodu o zřízení ruské vojenské základny v této separatistické provincii, která se odtrhla od Gruzie. Dohoda má platit 49 let s možností automatického prodlužování o další období po 15 letech.
Obyvatelé Abcházie ve vůbec prvním hlasování od loňského vyhlášení nezávislosti na Gruzii vybírali nového prezidenta. O úřad se uchází pět kandidátů, všichni podporují silné vztahy s Moskvou.
Rusko přislíbilo další peníze na posílení vojenské přítomnosti v separatistickém gruzínském regionu Abcházii. Během návštěvy této republiky to prohlásil ruský premiér Vladimir Putin. Moskva oficiálně uznala nezávislost Abcházie a Jižní Osetie po loňské válce s Tbilisi. Mezinárodní společenství je ale stále považují za součást gruzínského území.
Rusko znovu odmítlo přehodnotit svůj postoj k uznání nezávislosti gruzínských separatistických regionů - Abcházie a Jižní Osetie. Moskva tak odmítla včerejší rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Z Abcházie mezitím přišly zprávy o blížícím se podpisu dohody s Moskvou, která by Rusku umožnila otevřít na abchazském území vlastní vojenské základny.
Ruská Státní duma dnes má rozhodnout o ratifikaci smluv o spolupráci s Abcházií a Jižní Osetií. Kreml je podepsal s představiteli obou republik v polovině září. Očekává se, že zákonodárným sborem projdou jednohlasně, stejně jako tomu bylo s uznáním nezávislosti těchto gruzínských separatistických regionů.
Rusko kritizuje mezinárodní pozorovatele působící v separatistickém gruzínském regionu Abcházii. Moskva obvinila misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, že neplní své závazky a údajně nadržuje Gruzii. Pozorovatelé mají na klid na jižním Kavkaze dohlížet po krátké srpnové válce mezi Ruskem a Gruzií, kterou vyvolal spor o dvě separatistické provincie. Moskva po konfliktu přiznala Abcházii i Jižní Osetii nezávislost, Tbilisi ale oba regiony nadále považuje za své území.
Obě komory ruského parlamentu - Rada federace i Státní duma - vyzvaly prezidenta Dmitrije Medveděva, aby uznal nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Oba gruzínské separatistické regiony už řadu let usilují o získání samostatnosti. To ale odmítají západní státy, které trvají na zachování územní celistvosti Gruzie.