Podle slov hlavní lékařské vyšetřovatelky Heather Jarrellové je možné, že si Hackman kvůli svému zdravotnímu stavu ani neuvědomoval, že jeho manželka už je po smrti.
Inspiraci našel tým u jedné ze svých členek, která pracuje v Alzheimer centru. Ta je upozornila na skutečnost, že příprava léků zabere několik hodin denně, ve větších centrech to může být až 6 hodin.
Vědci z Masarykovy univerzity si v Petriho miskách vypěstovali stovky mozečků velkých jako semínka jablek. Pochází z kmenových buněk pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.
Ještě před sto lety se lidé průměrně nedožívali ani padesátky. Pak se začal věk prodlužovat a tento trend dál posiluje. Demografové předpovídají, že v roce 2100 bude běžné žít 90 let i déle.
„V našem případě tomu říkáme audiohra nebo interaktivní rozhlasový příběh. Posloucháte rozhlasovou hru a svými interakcemi ovlivňujete, jak se příběh bude dál odehrávat,“ vysvětlit herní designér.
Ve čtvrtek jsme si připomněli Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. Nemoc s sebou přináší náročné situace, ale i pacienti s demencí chtějí žít co nejdéle co nejnormálněji.
„Když se poruchy krátkodobé paměti zhoršují, je potřeba to diagnostikovat,“ říká psycholožka. Podpůrná skupina, pomáhá lidem s demencí, aby společně mohli prožívat všechno, co jim život přináší.
„Tohohle nezvaného hosta už zažil klepat na dveře nejeden z nás. A neotevřít mu bohužel nelze,“ začíná své vyprávění autorka, která se rozhodla v knize neuvádět své jméno.
Jsou v ní části mozkové tkáně pacientů zemřelých třeba na Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Podle vědců může zkoumání takových vzorků pomoci najít účinný lék na zatím nevyléčitelné choroby.
Studie léku na obezitu ještě bude trvat několik let. Pokud by se však prokázala jeho účinnost, je větší šance, že by ho proplácela pojišťovna, vysvětluje diabetolog Haluzík.