V Polsku se momentálně řeší zejména špatná komunikace kolem celého případu. Nezodpovězené zůstávají také otázky, jestli Polsko nemá problém s protivzdušnou obranou, když při sledování raketu ztratilo.
Násilnosti z let 1943 až 1944 zůstávají sporným bodem. Podle historiků více než 100 000 Poláků, včetně žen a nejmenších dětí, zabili ukrajinští nacionalisté.
Prezidenti spolu budou mluvit i o dovozu ukrajinského obilí do Polska, kde si zemědělci stěžují na to, že polský trh zaplavila levnější ukrajinská produkce.
„Po rozsudku jsem se dozvěděla, že soudkyně mého případu byla povýšena. Měla jsem pocit, že to není spravedlivá hra. Nezáleželo na tom, co řeknu u soudu, výsledek by byl stejný,“ říká Wydrzyńská.
Podle hlavního analytika Hospodářských novin, Martina Ehla, přispěl Pavel k prohloubení vzájemných vztahů už samotným avizováním cesty do země, hned po tradičním Slovensku.
Polský premiér na úvod setkání poznamenal, že si není jist, zda během tisícileté historie byly česko-polské vztahy lepší než nyní. Vyzdvihl roli, kterou obě země společně hrají v podpoře Ukrajiny.
Polsko v nejbližších dnech předá Ukrajině zřejmě čtyři nadzvukové letouny MiG-29. Na tiskové konferenci po setkání s českým prezidentem Petrem Pavlem to řekl polský prezident Andzrej Duda.
Mimo jiné mluvili o budoucnosti visegrádské čtyřky. Petr Pavel se k její současné podobě staví kriticky. Zeman doufá v to, že maďarská prezidentka Pavla o spolupráci v rámci V4 přesvědčí.
Lídři bukurešťské devítky (B9) přijali deklaraci, ve které slibují podporu Ukrajině. Jednal s nimi před vydáním deklarace také americký prezident Joe Biden.
„Ukrajinský prezident informoval o své nedávné diplomatické činnosti v Bruselu a dalších městech, rozhovory se dotýkaly rovněž bezpečnosti v regionu,“ píše kancelář polského prezidenta.
„Rudé trenky jsou už po několik let symbolem nesouhlasu s politikou Miloše Zemana a my s ní zásadně nesouhlasíme,“ řekl náchodský zastupitel a jeden z organizátorů protestu Michal Kudrnáč (Zelení).
Zeman uvedl, že v případě napadení Polska, pobaltských zemí, ale i jakékoli jiné země NATO, by Česko nejen kvůli spojenectví pomohlo. Je podle něj zřejmé, že agresorem by v takovém případě bylo Rusko.
„Ukrajina se musí ubránit. Neubrání se však bez naší podpory,“ řekl Duda, který se ve středu ve Lvově na západě Ukrajiny setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
„Cestou domů jsem se setkal s přítelem Ukrajiny - polským prezidentem Andrzejem Dudou. Shrnuli jsme rok, který přinesl historické výzvy kvůli totální válce,“ napsal Zelenskyj
„Byl jsem suspendován něčím, co není soud, a vrátilo mě zpět do služby něco, co není soud. Mám pocit, jako kdybych byl poslední dva roky ve snu,“ uvedl soudce.
To, že se Vovanovi a Lexusovi podařilo Dudu nachytat už podruhé, kritizuje například bývalý šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski nebo poslanec Lewice Krzysztof Gawkowski.
V úterý večer vybuchla v Polsku kousek od ukrajinské hranice ruská raketa. Odkud raketa přiletěla a čí byla? Bylo její odpálení úmyslné? Jak reagovalo Polsko nebo zahraničí a co se stane teď?
Polsko zatím nemá definitivní důkazy o tom, kdo vystřelil raketu, která v úterý dopadla na východě země, uvedl v noci na středu prezident Andrzej Duda.
Dříve se vládní politici zaměřovali hlavně na gay komunitu, kterou ale lidé v Polsku postupně více respektují. Od vystupování proti transgender komunitě si slibují nahnání politických bodů.
Polský prezident Andrzej Duda v polovině června podepsal novelu zákona, která zrušila spornou disciplinární komoru. Má ji nahradit nová komora profesní zodpovědnosti.
Podle Evropského soudu pro lidská práva Polsko porušilo právo na přístup k soudu a také právo na svobodu projevu. Stát musí zaplatit soudci Žurkovi 25 tisíc eur.
„Plánovali jsme vystavět terminály na šest miliard metrů krychlových,“ řekla polská ministryně životního prostředí. V důsledku poptávky se ale kapacita zvýší na 12 miliard metrů krychlových.
Zrušení disciplinární komory, zabývající se prohřešky soudců, prokurátorů i dalších justičních činitelů, je podmínkou pro to, aby Evropská komise uvolnila Polsku desítky miliard eur z fondu obnovy.
„Řekl jsem panu prezidentovi, že v době, kdy Brusel kritizoval Polsko, jsem tuto kritiku označil jako vměšování se do vnitřních polských záležitostí,“ popsal Zeman.