Polsko dvojnásobně navýší kapacitu terminálu na zkapalněný zemní plyn. Reaguje i na českou poptávku
Polsko zdvojnásobí kapacitu plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), jehož výstavbu chystá na moři blízko Gdaňsku. Řekla to ministryně životního prostředí Anna Moskwová, podle které si rozšíření tohoto zařízení vyžádala rostoucí poptávka po dovozu plynu v České republice a dalších zemích v regionu střední Evropy. Informovala o tom agentura PAP.
Moskwová na mezinárodním kongresu v Lublinu na východě Polska řekla, že kapacita terminálu se zvýší minimálně na 12 miliard metrů krychlových za rok z původně plánovaných šesti miliard.
Jde o zařízení označované anglickou zkratkou FSRU (Floating Storage and Regasification Unit), které umožňuje uskladnění LNG a jeho přeměnu zpět do plynného stavu.
Speciální tarif na energie by měl být hotový do konce srpna. Firmy ale dosud neznají parametry programu
Číst článek
Klíčem k zajištění energetické bezpečnosti v Evropě je podle ministryně severojižní trasa, která umožní využít terminály a propojení sítí v zemích sdružených v iniciativě Trojmoří.
Členy této polsko-chorvatské iniciativy je 12 států včetně České republiky, které leží v oblasti mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem a jejichž cílem je mimo jiné vybudovat mezi sebou dopravní a energetickou infrastrukturu.
„Hlavním tématem iniciativy Trojmoří je dnes energetická bezpečnost, zajištění energetické soběstačnosti a tím omezení možnosti, že nás Rusko bude vydírat,“ napsal v dopise účastníkům kongresu v Lublinu polský prezident Andrzej Duda.
„Účinné zajištění průmyslové infrastruktury a posílení vzájemných dopravních spojení mezi státy Trojmoří je garantem bezpečnosti a prosperity v naší části Evropy,“ dodal.
Země unie budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit zkapalněného zemního plynu
Číst článek
Duda upozornil, že Polsko je vzhledem k diverzifikaci zdrojů energie v situaci, kdy zvládne i zastavení dodávek suroviny z Ruska.
Kreml už v dubnu nařídil, aby ruská plynárenská společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do Polska a do Bulharska, protože tyto země odmítly za plyn platit v rublech.
Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi na Ukrajinu, když na něj západní země uvalily sankce, a většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem tak znemožnily.
Moskwová zdůraznila důležitost výstavby terminálu u Gdaňsku, který bude přeměňovat zpět do plynného skupenství LNG dopravený na tankerech do přístavů v Baltském moři.
„Plánovali jsme to na šest miliard metrů krychlových,“ řekla ministryně. „Vzhledem k rostoucímu zájmu u našich jižních sousedů, ale také z Ukrajiny, máme v plánu jej rozšířit alespoň na 12 miliard metrů krychlových, což znamená velký terminál s dvěma plavidly,“ vysvětluje ministryně.
Jednání s Českem
Ministryně dodala, že pokračují jednání s Českou republikou a Slovenskem, jejichž „cílem je vypracovat eventuální model pro tato propojení, ale také se připravit na výstavbu propojení s Ukrajinou“. Polsko má už teď jeden terminál na LNG s kapacitou 6,2 miliardy metrů krychlových.
‚Ukrajina musí zvítězit.‘ Fiala s Morawieckým se shodli na jediném možném výsledku ruské invaze
Číst článek
Předseda české vlády Petr Fiala v pátek po jednání se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým řekl, že Česká republika bude s Polskem dál intenzivně jednat o energetické infrastruktuře a to především o obnově projektu plynovodu Stork II nebo o využití kapacit polských LNG terminálů pro Česko.
Fiala na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše, že nezajistila výstavbě česko-polského plynovodu Stork II dostatečnou politickou podporu.
Babiš Fialovu kritiku odmítá a například Ekonomický deník napsal, že projekt plynovodu Stork II ztroskotal také na nezájmu Polska, regulátorů a obchodníků s plynem.
Situace se radikálně změnila po únorovém napadení Ukrajiny ruskými vojsky, po kterém Evropská unie začala urychlovat odklon od ruských energií a hledat alternativní zdroje zásobování plynem i ropou.
USA chtějí pomoci Evropě zbavit se závislosti na ropě z Ruska. Povolily dvěma firmám její vývoz z Venezuely
Číst článek
Polský prezident nyní vyjadřuje uspokojení nad tím, že jižní sousedé Polska mají zájem o dodatečnou tranzitní kapacitu, aby uspokojili svou poptávku po energiích.
„Je to nádherný projev konceptu Trojmoří,“ napsal Duda. „Zprovoznění propojovacích plynovodů mezi Polskem, Litvou a Lotyšskem - a brzy také se Slovenskem - je podobně důležité,“ pokračoval.
Duda se rovněž domnívá, že iniciativa Trojmoří by mohla sehrát důležitou roli v poválečné obnově Ukrajiny a zajistit její napojení na energetické a dopravní systémy v Evropě.
Poukázal na to, že před ruskou invazí se Ukrajina účastnila infrastrukturních projektů Trojmoří, včetně projektu mezinárodní dálnice Via Carpathia.
Současná geopolitická situace dodává podle Dudy ještě větší význam projektu diverzifikace dodávek zemního plynu v čele s výstavbou nového koridoru mezi Polskem a Ukrajinou.
„Výstavba stabilního propojení u energií, silnic a železnic mezi státy Trojmoří a Ukrajinou, které bude odolné vůči krizím, bude prioritou pro nejbližší budoucnost,“ napsal polský prezident.
