Podle lékařů a lékárníků nastal výpadek jednoho ze základních antibiotik a následoval dominový efekt, kdy postupně docházejí i léky, které lékaři začali předepisovat místo něj.
„Nejvíc dětí chodí s RS virózami, o které ohrožují nejvíce nejmenší děti. Rozhodně se potýkáme s chřipkou, nejsme úplně v epidemii, ale myslím, že se tam blížíme,“ říká lékařka.
„Naštěstí se nám vždy podařilo najít náhradu, nějaké generikum. Je to problém, ale naší prací je, abychom lidem a lékařům pomohli,“ upozorňuje vedoucí lékárny.
Sledování předepisování antibiotik v souvislosti s provedenými CRP testy zatím v Česku chybí. Mohlo by přitom představovat další z nástrojů, jak spotřebu antibiotik hlídat.
Do splašků se dostávají využitá a nevyužitá antibiotika, a to nejen od lidí, ale i ze zemědělství. Čím více podáváme antibiotik, tím více se bakterie brání, upozorňují vědci.
Nadužívání antibiotik v uplynulých letech k léčbě triviálních infekcí vedlo k tomu, že jsou méně efektivní při potlačování závažných infekcí. Lidé tak umírají na běžná infekční onemocnění.
Veterináři nařídili řetězci Lidl stáhnout skoro 17,5 tuny vepřového mletého masa původem z Polska, ve kterém zjistili šedesátkrát překročený limit pro antibiotika.
Nadužíváním antibiotik se bakterie vůči nim stávají rezistentní. Podle některých studií mohou tyto bakterie mít v roce 2050 na svědomí až 10 milionů úmrtí ročně.
Matka dítěte trpěla v těhotenství streptokokovou infekcí. Děvčátko po porodu zřejmě nedostalo včas antibiotika proti nákaze a ponese si trvalé následky.
Každoroční nárůst spotřebovaných antibiotik se začíná zastavovat nebo stagnuje. Vyplývá to z čísel zdravotních pojišťoven, které oslovily Hospodářské noviny.
Zabrala širokospektrální antibiotika, která všichni dostali. Sedm pacientů leží na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení v Liberci, jeden v nemocnici v Jablonci.
Podle Michala Trojánka z Katedry infekčních nemocí Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví je 20 až 50 procent antibiotik v nemocnicích je v současné době předepsáno špatně.
Následkem bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči léčbě antibiotiky, zemře v Evropě každý rok asi 33 000 lidí. Vyplývá to z nejnovější zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.
Jak se může věda postavit k neustále zvyšující se rezistenci bakterií na syntetická antibiotika? „Jedním z našich cílů je vytvoření umělé česnekové buňky,“ říká chemik Ondřej Kašpar.
Bakterií odolných vůči antibiotikům přibývá - může za to hlavně nadměrná spotřeba takových léků. Lidé je často užívají i při nachlazení, proti kterému jim ale antibiotika vůbec nepomůžou.
Vědci z výzkumného centra Biocev objevili nový způsob výroby antibiotik, která by měla mít několikanásobně vyšší účinek. Některá by měla dobře zabírat například i proti malárii.
V roce 2050 můžou miliony lidí umírat na banální infekce. Takový je katastrofický scénář Světové zdravotnické organizace. Stále více bakterií si totiž vyvíjí odolnost vůči antibiotikům.
Vývoj nových antibiotik v posledních letech téměř utichl. Důvodem je extrémně rychlý vývoj kmenů resistentních bakterií, který výzkum v této oblasti komplikuje a experti varují, že během několika desítek let by antibiotika mohla přestat účinkovat zcela. I kvůli jejich nadužívání. Vědci z amerického centra NovoBiotic Pharmaceuticals se ale nyní přiblížili objevu nového léku. Teixobactin by byl prvním takovým objevem za posledních 30 let.
Dvě třetiny čerstvých kuřat prodávaných v britských supermarketech jsou nakažené bakterií E.coli, ukázala nová studie. Úroveň kontaminace je podle vědců mnohem vyšší, než se předpokládalo. Studie uvádí, že pozitivních na E.coli rezistentní vůči antibiotikům bylo 78 procent čerstvých kuřat prodávaných na hlavních ulicích v Anglii. Ve Skotsku to bylo 53 procent, ve Walesu pak 41.
Spojené státy registrují první případ superbakterie odolné vůči antibiotikům colistin používaným v krajním případě. Nákazu zjistili lékaři u pacientky z Pensylvánie. S pomocí jiných antibiotik se ji podařilo vyléčit. Superbakterie ale u zdravotníků vyvolává velké obavy kvůli komplikacím, které by mohla způsobit.
Tři obchodní řetězce dostaly od Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) pokuty za prodej medu společnosti Včelpo, v němž byly stopy antibiotik. V Evropské unii jsou tyto látky v medu zakázané. Pokutované společnosti musí celkem zaplatit téměř 6 milionů korun.
Kašel, bolest v krku a taky horečka. To všechno jsou nemoci, které se řada pacientů snaží léčit antibiotiky. V nejhorším případě ještě užívají léky, které jim zbyly v lékárničce po předchozí nemoci. Jenže třeba na chřipku a další virózy vůbec nezabírají. Lékaři by je totiž měly předepisovat jen na bakteriální infekce. V rozhodování, zda antibiotika nasadí nebo ne, jim může pomoct takzvaný CRP test.
