Na infekce by mohlo po roce 2050 umírat více lidí než na rakovinu. Antibiotická rezistence je stále častější
Pokud lidstvo nezmění přístup k používání antibiotik, bude podle odborníků za 30 let na infekční nemoci umírat více lidí než na rakovinu. Mnohé léky jsou předepisovány zbytečně, protože na konkrétní bakterii jsou neúčinné, a ty se pak dostávají do odpadních vod. A právě splašky jsou vedle nemocnic ideálním prostředím pro vznik antibiotické rezistence.
Podle Healthcare Infection Society United Kingdom umírá v Evropě každoročně 33 tisíc lidí na infekci, způsobenou bakteriemi, které jsou odolné vůči antibiotikům. Pesimistické odhady mluví o tom, že pokud neomezíme nadužívání antibiotik, které vede k rezistenci, pak v roce 2050 zemře na infekce 10 milionů lidí, tedy více než na rakovinu.
Proč je rezistence na antibiotika takovým rizikem? Poslechněte si reportáž Evy Kézrové
V odpadních vodách převažují bakterie, na které antibiotika neplatí. „Z těla člověka vyjde mikroorganismus, na který nezabrala antibiotika a je na něj rezistentní, takže se tímto antibiotikem už nenechá zabít,“ přibližuje Hana Zvěřinová Mlejnková z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
„Přes trávicí systém člověka se pak tento rezistentní mikroorganismus dostane do odpadních vod a s nimi bohužel i do vod povrchových, přes které se vodním prostředím šíří dál po republice,“ dodává Zvěřinová Mlejnková.
Zároveň se do splašků dostávají i nevyužitá antibiotika, a to nejen od lidí, ale i ze zemědělství, přestože se díky zpřísňující evropské legislativě za posledních pět let snížila spotřeba veterinárních antibiotik o polovinu.
„Zvířecí chovy jsou pořád hodně přeléčovány antibiotiky a do odpadních vod a tím i přírodních toků se dostává velké množství těchto léčiv. Lidské tělo není jediným zdrojem,“ říká vědkyně.
Nevíme, jestli nakazí člověka
Výzkumu se věnují vědci celého světa včetně těch z Česka, přesto zatím nejde o systematické zkoumání. „Je to v rámci různých úkolů nebo školních prací, ale úplně systematický přístup tady nevidím,“ upozorňuje Zvěřinová Mlejnková.
Studie: Bakterie vysoce odolné vůči antibiotikům připraví o život víc lidí, než HIV nebo malárie
Číst článek
Na starém kontinentě se zatím pracuje na srovnávání výsledků laboratorních analýz antibiotické rezistence, přičemž tento evropský projekt koordinuje Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Ta podle profesora Jana Bartáčka z Ústavu technologie vody zjišťuje antibiotickou rezistenci v kalech odpadních vod.
„Šíření přes kaly je sice možné, nicméně nejsme zatím schopni říct, nakolik je takové šíření nebezpečné,“ nahlíží do průběžných výsledků Bartáček. „Nevíme, nakolik se bakterie, která prošla čističkou odpadních vod, může vrátit zpátky k člověku a nakazit ho nějakou nemocí.“
Bakterie se brání
Směs nevyužitých léčiv a bakterií v odpadních vodách je ideální pro vznik odolnosti vůči antibiotikům. Velmi často k ní dochází také například v nemocnicích, protože základem je přenos genové informace.
„Čím více dáváme antibiotik, tím více bakterie dráždíme, aby se bránily, protože ony chtějí přežít. Nic jiného v tom není,“ vysvětluje vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu Helena Žemličková.
Spotřeba antibiotik vzrostla za 30 let víc než o pětinu. Hrozí, že přestanou účinkovat
Číst článek
„Bakterie jsou schopné velmi dobře mobilizovat své mechanismy rezistence i způsob, jak je mezi sebou šíří a předávají si je.“
Nejčastěji antibiotická rezistence vzniká v nemocničním prostředí. Například v Řecku až polovina bakterií, které jsou izolovány od septických pacientů, je rezistentní k takzvaným rezervním antibiotikům a je velký problém najít pro pacienta účinnou léčbu.
„Bakterie Klebsiella pneumoniae a další její příbuzné si mezi sebou velmi dobře dokážou vyměňovat kusy DNA, ty se označují jako plazmidy. A na těch se právě velmi dobře šíří geny antibiotické rezistence,“ vysvětluje na příkladu nemocniční bakterie docentka Žemličková princip vzniku antibiotické rezistence.
„Jsou určité typy plazmidů, které se mezi buňkami mnohem lépe přenáší a to potom způsobuje explozivnější šíření antibiotické rezistence. Což znamená, že se nešíří jen na budoucí generace těchto bakterií, ale bakterie si to předávají mezi sebou, a to dokonce i mezi různými druhy.“
Odolnost vůči rezervám
Zabránit se tomu dá jen cíleným používáním antibiotik účinných na konkrétní bakterie. Jenže častokrát je potřeba jednat rychle, a tak lékaři ještě před analýzou vzorku ordinují širokospektrální antibiotika. A i to je důvod, proč stále více léčiv na bakterie nefunguje.
„Zásadní problém je v tom, že u určitých typů patogenních bakterií, zejména těch nemocničních, se čím dál častěji objevuje rezistence k takzvaným rezervním antibiotikům,“ upozorňuje Helena Žemličková. „Historicky to byly léky, které jsme používali s tím, že jsme věděli, že když selže všechno ostatní, tak stále máme v záloze tato antibiotika.“
A i když zatím jen velmi sporadicky, přesto se objevují se bakterie, na které nezabírá žádné z dostupných antibiotik.
