Díl s názvem Obchod s nadějí, který měl jít do vysílání v březnu, sleduje „podivné praktiky péče o děti s autismem“ v jednom konkrétním centru. „Pomoc, nebo výdělečný podvod?“ stojí v anotaci pořadu.
25:40
Praha||Veronika Sedláčková, ert|Společnost|Interview Plus
„Nadace si musí na svou režii vydělat, to není vůbec lehké, ale peníze, které posbíráme, jsou vždy stoprocentně určeny těm, o kterých mluvíme,“ říká ředitelka Konta Bariéry Božena Jirků.
Podle odborníků z Národního ústavu pro autismus by měl stát více podporovat odlehčovací služby pro rodiny dětí s autismem. Rodinám by pomohl i vyšší příspěvek na péči.
Diagnóza autismu znamená pro mnohé lidi s poruchou autistického spektra stigma, které je vyřazuje ze společnosti. Často musí svému okolí dokazovat, že dokážou to, co ostatní.
Jsou to často nadané děti, kvůli poruše autistického spektra ale nedokážou komunikovat s ostatními a navazovat vztahy s vrstevníky. Jak se je daří začlenit mezi žáky na klasických základních školách?
Jaké jsou pocity rodičů, když poprvé uslyší diagnózu autismus? Mají podporu v nejbližším okolí a lékařích? Téma rozebírá první díl seriálu V jiném světě.
V epizodě Obchod s nadějí měla skrytá kamera zaznamenat „podivné praktiky péče o děti s autismem v jednom pražském centru“. Proti tomu se ohradilo sdružení rodičů dětí s poruchou autistického spektra.
Rodiny dospělých lidí s těžkým autismem musí často řešit, kdo se o postiženého v budoucnu postará. Péče v domácích podmínkách je často velmi komplikovaná. Ústavy zase nemají dost financí i personálu.
Vzdělávat o autismu by se ale podle odborníků měly také různé profese, aby věděly, jak s lidmi s autismem jednat. Na tiskové konferenci zmiňovali například úředníky, soudy nebo policii.
Ministerstvo životního prostředí připravuje nová pravidla, ve kterých by mohl být povolen odstřel těch šelem, které jsou nebezpečné nebo příliš škodí. Odstřel vlků prosazují hlavně myslivci.
Jaroslav Matýs čelil v poslední době čelil kritice kvůli svému rozhovoru o ekologické aktivistce Gretě Thunbergové. Za jeho výroky ho kritizovali lidé s poruchami autistického spektra a rodiče dětí.
„Vznikne profese, která podobně jako už třeba fyzioterapeut provede rodinu tím začátkem. Pomůže jim zorientovat se v dané problematice. Nabídne jim okamžitou pomoc,“ tvrdí psycholožka Thorová.
Kartičky formátu A6 obsahují mimo jiné dva QR kódy - jeden původní a druhý takzvaně individualizovaný. Ten v sobě skrývá data o konkrétním pacientovi a jeho diagnóze.
„První alarmující zjištění by třeba mělo být to, že dítě nechce matku v posteli. Že se nechce přitulit,“ vysvětluje terapeutka Lucie Kernerová, jak poznat, že s dítětem není něco v pořádku.
Matyáš, syn Martina a Gabriely Průšových, má poruchu autistického spektra. Některá manželství podobný tlak a stres neustojí, Průšovi ale říkají, že se vzájemně maximálně podporují a vztah mají pevný.
Chlapec s poruchou autistického spektra každý den cvičí se svými rodiči terapii ABA. Pomáhá mu lépe komunikovat a pochopit okolí. Cílem trénování je práce s mozkovými drahami.
Maty by šel ven na hřiště klidně uprostřed noci a nechápe, proč by měl zrovna spát. V chápání okolí mu začala pomáhat metoda ABA, která je postavená na znakové řeči, speciálních úkolech a odměnách.
Malý Maty má autismus druhého stupně, komunikuje jen minimálně a má problémy s pozorností. Je také hyperaktivní a puntičkářský. Pomáhá mu ale nová terapeutická metoda. A také přísný denní režim.