„Je třeba jednat rychle. Příležitost zvrátit vojenský převrat se zmenšuje,“ uvedla před Valným shromážděním zmocněnkyně OSN pro Barmu Christine Schranerová Burgenerová..
Obhájci lidských práv proces kritizují. Obvinění proti političce jsou podle nich smyšlená a politicky motivovaná, aby už nemohla kandidovat v dalších volbách.
Stíhání se týká i několika dalších představitelů její někdejší vlády. Jde v něm o údajné zneužití pozemků vlastněných nadací, která nese jméno Do Kchin Ťij, jež byla první barmskou velvyslankyní.
V Barmě vznikly desítky nových milic a ozbrojených skupin odhodlaných postavit se armádě, odborníci proto upozorňují, že se v zemi schyluje k občanské válce.
Barmská vojenská vláda, která se ujala moci při únorovém převratu, nechá rozpustit stranu někdejší barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Důvodem jsou podle junty podvody při listopadových volbách.
Papež se v projevu vyhnul přímému odsouzení vojenské junty, která 1. února svrhla demokratickou vládu Do Aun Schan Su Ťij. Papež věřící vyzval, aby se drželi pravdy a neztráceli naději a víru.
Barmské letectvo zasahuje především v odlehlých vesnicích v Karenském svazovém státě.Armáda při operacích nasazuje přepadové helikoptéry Mi-35 a dokonce i stíhací letouny MiG.
Byla to nezvyklá podívaná. Velvyslanec Barmy se domáhal, aby mohl do budovy londýnského sídla zastupitelského úřadu, v jehož čele dosud stál a kam mu zabránil se vrátit zčistajasna ustavený nový šéf.
Su Ťij byla již dříve obviněna z porušení zákona o státním tajemství z koloniální éry, za což jí podle Reuters hrozí až 14letý trest vězení, či z nelegálního držení přenosných rádií.
Vajíčka zdobila mimo jiné barmská vlajka, podobizna svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, různé nápisy a gesto tří zdvižených prstů, které se stalo symbolem poklidných demonstrací.
Čína a Rusko společně blokují, aby Rada bezpečnosti OSN odsoudila násilí v Barmě. Může to budit dojem, že velmoci postupují ruku v ruce. Bližší pohled ukazuje, že jejich zájmy nejsou totožné.
„Bezpečnost vládních zaměstnanců (...) a amerických občanů je největší prioritou ministerstva,“ uvedl mluvčí resortu zahraničních věcí. Americká ambasáda v Barmě zůstane otevřená.
Barma||Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová, Martin Melichar|Zprávy ze světa|Vinohradská 12
V Barmě se dva měsíce po vojenském puči zhoršuje situace. Počet civilních obětí narůstá, protesty ale neutichají. Sílí i kritika vojenské junty ze zahraničí. Kam až se může násilí vystupňovat?
„Pokud bych z armády odešel, pošlou mě do vězení. A když uteču, budou mučit mou rodinu,“ říká pro americký deník jeden z členů barmské armády, která má od začátku puče na svědomí už stovky životů.
Při sobotních protestech proti armádě zemřelo v zemi přes sto lidí. Policie podle svědectví nerozlišuje mezi demonstranty a těmi, kteří se do protestů nezapojují.
Min Aun Hlain se v projevu během vojenské přehlídky přímo nevyjádřil k neustávajícím protestům. Řekl jen, že „terorismus, který by mohl poškodit klid a sociální stabilitu státu, je nepřijatelný“.
Další slyšení sesazené premiérky a bývalé ministryně zahraničí Su Ťij se soudem má proběhnout ve středu, a to opět formou videohovoru. Obviněna je již z nelegálního dovozu citlivého zboží.
Během víkendových protestů zemřeli minimálně další čtyři lidé, alespoň jeden z nich byl zasahující policista. Kromě Mandalaje se podle posledních zpráv přesunuly protesty i do Rangúnu.
Maun Win Kchain Tha z úkrytu vede skupinu politiků, kteří se odmítli smířit s únorovým převratem. V prvním projevu k veřejnosti nyní řekl, že „národ čelí nejtemnější chvíli, ale brzy nastane svítání“.
„Bezpečnostní složky se snaží využít nočních nájezdů a brutálního týrání k vyvolání strachu a zničení lidového odporu namířeného proti vojenské vládě,“ popisuje lidskoprávní organizace dění v Barmě.
Podle záběrů zveřejněných na facebooku policie zasáhla slzným plynem a zábleskovými granáty proti účastníkům protestu ve městě Lašio v Šanském státě na severu země.
Nově vznesené obvinění proti Su Ťij vychází z trestního zákoníku z koloniálních dob, který zakazuje zveřejňování informací, jež by mohly „vyvolat strach nebo znepokojení“.
Ve Velké Británii se koronavirová situace natolik zlepšila, že premiér Johnson představil pětiměsíční plán, jak by se země postupně mohla dostat do normálu.
Podle stanice BBC jsou mrtví hlášení z měst Rangún, Dawei i Mandalaj. Policie tam proti demonstrujícím použila ostrou munici, slzný plyn i gumové projektily.
