Barbora Koritenská se poprvé zabývala Kralovou vilou v Prachaticích ve své diplomové práci. Dnes je spoluzakladatelkou projektu Živá vila, který se snaží o její záchranu. Hrozí jí totiž demolice.
Na sudetoněmeckém sjezdu varoval mluvčí krajanského sdružení Bernd Posselt před nacionalismem, který je na vzestupu a hrozí zničit Evropu. Dodejme, že imunní proti němu není ani Česko.
Rodina doplatila i na to, že byla trnem v oku sousedovi, šéfovi místní nacistické buňky. Ten prosadil odebrání dětí. „Myslím, že matka se z toho nikdy pořádně nevzpamatovala,“ říká Miloslav Koller.
Prezident Pavel sklidil kritiku od svého předchůdce Klause a části opozice za to, že poděkoval předsedovi Sudetoněmeckého krajanského sdružení Posseltovi za zlepšení česko-německých vztahů.
Před pěti lety Nadace knížete z Lichtenštejna spolu s vládnoucím knížetem Hansem Adamem II. podala k českým soudům sérii žalob o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí.
Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Na žalované straně stojí vícero subjektů, mezi nimi i Národní památkový ústav nebo státní podnik Lesy České republiky.
Majetek byl cisterciákům konfiskován na základě Benešových dekretů, ale až po roce 1948. Podle soudce zpravodaje Davida Uhlíře posloužily dekrety pouze jako záminka k pokračování majetkové křivdy.
Na osm tisíc „vyhaslých“ právních norem, zákonů, předpisů a vyhlášek, které za posledních sto let zaplevelily sbírku zákonů, z ní hodlají zákonodárci v roce 2022 odstranit.
Podle dostupných informací se soudní spor týká dvou parcel trvalého travního porostu a jedné parcely orné půdy. Pozemky získal od státu soukromý vlastník.
Po druhé světové válce začaly vznikat mimořádné lidové soudy, před které se dostali zrádci a kolaboranti z řad Čechoslováků. Mezi nimi třeba Karel Čurda nebo Augustin Přeučil.
Odchod ministrů ČSSD z vlády by byl jen její personální rekonstrukcí. V televizi Barrandov to ve čtvrtek řekl prezident Miloš Zeman. Mluvil také o vrácení majetku rodu Walderode a svém zdraví.
U otce Dietrichsteinové byl naplněn jeden z předpokladů pro konfiskaci majetku na základě Benešových dekretů, a to německá příslušnost. Výjimku soud neuznal.
„Jak může český politik spolupracovat s AfD, která má v politické linii boj proti České republice?“ prohlásil šéf komunistů Vojtěch Filip v České televizi.
Prezident Zeman se často vyjadřoval k problematice poválečného odsunu sudetských Němců a Benešových dekretů. Když byl premiér, se kvůli jeho výrokům dokonce mluvilo o zhoršení česko-německých vztahů.
Poválečné Benešovy dekrety jsou uzavřená záležitost. Prohlásil to premiér v demisi a šéf ANO Andrej Babiš. Nedovede si také představit, že by se v Česku konal sjezd sudetoněmeckého sdružení.
S postojem Česka ve sporu o pozemky u Říčan nesouhlasí vláda v Lichtenštejnsku v novém písemném prohlášení. Poprvé tak vstoupila do kauzy, kde se knížecí rod u soudu brání žalobě českého státu.
Takový soudní spor jako v Česku nikde jinde Lichtenštejnsko nevede. Stovky hektarů převážně lesních pozemků u Říčan patřily podle zápisů v katastru knížecí rodině Lichtenštejnů. Stát je ale zažaloval.
Přesně před 70 lety podepsal prezident Edvard Beneš jeden z nejdiskutovanějších dokumentů československé historie. Šlo o dekret, na základě kterého přišli Němci, Maďaři a takzvaní zrádci o majetek. V následujícím roce jim stát zabavil asi 2,5 milionu hektarů zemědělské půdy. Většina Němců pak musela Československo opustit úplně. Právě tyto předpisy vyvolávají dodnes debaty a spory.
Umělecká díla zabavená po druhé světové válce Němcům jsou k vidění na zámku Krásné Březno. Výstava Skryté poklady ústeckých vil představuje artefakty, o které Němci přišli po válce na základě Benešových dekretů. Většinu děl uvidí lidé vůbec poprvé. Mezi nejstarší patří dva velké portréty chlapců z rodu Kolovratů ze začátku 17. století.
Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) vypustilo ze svých stanov formulaci, že bude usilovat o vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům po druhé světové válce. V novém znění stanov, které spolek tento víkend přijal, se místo toho mluví o odsouzení nezákonných vyvlastňování kdekoli ve světě a o vytvoření spravedlivého uspořádání, v němž bude garantováno právo národů na sebeurčení.
Hledat nový dialog se zeměmi střední Evropy si dává za cíl nový šéf německého Svazu vyhnanců Bernd Fabritius. Ve funkci vystřídal Eriku Steinbachovou, která svaz šestnáct let řídila a zejména v Polsku je známá řadou kontroverzních výroků. Podle Fabritiuse už nadešel čas mluvit o společné minulosti a křivdách bez předsudků. Bernd Fabritius se chystá do Polska a České republiky v první polovině příštího roku.
Zrušení přijímacích zkoušek na střední školy snižuje úroveň znalostí dětí. Tvrdí to učitelé základních i středních škol. Dříve se děti v deváté třídě učily na přijímačky, dnes motivaci nemají. Vědí totiž, že se kvůli malému počtu uchazečů na vybranou školu dostanou.
V Bojnicích na Slovensku chtějí lidé protestovat proti majetkovým nárokům rodiny Jana Antonína Bati. Jeho potomci žádají slovenskou vládu o finanční kompenzaci za majetek zabavený po 2. světové válce na základě Benešových dekretů.
Udělení evropské Karlovy ceny bavorskému premiérovi vyvrcholily v Augsburgu 64. Sudetoněmecké dny. Horst Seehofer získal podle mluvčího této organizace Berndta Posselta ocenění za sblížení mezi sudetskými Němci a Českou republikou.
Na závěr dvoudenní návštěvy Vídně vystoupil prezident Miloš Zeman před rakouskými podnikateli. Slíbil větší ekonomickou spolupráci Česka s Rakouskem a obhajoval euro jako měnu, která odolá spekulacím.