Soud potvrdil vrácení majetku rodu Walderode, má hodnotu kolem tří miliard korun
Odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku. Rod se majetku domáhá od roku 1992. Ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec. O tom, že Karel des Fours Walderode je oprávněnou osobou a na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech. Státní instituce a další subjekty se odvolaly, odvolací soud v úterý rozsudek okresního soudu potvrdil.
Rozhodnutí, že Walderode je oprávněnou osobou, je úterním verdiktem krajského soudu pravomocné. Žalovaní mohou podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, což zřejmě učiní město Turnov. „S největší pravděpodobností podáme dovolání, abychom využili všech opravných prostředků a bránili jsme majetek města Turnova,“ řekl v úterý starosta Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Dovolání ovšem nemá odkladný účinek.
Věc se teď vrátí semilskému soudu, který bude projednávat vrácení jednotlivých majetků a pozemků. Těch je asi 1400. „Okresní soud v Semilech nyní bude u jednotlivých věcí zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání žalobkyni,“ uvedl mluvčí soudu Jan Kulhánek.
Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která v úterý u soudu byla. „Rozsudek už mohl padnout před 27 lety. Kdyby se do toho tehdy nevmísila politika, patrně by to již asi bylo a můj manžel by ještě mohl mít radost si majetek převzít,“ řekla po jednání novinářům.
Vydání majetku
Právní zástupce rodu Walderode Roman Heyduk upozornil, že vlastní vydání majetku je daleko a soudní jednání o vydávání jednotlivých komodit potrvají nejméně dva až tři roky. Očekává, že protistrany budou podávat odvolání, případně i dovolání, i když to podle něj bude zbytečné.
1:30
Církve už podaly přes 3300 žádostí o vydání majetku. Čas mají do čtvrtka
Číst článek
Advokát Národního památkového ústavu Josef Macek se domnívá, že pro dovolání proti úternímu rozsudku důvod je, protože Walderode nesplnil všechny podmínky, aby mohl být oprávněnou osobou. Podle Macka se soud nevypořádal s tím, že po navrácení občanství v roce 1947 Walderode o vrácení majetku nepožádal.
Starostu Turnova úterní verdikt překvapil. „Mohu jen vyjádřit politováníhodnost, že naše justice je schopna udělat takový rozsudek po 25 letech, zvlášť ve chvíli, kdy nám mezitím umřeli pamětníci, kteří jsou schopni nějakým relevantním způsobem svědčit o historických zkušenostech z doby válečné a těsně poválečné,“ řekl.
Zároveň si ale přeje, aby spor byl ukončený co nejrychleji. „Protože rozvoj města a celého regionu poškozuje,“ dodal Hocke. U Turnova vznáší dědička nárok na 300 hektarů lesa a pozemky.
Benešovy dekrety
Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce 16. prosince 1947 vráceno.
Lichtenštejnové podali žaloby k 26 českým soudům. Chtěji majetek zabavený podle Benešových dekretů
Číst článek
Krajský soud v úterý konstatoval, že okresní soud se s důkazy vypořádal správně. „O naplnění znovunabytí československého státního občanství Karlem des Fours Walderode nemá krajský soud pochyb,“ řekl předseda senátu Jan Rutsch.
Zabraný majetek Walderode po roce 1947 nestihl získat zpět, v únoru 1948 po komunistickém puči emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 mu ministerstvo vnitra československé občanství opět vrátilo. Šlechtic pak zažádal o vydání bývalého rodového majetku.
Vzápětí se ale objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Z důkazů ale podle semilského soudu vyplývá, že Karel des Fours Walderode se neprovinil za války proti českému státu, a proto mu bylo občanství vráceno. Tím je podle soudu splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině, který po Karlově smrti v roce 2000 vymáhá jeho manželka.
Člen Sudetoněmecké strany
Podle odpůrců vydání majetku byl Walderode ve wehrmachtu, požádal o říšskoněmecké občanství, patřil mezi členy Sudetoněmecké strany Konrada Henleina a měl řídící funkci v brněnské Zbrojovce.
Odvolání proti rozhodnutí semilského soudu podaly Státní pozemkový úřad, Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, město Turnov, Ředitelství silnic a dálnic ČR a společnost Kadlec.
Na žalované straně stojí 15 subjektů, z toho čtyři jako vedlejší účastníci. Kromě Národního památkového ústavu se úterního vynesení rozsudku z žalovaných zúčastnil již jen zástupce státních Lesů ČR.
