Letoun také minulý týden shodil bombu na vesnici Bykovka severně od Bělgorodu. Prorazila střechu školy, její žáci ale evakuováni nebyli. Na místě zasahovala policie a členové teritoriální obrany.
Letadlo přistálo v kanadském městě Iqaluit, protože na palubě letadla byla nahlášená bomba. Cestující si médiím stěžovali na naprostý nedostatek informací ze strany aerolinky.
Ze tří nemocnic bylo evakuováno asi 650 pacientů. V pátek se dokončil přesun pacientů z jednotek intenzivní péče. Pro asi 6400 obyvatel dotčených domů bylo zřízeno kontaktní místo v nedaleké škole.
Kráter, který vznikl po výbuchu na pojezdové dráze, je dlouhý sedm metrů a hluboký jeden metr. „Druhý výbuch nehrozí. Policie a hasiči místo momentálně prohledávají,“ řekl tajemník japonské vlády.
Policie spolupracuje se slovenskými kolegy řešícími podobné problémy. Vznikla také pracovní skupina, kde zasednou zástupci ministerstva vnitra, školství, policie a zmocněnkyně pro lidská práva.
V Litvínově vše chystají na odpal letecké pumy. Naplánován je v areálu tamní rafinérie nejdřív na pátek odpoledne. Bude ale záležet na počasí. Přípravy jsou extrémně náročné.
„Dnes už je jasné, že to bude nejdříve v pátek odpoledne, ale sledujeme ještě meteorologické podmínky,“ uvedla Pilařová. Puma váží 250 kilogramů, obsahuje sto kilogramů výbušniny.
Hasiči naváží do areálu v Záluží pytle s pískem, obloží se jimi místo nálezu do výše pěti metrů. Přímo k pumě naloží asi 400 vaků, val by měl mít tloušťku mezi pěti a šesti metry.
Pyrotechnici při odpalu pumy v areálu chemičky v Záluží zřejmě nezabrání škodám na majetku, v blízkosti bomby se totiž nacházejí nadzemní produktovody. S likvidací munice radí i zahraniční experti.
Pyrotechnici nebudou až do odpalu s pumou nijak manipulovat, ale vytvoří kolem ní „sarkofág“ složený ze zhruba čtyř stovek pytlů, z nichž každý obsahuje jeden metr krychlový písku.
U porad ohledně zneškodňování pumy nebude chybět plukovník Karel Čadil, ředitel Pyrotechnické služby Policie ČR. „Z poznatků si myslím, že s pumou nebudeme manipulovat,“ řekl pro Radiožurnál.
Jak je to vlastně s eskalací rusko-ukrajinské války? Každý si pamatuje, jak byl případný útok na ruské území od února 2022 západními státy včetně USA považován za krok typu „to už je moc“.
Dalších nejméně 63 lidí bylo zraněno, někteří z nich těžce. K útoku se přihlásilo islamistické teroristické hnutí Šabáb, které je napojeno na síť Al-Káida.
Podle tří íránských představitelů, na něž se NYT odvolávají, je atentát „ohromnou ostudou“ pro revoluční gardy, které provozují a mají na starosti ochranu penzionu, kde byl Haníja ubytován.
Izrael těžší pumy podle listu The New York Times alespoň v prvních šesti týdnech operací v Pásmu Gazy používal v obydlených oblastech, která dříve palestinským civilistům vyznačil jako bezpečné.
Ruské vzdušné síly „poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti,“ píše ruská agentura TASS.
Kdo byl fyzik Robert Oppenheimer, otec atomové bomby? Jak vypadala jeho práce v laboratoři Los Alamos? A skutečně se pokusil otrávit profesora na univerzitě, jak uvádí snímek Christophera Nolana?
Shromáždění pořádané stranou JUI-F maulány Fazlúra Rahmána se konalo na okraji města Chár a byly na něm stovky lidí. Po výbuchu zůstali na zemi mrtví, zakrvácení zranění, převrácené židle.
Více než 120 zemí podepsalo konvenci, v které kazetovou munici označily za nelidskou a bezohlednou. Rusko, Ukrajina ani Spojené státy ale signatáři konvence nejsou a Rusko už tuto munici používá.