,Věděl, že ho to bude stát život.‘ Boj proti mafii je dnes slabý, říká bratr zavražděného soudce Borsellina
Italské věznice letos propustily několik mafiánských bossů. Za mřížemi odmítali spolupracovat s úřady a své minulosti se nikdy nezřekli, což nahrává dohadům, že na ni na svobodě naváží. Vliv mafie zasahuje i mimo tradiční jih země, ovlivňuje i zákulisí celostátní politiky. „Jejich propuštění je jedním ze symptomů oslabeného boje proti mafii,“ říká pro iROZHLAS.cz Salvatore Borsellino, bratr známého, mafií zavražděného soudce Paola Borsellina.
V jednom z rozhovorů jste o současné mafii řekl: „Už se neuchyluje k masakrům, nýbrž se prostřednictvím korupce a úplatků zaplétá do politických mechanismů.“ Možná je tedy méně (fyzicky) viditelná, ale výraznou moc si drží stále. Jak byste dnešní praktiky mafie více popsal?
Vždy se uměla přizpůsobit okolnostem. Jakmile pominulo období útoků, vrátila se k taktikám, které ji charakterizovaly odpradávna, to znamená korupce, infiltrace, úplatky, jež dnes maskuje jako poradenství, kupčení s hlasy voličů, obchod s drogami, obchodování s nebezpečným odpadem či hromadění obchodních aktivit a zakázek, zejména v oblasti zemních prací.
Mluvíme i o politické rovině, do jaké míry je v ní tedy přítomnost členů mafie viditelná?
Vztahy mafie s politiky byly od počátku provázané, vždy hledala stranu, kterou by podpořila. Dnes má tendenci danou strategii rozšiřovat do té míry, že přispěla i k vytvoření a získání moci politické strany založené Marcellem Dell´Utrim působícím jako prostředník s podnikatelskou sférou a později odsouzeným za „vnější spoluúčast na mafiánském spolčení“.
Italští policisté bojují s mafií. V Palermu zadrželi na 180 lidí napojených na Cosu Nostru
Číst článek
Kdybychom se přesunuli k současné vládě Giorgii Meloniové, jak nahlížíte na její přístup k mafii?
Premiérka ve svém volebním programu nikdy slovo mafie nezmínila. Přestože tvrdí, že se začátek její občanské angažovanosti váže k atentátu na mého bratra, systematicky likviduje dědictví legislativních opatření, které po sobě on spolu s Giovannim Falconem zanechali, aby justici pro boj s mafií a organizovaným zločinem pomohli získat potřebné nástroje.
Šlo například o doživotní trest odnětí svobody, zákony o spolupracovnících justice, odposlechy a tak dále. Meloniová podkopává jeden z principů naší ústavy, tedy nezávislost soudní moci, a dekriminalizuje trestné činy „bílých límečků“, jako jsou zneužití pravomoci, účetní podvody či nezákonné financování, jež pro mafii představují základ nových strategií.
O krok napřed
Začátkem letošního roku úřady z vězení propustily několik šéfů známé mafie Cosy Nostry. Hodně se pak hovořilo o strachu a rozčarování vyvolaných v rodinách jejích obětí. Co je nyní o daných mafiánech známo? Co podle vás dělají?
Jejich propuštění, dokonce i těch doživotně odsouzených, kteří nikdy nespolupracovali se soudním systémem, je jedním ze symptomů oslabeného boje proti mafii a strategie, že „s mafií se dá i žít“, o níž teoreticky mluvil jeden z ministrů minulé vlády.
PAOLO BORSELLINO
Společně s kolegy Giovannim Falconem a Roccem Chinnicim stál na počátku odhalování zločinů Cosy Nostry a tažení proti sicilské mafii. V červenci 1992 zemřel na následky výbuchu bomby v autě, kterou tam nastražila mafie. Ta necelé dva měsíce před tím spáchala atentát i na Falconeho. Během chaosu při útoku zmizel jeho červený diář s důležitými poznámkami, který se pak už nikdy nenašel. Borselliniho bratr Salvatore se po jeho smrti začal aktivně věnovat osvětě o boji proti organizovanému zločinu a provázanosti mafie s politikou.
Mafián, který si za pobytu za mřížemi díky méně tvrdým podmínkám udržel vůdčí roli, si ji vzhledem k tomu zachová i na svobodě, a dokonce ještě s větší prestiží. V mafiánském prostředí fakt, že si vězením prošel a dokázal se z něj vrátit, představuje uznání a nárůst moci.
Jste bratrem slavného soudce a bojovníka proti mafii Paola Borsellina. Co je podle vás důležité si z jeho práce a činnosti zapamatovat? Jaký zanechal odkaz?
Paolo se nestal soudcem proto, aby bojoval proti mafii, ale kvůli své neskrývané vášni pro studium práva, a to nikoli trestního, ale občanského. Věnoval se mu více než deset let od doby, kdy se z něj stal nejmladší soudce v Itálii. V roce 1980 mu pak Rocco Chinnici přidělil první mafiánský proces za vraždu jednoho z jeho spolupracovníků, šéfa karabiniérů Emanuela Basileho.
Můj bratr tehdy řekl: „Uvědomil jsem si, že moje práce bude spočívat v něčem jiném. Rozhodl jsem se zůstat na Sicílii a musel jsem tomu přiřadit nějaký smysl. Naše problémy jsem převzal téměř náhodou, pokud ale svou zemi miluji, musím se zabývat výhradně jimi.“
I když už si byl vědom, že jej to bude stát život, v plnění svých povinností až do poslední chvíle pokračoval a přísahu, kterou složil státu, dodržel.
Také říkal, že dokud bude naživu jeho kolega Giovanni Falcone, znamená to, že ani jemu nic nehrozí. Jak jste již naznačil, riziko vraždy tedy ale bral za reálné?
Paolo říkával, že Giovanni, jenž se narodil jen několik měsíců před ním, byl vždy o krok napřed. A platilo to i v případě jejich úmrtí, zavraždili jej jen 57 dní před Paolem.
‚Prosím tě, odjeď‘
Mohl jste po Falconeho smrti ještě být s bratrem vzhledem k ochranným opatřením v pravidelnějším kontaktu?
Bydlel jsem daleko od Palerma, ve městě ovládaném mafií. Pracoval jsem jako inženýr a nedařilo se mi vůbec najít práci, nakonec jsem odtamtud musel odejít. Jinak tři dny předtím, než jej zabili, jsem mu telefonoval. Ona ochranná opatření mi přišla nedostatečná, možná tomu tak bylo i záměrně.
Mafie 'Ndrangheta se zajímá o drogu fentanyl, varuje italská vláda. Zatím prý jen zkoumá možnosti na trhu
Číst článek
Říkal jsem mu: „Paolo, prosím tě, odjeď z Palerma pryč. Pověz jim, ať tě přeloží. Když zůstaneš, zabijí tě.“ Nikdy jsem pak nedokázal zapomenout na tón jeho hlasu, když mi odpovídal, že s útěkem by se nikdy nesmířil a do poslední chvíle bude respektovat přísahu, kterou své zemi dal.
Jenže ta země ho možná nejen nedostatečně chránila, ale mohla v jeho úmrtí i sehrát roli a zcela jistě ji sehrála v krádeži jeho červeného diáře, jakési černé skříňky atentátu. Ten během něj zmizel a už se nikde neobjevil.
Myslíte, že Itálie jednoho dne dokáže mafii eliminovat? Popřípadě je to vůbec vzhledem k její přítomnosti v politice i veřejném životě možné?
Kdysi jsem si to myslel, nebo v to spíše doufal. O danou naději bojuji už přes třicet let. Teď, ve zbývajícím zlomku života, jsem už ale ztratil naději cítit onu „svěží chuť svobody“, o níž Paolo i muži, kteří s ním byli posláni na smrt, snili.
Dnes nejmocnější mafie 'Ndrangheta jde ve svých aktivitách i za italské hranice, na Slovensku se o ní hodně mluvilo v souvislosti s vraždou novináře Jána Kuciaka. Rezonoval případ hodně i italskými médii?
O mafii se u nás mluví tak málo, že je těžké vůbec doufat, že si veřejnost uvědomuje fakta spojená s ní a zejména s ´Ndranghetou, jejíž vliv prochází bez výjimky všemi italskými regiony a přesahuje bohužel i do zahraničí. Znají a pamatují si ji ti, již se stejně jako já o podobné záležitosti, které zmizí tak, jako se objeví, zajímají a uvědomují si strašlivou analogii s tím, co se děje v Itálii.
