Londýn||Barbora Chaloupková|Zprávy ze světa|Otázky a odpovědi
V úterním hlasování porazila koalice opozičních a části vládních poslanců kabinet Borise Johnsona a prosadila, aby parlament hlasoval o zákonu, který by britské vládě zakázal opustit EU bez dohody.
Královna minulý týden na základě doporučení vlády nařídila, aby britský parlament nezasedal od příštího týdne až do 14. října, přičemž 31. říjen je platným termínem odchodu Británie z Evropské unie.
Mezi dotyčnými straníky je například bývalý ministr financí Philip Hammond, někdejší několikanásobný ministr Keneth Clarke nebo vnuk Winstona Churchilla Nicholas Soames.
Britská vláda premiéra Borise Johnsona v úterý ztratila většinu v Dolní sněmovně poté, co Konzervativní stranu kvůli nesouhlasu s vládní brexitovou politikou opustil poslanec Philip Lee.
Reportér bulvárního deníku The Sun píše, že Johnson chce předčasné volby vypsat ještě před termínem brexitu 31. října, pokud se Dolní sněmovna tento týden vysloví proti jeho brexitovým plánům.
Analýza britského ministerstva dopravy, kterou získala televize Sky News, uvádí, že řidiči budou nákladních automobilů čekat již den po tvrdém brexitu v přístavu v Doveru i několik hodin.
„Hranice musí zůstat otevřená. Pro lidi, pro zboží. Nikdo se nechce vracet zpět, do doby, kdy bylo hůř než dnes,“ vysvětluje Dean Wright, který v Severním Irsku založil sýrárnu.
Demonstranti se shromáždili nedaleko Johnsonova sídla v Downing Street 10 v centru Londýna, ale například i v Belfastu, Yorku a v dalších městech, uvedla agentura AP.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 2,7 procenta, stejně jako v prvních třech měsících letošního roku. Hlavním tahounem růstu zůstala spotřeba domácností.
Středečnímu vývoji kolem brexitu se na titulních stránkách věnuje naprostá většinu britských deníků. „Brexit: Kostky jsou vrženy,“ píše třeba na titulní stránce bulvární Daily Express.
Demonstranti se podle deníku The Guardian shromáždili na prostranství u budovy parlamentu ve čtvrti Westminster a následně proudili směrem k nedalekému sídlu šéfa vlády na Downing Street.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý telefonoval se svým britským protějškem. Ten ho prý uklidnil, že se nemusí „obávat o osud našich lidí ve Velké Británii, ani o byznys našich firem.“
Poslanci by tak zřejmě neměli čas zabránit legislativní cestou brexitu bez dohody. Myšlenka na přerušení parlamentní schůze je značně kontroverzní. Její kritici ji označují za nedemokratickou.
Český parlament letos přijal zákon, podle kterého v případě odchodu Británie bez dohody budou mít Britové v Česku až do konce příštího roku v některých oblastech stejná práva, jako by byli občany EU.
Po schůzce Johnsona s americkým prezidentem Trumpem došlo na vzájemné mazání medu kolem úst v podobě pochval, americké podpory brexitu a slibů „fantastických a rychlých obchodních dohod“.
Ministerský předseda se dotkl mimo jiné otázek Evropské unie včetně jejího rozpočtu, ochrany klimatu, odchodu Velké Británie z Evropské unie či prázdninového sporu o výměnu českého ministra kultury.
Pokud Británie opustí Evropskou unii bez dohody, nebude už podle Johnsona z právního hlediska dlužit 39 miliard liber, v přepočtu 1,1 bilionu korun, tedy původní odhadovanou výši „brexitového účtu“.
Francie až do pondělí hostí setkání lídrů sedmi států silných ekonomik. Prezidenti a premiéři sedmičky mluvili především o krizi kolem Íránu, požárech v Amazonii, brexitu nebo clech.
Johnson zvažuje ukončení stávající schůze parlamentu k 3. září, kdy se má dolní komora sejít. Novou schůzi by potom svolal až v předvečer závěrečného summitu Evropské unie před brexitem.
Německá kancléřka Angela Merkelová má ale za to, že takový krok bude možné učinit až v okamžiku, kdy bude jasno o dalších vztazích Bruselu a Londýna. Naznačila ovšem připravenost hledat kompromis.